Zajít si do nemocnice a zhruba na hodinu si nechat dát infuzi může člověka uchránit před těžkým průběhem covidu-19, nebo dokonce před úmrtím. Monoklonální protilátky mají podle oslovených nemocnic a odborníků skutečně dobré výsledky. A s tím, jak v Česku skokově narůstá počet nakažených, podle vyjádření nemocnic roste počet lidí, kteří na tuto infuzi docházejí.
„Zatímco před dvěma týdny se podávala zhruba jedna až dvě denně, nyní se počty pohybují kolem pěti za den,“ říká mluvčí hradecké fakultní nemocnice Jakub Sochor. Ve Fakultní nemocnici Brno se zase ze dvou pacientů za den dostali na dvacet a poptávka se stále zvyšuje.
Nemocnice hlásí, že mají dostatečné zásoby léku bamlanivimab od firmy Eli Lilly a REGN-CoV2 od Regeneronu, které tyto protilátky obsahují. Navíc jsou připraveny rychle objednat další v případě, že by zájem lidí překročil naskladněné množství léků.
Nejsou však určené pro všechny. Podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví na jejich podání mají zatím právo pacienti starší 65 let, případně lidé s vysokým rizikem vážného průběhu covidu, například kvůli chronickému onemocnění jater či ledvin, cukrovce nebo onkologickému onemocnění.
Ti všichni by měli v případě, že jim vyjde pozitivní test na covid-19, o tyto protilátky požádat svého praktického lékaře, pokud jim je sám nenabídne. Říct si o ně mohou také lidé z rizikových skupin, kteří byli v delším kontaktu s nakaženou osobou.
Aby monoklonální protilátky fungovaly, je nutné, aby je člověk dostal včas. Ministerstvo uvádí, že je potřeba lék podat do deseti dnů od nástupu prvních příznaků nemoci.
Lékaři a nemocnice si zatím pochvalují, že lék přináší velmi dobré výsledky. „Čtyřikrát až pětkrát snižuje riziko rozvoje závažných forem onemocnění. V kombinaci se správně indikovanou antivirovou léčbou pomáhají,“ tvrdí vedoucí lékař kliniky intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Balík.
„Zkušenosti jsou dobré, pokud je aplikace ve správném stadiu, kdy se vir tělem teprve šíří. Pak se zastaví. Pacienti popisují stav, že se jim ulevilo do druhého dne, bez teplot a dalších příznaků,“ popisuje mluvčí brněnské fakultní nemocnice Veronika Plachá.
Očkování to nenahradí, varují lékaři
Lékaři i odborníci však upozorňují, že lidé by neměli na monoklonální protilátky spoléhat a měli by upřednostnit očkování. „Podání protilátek nikdy nemůže nahradit očkování, kde je odpověď kvalitnější a určitě dlouhodobější. Monoklonální protilátky navíc rozhodně nejsou kauzální léčbou (léčbou, která léčí příčinu nemoci, pozn. red.) onemocnění covid-19. Mohou zmírnit průběh nebo zabránit těžkému průběhu, ale ani na to se nelze více spoléhat,“ varuje primářka infekční kliniky plzeňské fakultní nemocnice Jana Váchalová.
Podání monoklonálních protilátek skutečně vede k podobnému efektu, jako má vakcinace. Zatímco po očkování si tělo vytvoří protilátky samo, v případě infuze tohoto léku je pacientovi do těla podáno velké množství látek, které umí rozpoznat částice covidu a pomohou tak s nimi bojovat. Ty se v těle tvoří po infekci přirozeně, jejich tvorba a výskyt ale může trvat až deset dnů. Lidé z rizikových skupin si je navíc často nejsou schopni tvořit téměř vůbec.
„Dáváme je lidem, u kterých předpokládáme, že imunitu nemají. Když jim protilátky dáme, tak začnou plnit podobnou funkci, jako by si je člověk vytvořil sám,“ vysvětluje Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Ochranný efekt je pak podobný jako u očkování. Ovšem s podstatným rozdílem. V případě monoklonálních protilátek je sice pacient proti covidu chráněn okamžitě, imunita mu však vydrží jen pár týdnů. Po vakcíně naopak buňkám asi deset až čtrnáct dnů trvá, než se naučí produkovat správné protilátky, zato má člověk ochranu zajištěnou na podstatně delší dobu.
„Ochrana monoklonálními protilátkami není trvalá. Je dočasná, nebo se používá v době, kdy je člověk infikovaný, ale ještě nemá závažné onemocnění,“ upozorňuje virolog Pavel Plevka ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity.
Předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Svatopluk Býma proto tvrdí, že monoklonální protilátky by měly sloužit především lidem, kteří nemohou být ze zdravotních důvodů očkovaní, případně rizikové populaci, které hrozí s větší pravděpodobností těžký průběh covidu.
Lékař Balík poznamenává, že monoklonální protilátky se těší velké oblibě i u těch pacientů, kteří se odmítají vakcínou proti koronaviru očkovat. „Paradoxně se jich dožaduje i řada odpíračů vakcinace,“ tvrdí Balík.
To, že o protilátky mají často zájem i odpůrci očkování, potvrzuje ze své zkušenosti také Hajdúch. „Je to zvláštní. Vadí jim nějakých 30 mikrogramů RNA ve vakcíně a nevadí jim stovky miligramů protilátek,“ říká.
Jen dočasné řešení pro rizikové pacienty
Ne každý má však na monoklonální protilátky, jejichž jedna dávka stojí přes deset tisíc korun, nárok. Lidé mladší 65 let je mohou dostat jen tehdy, když lékař uzná, že pacient patří do rizikové skupiny. Podle oslovených odborníků nemá smysl tuto možnost nabízet všem, protože protilátky jsou pouze dočasným řešením pro vysoce rizikové jedince, nikoliv pro většinu populace.
Hajdúch se domnívá, že je především nutné, aby se k lékům dostali ti, kteří je nejvíce potřebují. „Důležitější je to dostat maximálním způsobem mezi rizikové skupiny, které plní nemocnice. Ukazuje se, že je to skutečně účinná prevence, pokud se podá včas,“ říká.
„Jeden člověk na jednotce intenzivní péče nás stojí přes půl milionu týdně. Pokud zaplatíme deset nebo dvacet tisíc za protilátku a pacient se tam díky tomu nedostane, tak je to skutečně velký efekt. Jak medicínský, tak ekonomický,“ dodává Hajdúch.
Je ale podle něj na místě uvažovat, zda neumožnit podání protilátek také očkovaným lidem z rizikových skupin, kterým již uplynulo téměř šest měsíců od druhé vakcíny a ještě nedostali posilující dávku.
Jak fungují monoklonální protilátky?
Když se lidský organismus setká s infekcí, imunitní systém na to reaguje a produkuje protilátky. „To jsou proteiny, které tyto cizorodé částice viru umí rozpoznávat,“ říká Pavel Plevka, virolog z Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity.
Za jejich tvorbou v těle stojí buňky zodpovědné za imunitní odpověď - takzvané B-lymfocyty. Každý z nich přitom produkuje jen jeden z mnoha druhů protilátek, které se vážou na různé části viru.
A právě s tímto souvisí důležitost monoklonálních protilátek. Obsahují jen ty látky, které jsou proti viru nejúčinnější. „Léčiva založená na monoklonálních protilátkách využívají specifické typy protilátek, u kterých bylo ověřeno, že velmi dobře fungují proti covidu,“ doplňuje Plevka.
