Premiér po jmenování řekl, že Kulhánek nastupuje do funkce ve skutečně těžké době. "Čeká ho setkání s ruským velvyslancem, kde ČR musí reagovat na neoprávněné vyhoštění českých diplomatů. Čeká ho také schůzka se spojenci, kde bude žádat podporu našich kroků a společný postup. Pana prezidenta Zemana jsme informovali o posledním vývoji kauzy Vrbětice a máme jeho plnou podporu," uvedl Babiš.
Také nový ministr Kulhánek zdůraznil, že doba není pro českou zahraniční politiku snadná. "Přistupuji proto k funkci s velkou pokorou," uvedl s tím, že se na ministerstvu zahraničí může opřít o zkušené diplomaty. "První prioritou, se kterou na úřad přicházím, je kontinuita naší zahraniční politiky. Chci podporovat ekonomickou diplomacii společně s hospodářskými svazy, ale i aktuální témata jako například cestování v době covidu."
O tom, že se Kulhánek měl soustředit hlavně na ekonomickou diplomacii, mluvil při jmenování také prezident. K vrbětické kauze a krizi česko-ruských vztahů se však Zeman stále nevyjádřil. O víkendu řekl, že k tématu promluví až po týdnu, tedy o nadcházející neděli.
Kulhánek uvedl, že je nutné, aby česká zahraniční politika mluvila jedním hlasem, a ministr zahraničí by se měl snažit prosadit jednotný názor v zemi i navenek. "Česko-ruské vztahy vstoupily do mimořádně těžké etapy. To nemůže těšit žádného ministra zahraničí. Není to ale chyba ČR. Zachovali jsme se jako suverénní stát a rozprášili jsme síť ruských špionů na našem území," prohlásil Kulhánek.
Doplnil, že ještě během dne chce mluvit s velvyslancem NATO a na 18. hodinu si předvolal ruského velvyslance v Praze Alexandra Zmejevského. "Zítra informuji o detailech výbuchu ve Vrběticích naše spojence," podotkl.
Místo Zaorálka přišel málo známý Hamáčkův muž
Když předseda ČSSD Jan Hamáček oznamoval hned po sjezdu strany, že místo Tomáše Petříčka chce za ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, měl po ruce ještě jedno jméno - Jakuba Kulhánka. Kdyby Zaorálek ve svém dlouhém monologu tuto nabídku neodmítl, Kulhánek mohl dál působit jako Hamáčkův náměstek na ministerstvu vnitra, aniž by se o něj někdo výrazněji zajímal.
Ze dne na den se ale ocitl pod drobnohledem, na který dosud nebyl zvyklý. Pozornost je o to větší, že se stává ministrem v době velmi napjatých česko-ruských vztahů a za situace, kdy mnozí politici kritizovali Hamáčkovo rozhodnutí zbavit se Petříčka. Ať už proto, že oceňovali jeho prozápadní politiku, nebo kvůli tomu, že výměnu ministra v této situaci považují za velkou chybu.
Kulhánka navíc veřejnost téměř nezná a nezná ani jeho názory. Mnoho toho neřekl ani minulý týden, kdy ho přijal prezident Miloš Zeman. Vzkázal jen, že spolu probírali českou zahraniční politiku. "Řekl jsem panu prezidentovi, že nehodlám měnit nic na jejím dlouhodobém směřování a budu prosazovat české národní zájmy. A zdůraznil jsem, že se budu snažit, aby česká zahraniční politika mluvila jedním hlasem a udržela se i nadále její hodnotová orientace," řekl Kulhánek webu Lidovky.cz.
O Rusko a USA se zajímal od školy
Kulhánek nejdříve vystudoval bakalářský obor mezinárodní teritoriální studia na Univerzitě Karlově v Praze a už v té době mu byla blízká zahraniční politika. Ve dvaceti letech se například účastnil studentského projektu, v rámci kterého studenti napodobovali práci delegátů Organizace spojených národů. Kulhánek v něm byl místopředsedou Rady bezpečnosti a hrál roli velvyslance Ruské federace. Prostor bývalého Sovětského svazu ho zajímá už řadu let, stejně jako třeba politika USA či zemí Visegrádu.
S Hamáčkem začal spolupracovat od sněmovních voleb v roce 2013, po nichž sociální demokracie vstoupila do vlády s ANO a KDU-ČSL. Získala tím pro Bohuslava Sobotku místo premiéra a pro Jana Hamáčka post šéfa sněmovny. Kulhánek se stal jeho hlavním poradcem, zároveň se o několik měsíců později přesunul na post politického náměstka za ČSSD k ministrovi obrany za ANO Martinu Stropnickému.
Nebyl tam ale dlouho, ještě ve stejném roce 2014 přešel na post náměstka na ministerstvo zahraničí k Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD). Kulhánek však na resortu musel skončit. Jak tehdy zjistil týdeník Respekt, pro zkoušku z ruštiny si zaletěl do Kyjeva a ministerstvo mu ji neuznalo. Hospodářské noviny zjistily, že důvodem byla i nechuť ministra Zaorálka mít u sebe Hamáčkova člověka, který na něj měl dohlížet.
Po odchodu z ministerstva zahraničí Kulhánek spolupracoval s čínskou společností CEFC Europe. Později vysvětloval, že ve firmě působil jako externí konzultant a věnoval se mj. analýze investičních projektů a regulačnímu prostředí v EU. Hamáček ho hájil, podle něj se nedopustil ničeho špatného a poukazuje například na to, že má bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné.
Jeho cesta tak později znovu skončila u Hamáčka, tentokrát na ministerstvu vnitra, kde mu od léta 2018 až dosud dělal náměstka. O jejich vztahu svědčí i to, že Hamáček už jako předseda ČSSD postavil Kulhánka na kandidátku pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Pro sociální demokraty ale dopadly volby debaklem, do Bruselu se nedostal nikdo, tedy ani Kulhánek, kandidující z devátého místa.
