Jan Masaryk nebyl zavražděn, z okna mohl vypadnout sám, tvrdí plzeňští vědci

ČTK ČTK
11. 11. 2019 13:34
Plzeňští vědci Jan Špička a Martin Čermák, kteří prověřovali okolnosti úmrtí bývalého československého ministra zahraničí Jana Masaryka, tvrdí, že politik buď nebyl zavražděn, nebo se vražda stala jinak, než ukazují závěry posledního vyšetřování. K tomuto závěru dospěli po sérii měření a výpočtů.
Jan Masaryk.
Jan Masaryk. | Foto: archiv Národního muzea

Státní zástupce dal 21. října na základě jejich podnětu příkaz obnovit vyšetřování. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování (ÚDV) zločinů komunismu už oba muže požádal o spolupráci, řekla mluvčí Západočeské univerzity (ZČU) Šárka Stará.

Okolnosti Masarykovy smrti v noci z 9. na 10. března 1948 jsou dodnes nevyjasněné. Podle Jana Špičky z Výzkumného centra Nové technologie (NTC) Západočeské univerzity a absolventa její strojní fakulty Martina Čermáka nemusela být způsobena vnější silou. Masaryk byl nalezen mrtev pod okny svého služebního bytu v pražském Černínském paláci na Hradčanech.

Co se během noci v bytě odehrálo, je tématem řady spekulací. Podle dobové oficiální verze spáchal Masaryk sebevraždu skokem z okna. V lednu 2004 na základě vyšetřování z let 2001 až 2003 ÚDV oznámil, že Masaryk byl zavražděn, pachatele se ale nepodařilo zjistit.

Deník Právo koncem letošního října napsal, že žalobce Michal Muravský nařídil otevřít vyšetřování Masarykovy smrti. Důvodem byla nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl první u Masarykova těla. V amatérském záznamu datovaném počátkem roku 1968 policista řekl, že s Masarykovým tělem bylo po smrti manipulováno a ostatky byly kvůli pořízení fotografie znovu naaranžovány na místo nálezu, ale jinak, než jak Masaryk původně na zemi ležel.

Podle Čermáka a Špičky však nahrávka nepřináší informace, které by zpochybňovaly výsledky jejich měření. "Pokud došlo k manipulaci s tělem předtím, než bylo vyfoceno, muselo jít nanejvýš o přetočení z boku na záda nebo posunutí ruky," domnívá se Špička.

Vědci počítali zrychlení při pádu či skoku

Cílem plzeňských vědců bylo zjistit, jestli mohl Jan Masaryk bez cizího přičinění dopadnout do místa, kde je jeho tělo zdokumentováno, nebo jestli mohlo být tělo vyhozeno či vystrčeno z okna. "Potřebovali jsme tedy zjistit, s jakým zrychlením by muselo padat, aby dopadlo na finální místo," uvedl ke zkoumání plzeňských vědců Špička. S tématem ho oslovil Čermák, který v Černínském paláci dříve pracoval a okolnostmi Masarykova úmrtí se roky zabývá.

Badatelé využili například počítačový program, který NTC používá k analýze chování těla při dopravních nehodách. K výpočtu zrychlení potřebného pro to, aby se tělo dostalo tam, kam dopadlo, provedli vědci řadu měření přímo v Černínském paláci. Naměřili výšku oken, šířku římsy a další údaje pro přesný popis geometrie budovy a s pomocí figuranta také zaměřili polohu, v níž je Masarykovo tělo vyfoceno.

"Při měření pak za pomoci čtyř dobrovolníků, kteří měli na pase umístěný akcelerometr, měřili a počítali zrychlení při různých variantách skoku - při normálním skoku s použitím rukou i bez, při maximálním skoku, ale i při pádu, kdy člověk jen udělá krok do prázdna," uvedla Stará. Data pak použili při dvojím modelování situace s využitím softwaru, na němž lze simulovat i komplikované situace s vícečetnými nárazy. "Prokázalo se, že do polohy, kam Masaryk dopadl, se člověk může dostat sám, bez jakékoliv vnější síly," řekl Špička.

Vědci tedy dospěli k závěru, že Masaryk mohl vlastními silami dosáhnout finální polohy těla, a to jakýmkoliv z testovaných způsobů, přičemž nejpravděpodobnějším se jeví normální odskok s použitím rukou. Vyhození nebo vystrčení přímo z okna považují za nereálné. Případný útočník by podle nich musel vylézt na římsu, aby mohl do Masaryka strčit.

Čermák a Špička jsou proto přesvědčeni, že trestný čin vraždy se buď nestal, nebo se stal jiným způsobem, než ukazují závěry posledního vyšetřování. "A protože se domnívají, že je ve veřejném zájmu řádně vyšetřit, popsat a pochopit okolnosti úmrtí, podali podnět ke znovuotevření vyšetřování tohoto případu," uvedla mluvčí ZČU. Státní zástupce vydal 21. října příkaz k obnovení vyšetřování. ÚDV už oba muže požádal o spolupráci.

Video: Utajovaná nahrávka Masarykovy smrti. Byl zavražděn, tvrdí Jandečková

S důkazy bylo manipulováno a něco není v pořádku s fotografiemi Masaryka. Policii to zamotá hlavu, říká badatelka Václava Jandečková. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy