Praha - Osmnáctiletá dcera je všudypřítomným volebním trumfem Miloše Zemana. Je pohledná, příjemná, přirozená a umí mluvit.
Zeman si je toho všeho vědom a při sebemenší příležitosti se s ní neopomene pochlubit. Sama Kateřina Zemanová v rozhovoru pro Aktuálně.cz odhaluje, v čem se s otcem politicky neshodne, pohoršuje se nad úrovní předvolební kampaně a přiznává, že by po studiích ráda zamířila do diplomatických služeb.
Na roli první dámy se nechystá, byla by však ochotna za svou matku v případě potřeby zaskočit.
A.cz: Jak jste se k práci ve volebním týmu dostala?
Kateřina Zemanová: Na konci května jsem odjela na dva měsíce do Řecka. Jela jsem tam pracovat jako barmanka. Dva měsíce jsem byla bez internetu, bez informací.
Když jsem se vrátila, překvapilo mne, že se maminka nezapojila, i když to opravdu chápu. Stejně tak jako bratr nebo někdo jiný z rodiny... Připadalo mi to škoda. Když byl táta premiér, byly mi čtyři roky. Tak jsem si řekla, že se zapojím teď.
A.cz: Pamatujete si něco z té doby, kdy byl váš otec premiérem?
Já si ho moc z té doby nepamatuji, protože chodil do práce a často se vracel pozdě. Jednou přišel domů zadními dveřmi, já byla v obýváku a tam se najednou zjevil dvoumetrový chlap. Strašně jsem se rozbrečela, běžela jsem za mámou do kuchyně, řekla jsem jí, že je tam čert, ať ho jde vyhnat. Ona byla zděšená, že jsem ho nepoznala.
A.cz: Co bylo vaším úkolem v kampani? Co jste sama chtěla udělat a k čemu vás volební štáb pustil?
Když jsem sem šla, říkala jsem si, že mým primárním úkolem je vystupovat vedle táty, že bych vedle něj měla být na každém kroku. Myslím si, že je důležité, aby měl vedle sebe někoho. Ostatní kandidáti měli vedle sebe ženu nebo partnera, tak jsem si říkala, že by bylo krásné, kdyby měl táta vedle sebe vlastní dceru.
Jsem jako táta, proto mi neradí
A.cz: Snažil se vám otcův tým radit, třeba co si obléci nebo jak se chovat?
Já jsem sem přišla taková, jaká jsem vždy byla a jaká snad ještě budu. Nepřišel za mnou nikdo, kdo by řekl: Podívej, jak se oblékáš, tak se oblékat nebudeš. Nebo: Přebarvi se.
A.cz: Nezkoušeli to ani?
Jsem jako táta, takže ne. Jim hned došlo, proč to nedělat.
A.cz: Naučila jste se během kampaně něco, co budete moci využít v dalším životě?
Naučila jsem se hlavně nereagovat na lidi, kteří nepřijdou s konstruktivní kritikou a kteří si na vás přišli zvýšit své sebevědomí. Dřív jsem k takovým věcem přihlížela, člověk má tendenci brát si hlavně to negativní. Ale teď, když mi někdo napíše vyloženě negativní zprávu, a není to konstruktivní kritika, už na to nehledím. Spíš je mi líto toho člověka, co mi to napsal.
A.cz: Dozvěděla jste se něco nového o svém otci?
Absolutně ne, pořád je to stejný tatínek.
Adopce homosexuály? Tam se neshodneme
A.cz: S otcem politicky souhlasíte, nebo máte témata, na kterých se neshodnete?
Obecně politicky spolu souhlasíme. Ale třeba máme jiný názor na homosexualitu. Tatínek říká, že on vidí každého jako jedince, nehledě na to, jestli je homosexuál nebo heterosexuál, ale třeba kdyby homosexuální rodina požádala o dítě, upřednostnil by rodinu, která je podle něj úplná, tedy muž a žena.
Podle mne se společnost nemůže změnit do té doby, než řeknete, že homosexualita je normální a že to není něco, na co by se mělo upozorňovat a brát na to ohled. Tedy nenahlížet na ni jako na něco, co je níž.
A.cz: Takže se otce snažíte přesvědčit, aby změnil názor?
Já se nesnažím jeho názor měnit, spíš upozornit na to, že společnost se nemůže změnit, pokud nebudeme přijímat homosexualitu jako něco normálního.
A.cz: A třeba v běžné domácí politice?
Tam se většinou na všem shodneme. Kdyby to bylo jinak, tak tu nepracuji.
A.cz: Kampaň před druhým kolem je jiná, vyostřenější, agresivnější. Jak ji vnímáte? Slyšíte občas věci, které jsou směrem k otci nelichotivé.
To je pravda. Myslím, že nejdůležitější je, že si tatínek stál za svými názory, a pokud dokáže přijmout, že některé kroky v jeho politické kariéře nebyly správné, přijde mi zbytečné na něj ještě házet špínu.
Ta špína jde třeba od lidí, kteří volí pana Schwarzenberga a snaží se na tátovi najít cokoli negativního. Nestačí říci, proč volit pana Schwarzenberga, ale spíš hází špínu na ostatní. Myslím, že tatínek se tomu postavil čelem, a když ho někdo z něčeho obviní, dokáže oponovat.
A.cz: Vy studujete gymnázium. Jak se vám daří skloubit školu s kampaní?
Já to vždycky měla tak, že je lepší dávat pozor při hodině. A je pravda, že se při stresu učím lépe. Co se týče absencí ve škole, ty mám minimální. Většinou končím ve čtyři odpoledne, když se někde začínalo ve čtyři, hodinu oželím.
Když někdo nemá názor, není co respektovat
A.cz: Vaši vrstevníci jsou převážně fanoušci Karla Schwarzenberga. Nesnaží se vás přesvědčovat, nebo přesvědčujete vy je?
Já bych byla ráda, kdyby se mne snažili přesvědčovat. Ale co jsem se setkala, byli schopni říci, proč mého otce nechtějí volit, ale nedostala jsem argument, proč jít volit Karla Schwarzenberga. Samozřejmě jsem dcera Miloše Zemana, souhlasím s ním a věřím mu nejen jako politikovi, ale i jako dcera. Respektuju názor každého, ale když někdo nemá názor, není co respektovat.
A.cz: Pokud bude váš otec zvolen, jakou roli si vedle něho představujete?
Hlavní roli jsem sehrála v kampani, kdy jsem tatínka představila nejen jako politika, ale hlavně jako člověka. To si myslím, že lidem scházelo. Pokud by ale tatínka zvolili, první dámou by byla maminka. Byla bych dál s rodiči, ale nebyla bych "první dcera".
A.cz: Ale první dceru jsme tu již měli za Tomáše Garrigua Masaryka...
To je pravda, ale to bylo za situace, kdy to jinak nešlo. Maminka je člověk, který dokáže otce reprezentovat, a už to tak dělala, když byl premiérem.
A.cz: A třeba jako záskok, kdyby mamka nemohla?
Určitě, jednak už mám zkušenost z kampaně a lidé mne znají.
Protokol? Ten jsem ještě nestudovala
A.cz: Zajímala jste se jako případný záskok o protokolární věci?
Upřímně, teď se zajímám o kampaň, a ne co bude po volbách.
A.cz: Vaše matka si už prožila, jaké je to být ženou premiéra, nedávala vám rady, čemu se třeba ve vztahu s médii vyhnout, na co si dávat pozor?
Ne, ani tatínek, ani maminka. To jsem si musela prožít sama.
A.cz: Chtěla byste sama pokračovat v politice?
Studuji angličtinu, francouzštinu a mezinárodní vztahy, tak jsem si říkala, že bych mohla být diplomatkou. Ale vždy jsem to brala s nadhledem, teď po zkušenosti z kampaně už vážněji.
A.cz: Co si myslíte, že je hlavním politickým problémem v Česku?
Lidé, kteří politikům nevěří. Chápu, že situace v současné politice může plno lidem připadat bídná a ona do jisté míry bídná je. Ale myslím, že lidé hodně hledají chyby na čemkoli a příliš si z ní dělají legraci. Důležité je mít v politice lidi, kteří se tam už chvíli pohybují. Jak říká táta - důležitý je rozdíl mezi profesionály a amatéry.
Tatínek dokáže lidi spojit
A.cz: A co by s tím měl váš otec udělat?
Myslím, že by byl prezident, který dokáže lidi spojit. Lidé mu podle mne můžou věřit, v politice se již nějakou dobu pohyboval a pohyboval se v ní úspěšně.
A.cz: V kampani se otevřelo opět téma Benešových dekretů, rozhodne podle vás volby?
Myslím, že je to tak, a je to škoda. Je tu spousta jiných parametrů, podle kterých bychom měli prezidenta vybírat. Pokud ale kandidát na prezidenta odsoudí jednoho z našich bývalých prezidentů jako válečného zločince, považuji to za velmi nekorektní přístup.
A.cz: Myslíte, že by první dáma měla mluvit česky?
Ano, nebo alespoň by se měla snažit.
