Praha - Kvůli horku a suchu ubývá horského chladnomilného hmyzu - čmeláků, některých druhů vážek, jepic, motýlů nebo chrostíků. Česko se potýká se suchem už třetím rokem, což má negativní vliv nejen na zemědělství, ale i na ekosystémy. Problémy má také hmyz žijící v mokřadech a tůních, vysychání potoků ohrožuje i populace raků a vodních měkkýšů, řekl Aktuálně.cz entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Řadě druhů ale naopak vyšší teploty prospívají a nezvykle zrychlují jejich životní cyklus - stihnou vytvořit i několik generací za rok. "Pozorujeme to u některých ploštic, konkrétně u rozšířené kněžice páskované, která se vyskytuje v zahradách, loukách a na okrajích lesů. Jsou schopny přidat další generace. Běžně měla jednu generaci za rok, teď má i tři rojení a bůh ví, jestli nebude čtvrté," řekl Šípek.
Podobně přibylo i bělásků a také lýkožrouta smrkového a severského, který způsobil v českých lesích kalamitu. Ta zasáhla sedm krajů, je největší za poslední staletí. "Jedinci žijí kratší dobu, ale díky optimálním podmínkám mají rychlejší vývojový cyklus. Lýkožrout míval většinou jen dvě rojení ročně, letos to budou minimálně tři, ne-li více," říká vědec.
Kůrovcovou kalamitu Šípek spíše považuje za logické vyústění dlouhodobého špatného hospodaření v lesích a pěstování smrkových monokultur. A sucho k ní jen přispělo. "Ekologové varovali už před 20 lety, že se to může stát, nikdo to nebral vážně. Teď se to bohužel potvrdilo. Tyto lesy jsou ekologicky dost nefunkční," dodal.
Hmyz tvoří 80 procent veškeré biodiverzity v České republice, je ho zhruba 40 tisíc druhů. Každý má ale jiné nároky na život. "Všeobecně pozorujeme, že hmyzu v krajině ubývá. To potvrdila i studie německých entomologů. Naše krajina se intenzifikuje. V zemědělství se špatně hospodaří, tlak je i na lesy a vodní společenstva v rybnících. To vše strašně ubírá prostor pro život a není to jen otázka hmyzu," upozornil Šípek. To dokazuje i stav motýlů před 20 lety ve srovnání se současností.
"Co je ale původní stav, nikdo neví. Příroda a krajina jsou dynamické a za posledních 15 tisíc let se značně proměnily," poznamenal. Reakce organismů na současné sucho proto podle něj není nepřirozená. Dostávají takové podmínky k životu a přizpůsobují se jim.
Sucho a horko ale napomáhají šíření i některých parazitů. Němečtí vědci našli v lesích obří africká klíšťata druhu Hyalomma marginatum. Jsou pětkrát větší než klíště obecné vyskytující se ve střední Evropě, mohou mít až dva centimetry.
Do Evropy se opakovaně dostala v peří tažných ptáků. Kromě boreliózy a klíšťové encefalitidy mohou přenášet i skvrnitý tyfus a dva druhy krvácivých horeček. V letošním roce nalezli němečtí vědci zatím devět kusů, otázkou ale podle Šípka zůstává, zda jsou obří klíšťata schopna utvořit v evropských podmínkách životaschopnou populaci.
