Jan Masaryk nebyl zavražděn, z okna mohl vypadnout sám, tvrdí plzeňští vědci

ČTK ČTK
11. 11. 2019 13:34
Plzeňští vědci Jan Špička a Martin Čermák, kteří prověřovali okolnosti úmrtí bývalého československého ministra zahraničí Jana Masaryka, tvrdí, že politik buď nebyl zavražděn, nebo se vražda stala jinak, než ukazují závěry posledního vyšetřování. K tomuto závěru dospěli po sérii měření a výpočtů.
Jan Masaryk.
Jan Masaryk. | Foto: archiv Národního muzea

Státní zástupce dal 21. října na základě jejich podnětu příkaz obnovit vyšetřování. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování (ÚDV) zločinů komunismu už oba muže požádal o spolupráci, řekla mluvčí Západočeské univerzity (ZČU) Šárka Stará.

Okolnosti Masarykovy smrti v noci z 9. na 10. března 1948 jsou dodnes nevyjasněné. Podle Jana Špičky z Výzkumného centra Nové technologie (NTC) Západočeské univerzity a absolventa její strojní fakulty Martina Čermáka nemusela být způsobena vnější silou. Masaryk byl nalezen mrtev pod okny svého služebního bytu v pražském Černínském paláci na Hradčanech.

Co se během noci v bytě odehrálo, je tématem řady spekulací. Podle dobové oficiální verze spáchal Masaryk sebevraždu skokem z okna. V lednu 2004 na základě vyšetřování z let 2001 až 2003 ÚDV oznámil, že Masaryk byl zavražděn, pachatele se ale nepodařilo zjistit.

Deník Právo koncem letošního října napsal, že žalobce Michal Muravský nařídil otevřít vyšetřování Masarykovy smrti. Důvodem byla nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl první u Masarykova těla. V amatérském záznamu datovaném počátkem roku 1968 policista řekl, že s Masarykovým tělem bylo po smrti manipulováno a ostatky byly kvůli pořízení fotografie znovu naaranžovány na místo nálezu, ale jinak, než jak Masaryk původně na zemi ležel.

Podle Čermáka a Špičky však nahrávka nepřináší informace, které by zpochybňovaly výsledky jejich měření. "Pokud došlo k manipulaci s tělem předtím, než bylo vyfoceno, muselo jít nanejvýš o přetočení z boku na záda nebo posunutí ruky," domnívá se Špička.

Vědci počítali zrychlení při pádu či skoku

Cílem plzeňských vědců bylo zjistit, jestli mohl Jan Masaryk bez cizího přičinění dopadnout do místa, kde je jeho tělo zdokumentováno, nebo jestli mohlo být tělo vyhozeno či vystrčeno z okna. "Potřebovali jsme tedy zjistit, s jakým zrychlením by muselo padat, aby dopadlo na finální místo," uvedl ke zkoumání plzeňských vědců Špička. S tématem ho oslovil Čermák, který v Černínském paláci dříve pracoval a okolnostmi Masarykova úmrtí se roky zabývá.

Badatelé využili například počítačový program, který NTC používá k analýze chování těla při dopravních nehodách. K výpočtu zrychlení potřebného pro to, aby se tělo dostalo tam, kam dopadlo, provedli vědci řadu měření přímo v Černínském paláci. Naměřili výšku oken, šířku římsy a další údaje pro přesný popis geometrie budovy a s pomocí figuranta také zaměřili polohu, v níž je Masarykovo tělo vyfoceno.

"Při měření pak za pomoci čtyř dobrovolníků, kteří měli na pase umístěný akcelerometr, měřili a počítali zrychlení při různých variantách skoku - při normálním skoku s použitím rukou i bez, při maximálním skoku, ale i při pádu, kdy člověk jen udělá krok do prázdna," uvedla Stará. Data pak použili při dvojím modelování situace s využitím softwaru, na němž lze simulovat i komplikované situace s vícečetnými nárazy. "Prokázalo se, že do polohy, kam Masaryk dopadl, se člověk může dostat sám, bez jakékoliv vnější síly," řekl Špička.

Vědci tedy dospěli k závěru, že Masaryk mohl vlastními silami dosáhnout finální polohy těla, a to jakýmkoliv z testovaných způsobů, přičemž nejpravděpodobnějším se jeví normální odskok s použitím rukou. Vyhození nebo vystrčení přímo z okna považují za nereálné. Případný útočník by podle nich musel vylézt na římsu, aby mohl do Masaryka strčit.

Čermák a Špička jsou proto přesvědčeni, že trestný čin vraždy se buď nestal, nebo se stal jiným způsobem, než ukazují závěry posledního vyšetřování. "A protože se domnívají, že je ve veřejném zájmu řádně vyšetřit, popsat a pochopit okolnosti úmrtí, podali podnět ke znovuotevření vyšetřování tohoto případu," uvedla mluvčí ZČU. Státní zástupce vydal 21. října příkaz k obnovení vyšetřování. ÚDV už oba muže požádal o spolupráci.

Video: Utajovaná nahrávka Masarykovy smrti. Byl zavražděn, tvrdí Jandečková

S důkazy bylo manipulováno a něco není v pořádku s fotografiemi Masaryka. Policii to zamotá hlavu, říká badatelka Václava Jandečková. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 36 minutami

Google po volbách v USA zablokuje volební reklamu

Společnost Google bude po amerických prezidentských volbách, které se uskuteční 3. listopadu, na své platformě blokovat volební reklamu. S odvoláním na mluvčí Googlu o tom informovala agentura Reuters. Podle zpravodajského webu Axios napsal Google svým inzerentům, že nebude po volebním dni zobrazovat reklamy "odkazující na kandidáty, volby a výsledky voleb vzhledem k tomu, že se letos bude sčítat bezprecedentní množství hlasů". Blokace by podle mluvčí Google mohla trvat týden i déle.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kvůli výměně pražců je do úterního rána přerušen provoz části metra C

Provoz metra na lince C mezi stanicemi Pražského povstání a Kačerov je od soboty až do úterního rána přerušen. Důvodem je pokračující výměna dřevěných pražců za betonové. Místo metra v daném úseku pojedou autobusy.

Na trase C se musí pražce vyměňovat po větších částech, a to kvůli zabezpečovacímu zařízení, které musí být celé vypnuto. Například na trase A funguje jiný typ zabezpečení, který umožňuje výměnu jednotlivých pražců v noci. To na trase C nelze.

Pro cestující dopravní podnik zavedl od soboty do pondělí náhradní autobusovou dopravu s označením XC na trase Pražského povstání - Pankrác - Budějovická - Kačerov.

před 2 hodinami

Biden označil Lukašenka za diktátora. Trumpa zkritizoval za to, že o dění v Bělorusku mlčí

Kandidát Demokratické strany na amerického prezidenta Joe Biden označil běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka za diktátora. Svého republikánského protivníka v boji o Bílý dům Donalda Trumpa kritizoval, že k současné situaci v Bělorusku mlčí, informovala agentura Reuters.

Biden uvedl, že stojí na straně demonstrantů, kteří podle něj vyjadřují pokojně svůj názor a požadují nové volby. Bývalý viceprezident USA také vyzval, aby Minsk propustil několik konkrétních vůdců opozice. Označil je za "politické vězně".

V Bělorusku už sedmý týden trvají demonstrace proti Lukašenkově setrvání v úřadu. Mnoho Bělorusů je přesvědčeno, že jeho vítězství v srpnových volbách je zfalšované, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy