Praha - Následující story o hrozbě vojenské invaze US Army a Bundeswehru do Československa v roce 1968 vyvolá možná dnes smích, údiv či pochyby, zda se příběh jako vystřižený z nejfantastičtějších hollywoodských bondovek vůbec stal.

Přesto je pravdivý.

Hollywood totiž nechtěně sehrál docela zajímavou a ne nepodstatnou roli v rozsáhlé špionážní hře sovětské KGB, která vyústila v okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.

Mnozí fajnšmekři dobrých válečných filmů možná netuší, jak osudově se snímek "Most u Remagenu" podepsal na Československu - tedy místu, kde se film o jedné z pozoruhodných akcí US Army v druhé světové válce v roce 1968 točil.

Dodnes přitom není jasné, zda šlo o důmyslnou špionážní hru sovětské KGB, a tudíž "vyrobení" důvodu k okupaci Československa, anebo panickou hrůzu Moskvy.

Ta se totiž domnívala, že natáčení zmíněného válečného filmu jako chytrá kamufláž úzce souvisí s invazí US Army a Bundeswehru do Československa.

Tahle otázka zůstává i po 45 letech od invaze Varšavské smlouvy nezodpovězena.

KGB zpochybnila i vlastního špióna

"Moskva v každém případě využila natáčení filmu Most u Remagenu jako další propagandistický argument v přípravách na vojenské obsazení Československa," říká historik Daniel Povolný z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. "Ať už měli být adresáty této dezinformace obyvatelé budoucích okupačních států Varšavské smlouvy, anebo Čechoslováci. Když si to tenkrát většina lidí u nás přečetla, tak se tomu jen smála, protože tu žádné americké tanky - až na těch pár kvůli filmování - pochopitelně nebyly," připomíná Povolný.

Potíž byla ovšem v tom, že lži uvěřili východní Němci, Poláci, zřejmě Maďaři a bezpochyby Sověti.

Marné byly zprávy rozvědčíka GRÚ (vojenská rozvědka) na sovětské vojenské misi ve Frankfurtu nad Mohanem Ivana Lezžova, že americké jednotky dislokované v tehdejší Spolkové republice Německo vyvíjejí v blízkosti Československa jen minimální aktivitu.

Velitelství Skupiny sovětských vojsk v Německu (v NDR) zkrátka a dobře věřilo "jiným pramenům" více než vlastnímu špiónovi.

Zprávám o přítomnosti jednotek US Army se věřilo natolik, že podle historika Povolného nemohlo jít o jinou instituci než KGB, která je podle všeho vyráběla a dodávala také kremelskému vedení.

"KGB prováděla rozsáhlou dezinformační kampaň vůči vlastnímu státu, aby jeho vůdce přesvědčila, že v Československu je na vzestupu kontrarevoluce, že ji organizuje Západ, a že se tedy schyluje i k vojenskému obsazení Československa americkou armádou a Bundeswehrem," analyzuje historik zpravodajskou hru KGB, ke které dal záminku - nic ovšem netuše - Hollywood.

Lhalo se i kremelským vůdcům

Tehdejší šéf KGB Jurij Andropov byl skálopevně přesvědčen, že československá kontrarevoluce je organizována ze Západu, a tak byly všechny zprávy, z nichž vyplývalo něco jiného, sovětským politikům zamlčeny, anebo upraveny tak, aby vyhovovaly Andropovovým závěrům.

Nakonec mu uvěřil i celý Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu.

"A já si dokonce myslím, že jeho informacím chtěli věřit, protože byli od malička vychováváni k silné nedůvěře vůči Západu. Někteří možná o argumentech Andropova pochybovali, když jim ale KGB stále dokola servírovala svoje dezinformace jako nezpochybnitelný fakt, tak tomu nakonec uvěřili i oni," domnívá se Daniel Povolný.

O tak dramatickém "scénáři" se ovšem americkým filmařům určitě ani nezdálo.

Čekání na rok 2018

Možná se už za pět let přece jen dozvíme něco nového. Tedy i o tom, jakou roli vlastně sehrál v operacích KGB americký snímek Most u Remagenu.

V roce 2018 se totiž podle ruského archivního zákona zpřístupní po padesáti letech fondy, které se týkají okupace Československa.

Jak ale poněkud skepticky dodává Daniel Povolný: Právě tyto informace jsou uloženy ve zpravodajských archivech následkyně KGB ruské Federální služby bezpečnosti (FSB). Jsou proto obyčejným smrtelníkům nedostupné. A nejspíš u toho ještě "pár" let po roce 2018 zůstane.