Inzulinovou pumpu má jen procento cukrovkářů. Léčba by přitom uspořila miliardy

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
14. 10. 2015 19:50
V Česku žije 862 tisíc cukrovkářů. Nejmodernějším způsobem - inzulinovou pumpou - se ale léčí jen procento z nich. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna pumpu zaplatila jen 3794 klientům. Inzulinové pumpy jsou totiž velmi drahé, jedna přijde až na sto tisíc korun. Další peníze stojí senzory, které pacientům nepřetržitě měří hladinu glukózy v krvi, aby mohla pumpa inzulin správně dávkovat. Podle odborníků by se ale vyplatilo dát pumpu většímu počtu pacientů. Stát by na tom ušetřil miliardy - u diabetiků by se třeba tak často neobjevovaly komplikace, které je nutí ulehnout na nemocniční lůžko a nepracovat. Neodcházeli by také brzy do invalidního důchodu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Česko ve snaze ušetřit miliony za léčení diabetiků vyhazuje miliardy za invalidní důchody, tvrdí experti. S cukrovkou u nás žije kolem 862 tisíc lidí, nejmodernějším způsobem - inzulinovou pumpou - se ale léčí jen procento z nich. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna pumpu zaplatila jen 3794 klientům.

Inzulinové pumpy jsou velmi drahé. Jedna přijde až na sto tisíc korun. „Další peníze stojí senzory, které pacientům nepřetržitě měří hladinu glukózy v krvi, aby mohla pumpa inzulin správně dávkovat,“ vysvětlil Pavel Krupička ze Svazu zdravotních pojišťoven. Cena se tak navýší ještě o čtvrtinu. Většina pacientů si proto musí vystačit s levnějšími pomůckami.

Inzulinová pumpa

Inzulinová pumpa

  • Je to elektronicky řízený přístroj, který spolehlivým hnacím motorem dodává inzulín do podkoží. Jde o zatím nejpřirozenější způsob "zevního" podávání inzulínu.
  • Velikostí se rovná mobilnímu telefonu a je možné ji také jako mobilní telefon nosit například na opasku.
  • Dá se naprogramovat. Pumpa je napojena na senzory, které neustále měří glykemii v krvi. Tyto senzory jsou zapíchnuty do podkoží. Trvalé měření glykemie dává pacientovi přesnou představu, jak na tom zrovna je. Senzor také může být propojený s pumpou, a pokud naměří pokles cukru v krvi, tak zastaví přívod inzulínu. Pacient tedy není tolik ohrožen hypoglykemií.

Státu by se přitom vyplatil zcela opačný postup: zaplatit lidem dražší léčbu. „Pokud se k ní totiž dostanou, neobjeví se u nich komplikace a mohou běžně pracovat,“ podotýká diabetik a současně lékař Bronislav Stáňa. Stát jim tak nemusí platit sociální dávky, nebo dokonce invalidní důchod. Naopak získá víc peněz na daních.

Léčba diabetu spolyká až 38 miliard korun

Pokud se ale lidé k nejmodernější léčbě nedostanou, provází jejich léčení problémy. Častěji se u nich objevují komplikace, které je přivádějí do nemocnice. „Třeba postižením ledvin trpí 97 tisíc diabetiků, postižením zraku 101 tisíc nemocných a syndromem diabetické nohy 43 tisíc pacientů,“ vyjmenoval jen některé přidružené choroby profesor Interní kliniky pražského Motola Milan Kvapil na semináři o moderních metodách léčby diabetu, který se v úterý konal ve Sněmovně.

Léčení těchto komplikací přitom stojí obrovské peníze - vydají se na ně až dvě třetiny všech peněz, které na péči o diabetiky putují. Tedy asi 23 miliard z celkových 38 miliard korun. Lidé kromě toho nepracují a pobírají sociální náklady či invalidní důchod, což stát vyjde až na 16 miliard korun.

„Přitom pokud bychom zaplatili inzulinové pumpy většímu množství pacientů, náklady pojišťoven by to zvedlo jen o několik set milionů – tedy jen zlomek vyjmenovaných výdajů,“ upozorňuje profesor Kvapil.

Záleží jen na lékaři

Podle Pavla Krupičky ze Svazu zdravotních pojišťoven ale situace není tak dramatická, jak ji odborníci vykreslují. „Inzulinovou pumpu dostane naprosto každý pacient, kterému to předepíše diabetolog a poté schválí revizní lékař,“ říká.

Pojišťovna podle něj každému vhodnému pacientovi přispěje i na senzory, které lidem nepřetržitě měří hladinu glukózy v krvi, aby jim pumpa lék správně dávkovala. „Hradíme až 24 kusů senzorů ročně, revizní lékař může v případě potřeby jejich počet ještě navýšit,“ upozorňuje Krupička.

Na seznamu hrazených přípravků jsou podle něj senzory od dvou výrobců – levnější stojí 1201 korun a dražší 1552 korun. Pojišťovna na každý z nich přispěje 900 korunami. „Třeba Oborová zdravotní pojišťovna loni za tyto pomůcky vydala kolem 300 tisíc korun,“ vyčísluje další náklady Krupička.

Cukrovkou trpí desetina populace

V Česku se s diabetem léčí 862 tisíc lidí, jejich počet se za posledních dvacet let téměř zdvojnásobil. Další lidé o své chorobě nevědí. Odborníci tak odhadují, že cukrovkáři mohou tvořit až desetinu české populace.

Chronickými komplikacemi diabetu trpí až třetina cukrovkářů. Jde hlavně o poruchy zraku, ledvin, srdeční choroby nebo takzvaný syndrom diabetické nohy, která často končí až amputací postižené končetiny.

„Pacienti s diabetem proto mají v průměru o deset až patnáct let kratší život,“ připomíná také docentka Interní kliniky pražského Motola Kateřina Štěchová.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

USA zruší výjimku ze sankcí týkající se íránského zařízení Fordo

Spojené státy ukončí platnost výjimky ze sankcí, která se týkala íránského zařízení Fordo a umožňovala zahraničním společnostem spolupracovat s íránským civilním jaderným programem bez toho, že by jim hrozily pokuty. Informoval o tom americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Chorvatští obhájci titulu prohráli v Davisově poháru s Ruskem

Chorvatští obhájci titulu vstoupili do nového formátu závěrečného turnaje Davisova poháru porážkou s tenisty Ruska. Ve dvouhrách v Madridu neuspěli Borna Gojo ani Borna Čorič. Třetím týmem ve skupině B je domácí Španělsko.

Skupina B:

Chorvatsko - Rusko 0:3

Gojo - Rubljov 3:6, 3:6, Čorič - Chačanov 7:6 (7:4), 4:6, 4:6, Dodig, Mektič - Chačanov, Rubljov 6:7 (3:7), 4:6.

Skupina D:

Belgie - Kolumbie 2:1

Darcis - Giraldo 6:3, 6:2, Goffin - Galán 3:6, 6:3, 6:3, Gille, Vliegen - Cabal, Farah 7:6 (7:5), 4:6, 6:7 (3:7).

Skupina F:

Itálie - Kanada 0:2 po druhé dvouhře

Fognini - Pospisil 6:7 (5:7), 5:7, Berrettini - Shapovalov 6:7 (5:7), 7:6 (7:3), 6:7 (5:7).

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda se po uzavření dohody vrátila do Adenu

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda se vrátila do válkou zmítané země. Stalo se tak poprvé od léta, kdy hlavní město země ovládli jihojemenští separatisté. Premiér Maín Abdal Málik Saíd přistál v jihojemenském přístavu Aden a naplnil tak jeden z klíčových bodů nedávno podepsané dohody o sdílení moci se sunnitskými separatisty podporovanými Spojenými arabskými emiráty, napsala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy