"Na základě dat ze zahraničí a z menších studií v Česku z poslední doby se domníváme, že protilátky bude mít jen skutečně velmi malá část testovaných, možná dokonce pod jedno procento," řekl Maďar. Podle něj to znamená, že populace je velmi náchylná k náhlému nárůstu případů skoro všude, kam se virus dostane.
"Vytvoření kolektivní imunity bude velmi pomalé, pokud vůbec možné," dodal. Vyžadovala by podíl lidí, kteří si nemocí prošli, v řádech několika desítek procent populace.
Při uvolňování karanténních opatření je tak třeba kvůli takzvané nízké promořenosti postupovat velmi opatrně a pomalu. Ostražitost bude podle něj na místě ještě dlouho. V médiích kritizoval například vládní plán otevřít velká nákupní centra o měsíc dříve, než bylo původně plánováno (jak vláda slibuje, že po 25. květnu už nouzový stav nebude potřeba, čtěte zde).
Pomalu by se podle něj mělo postupovat i při větším uvolňování cestování Čechů za hranice nebo příjezdu cizinců. "Určitě bychom se na vývoj situace dívali s obavami minimálně do konce letošního roku, a to i kdyby byla epidemiologická situace průběžně příznivá," uvedl Rastislav Maďar.
Podíl lidí, kteří se s nemocí setkali a prodělali ji bez příznaků, má zjistit aktuální studie na 27 000 testovaných. Nemocí covid-19 se od začátku března do dnešního dne nakazilo více než 7 400 Čechů, v posledních dnech přibývají jen desítky nových případů denně.
Nízký výskyt protilátek v populaci podle Maďara znamená, že v budoucnu se virus může objevit kdekoliv v Česku. "Naše protireakce na to bude už ale více regionální než plošná. Na opakování toho, čím jsme si prošli dosud, snad už nedojde," dodal.
S tím počítal i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Vytvořené štáby vojáků a studentů medicíny, které v současné době testují dobrovolníky, kteří se přihlásili do studie v Praze, Brně, Litoměřicích a Olomoucku, by podle něj bylo možné do budoucna použít i v místech, kde by se objevila lokální ohniska.
Pomoci by měla i takzvaná chytrá karanténa. Ta má usnadnit předávání informací mezi hygienickými stanicemi, odběrovými místy a testovacími laboratořemi. Jejím cílem je co nejdříve identifikovat co nejvíce rizikových kontaktů každého nakaženého, ty odeslat do karantény a otestovat na covid-19.
