Součástí USAR týmu jsou hasiči, kteří dělají běžnou práci s tím, že jsou připraveni i pro mimořádné události, jako je včerejší výbuch v Libanonu?
Ano, přesně tak.
Předpokládám však, že mají speciální výcvik.
Ano, každý rok se účastní mezinárodních cvičení. Je to mezinárodně organizované, takže tým musí před mezinárodní komisí splnit certifikační podmínky. Náš tým je splnil, a proto může koordinovaně vyjíždět do zemí, kde dojde k podobnému neštěstí. Jeho hlavním úkolem je vyprošťovat lidi ze zavalených budov. Do Libanonu vysíláme takzvaný Medium USAR, což je 36 hasičů včetně pěti psovodů plus lékař z úrazové nemocnice v Brně.
Strukturu týmu jsem viděl. Zaujalo mě, že v týmu je i IT specialista.
Hasiči jsou vybaveni například satelitními telefony, aby se mohli dorozumět se světem, potřebují také komunikovat s Českou republikou. Takže tento člověk v týmu zajišťuje spojení a dělá technickou podporu. Hasiči při své práci využívají plno věcí. Mají echolokátor, štěrbinové kamery, už zmiňované speciální satelitní telefony a je potřeba, aby v týmu byl i člověk, který umí tyhle věci ovládat a nastavit tak, aby se tím nemuseli zabývat samotní hasiči.
I tento člověk je samozřejmě hasič, umí všechno ostatní, co zbývající členové týmu, ale je speciálně vyčleněn na technickou podporu. Pak tam jsou ještě lidé na týlové zabezpečení, kteří staví zázemí pro hasiče, připravují jim stravu a podobně. Každý má nějakou funkci, ale všichni jsou cvičení na to, aby uměli všechno. Jenom je potřeba to nějak rozdělit a zrovna v tuhle chvíli jsou třeba někteří v záloze a někteří mají tyto úkoly.
Součástí kompletního USAR týmu jsou hasiči z Prahy a Moravskoslezského kraje. Proč zrovna z těchto krajů?
Tak se to prostě rozhodlo. Praha je strategické místo. Je tu mezinárodní letiště, navíc Praha tady tento tým má dlouhodobě. Původně to byli lezci. Ono je to dané tím, že v Praze se události, během kterých se vyprošťují osoby z nebezpečného prostoru, dějí docela často. Teď myslím třeba vyproštění dělníků a podobně. Praha s tím tedy má zkušenosti, stejně tak Moravskoslezský kraj, který je velmi dobře materiálně vybaven.
Součástí USAR jsou tedy dva týmy, které se mohou spojit, když se vysílá takzvaný těžký USAR tým, což jsou vlastně všichni. Nebo se jako v tomto případě vysílá střední tým, což je nižší forma. A to je Praha, nebo Moravskoslezský kraj. Oba kraje se střídají v pohotovosti a zrovna v tomhle období ji má Praha. Kdyby ji měl Moravskoslezský kraj, tak samozřejmě jede moravskoslezský tým.
Pro představu jak vypadá práce našeho USAR týmu vyhledávajícího zavalené osoby v troskách v zahraničí při loňském cvičení na Sicílii.
— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) August 5, 2020
Námětem bylo simulované zemětřesení.⁰⁰
🎞 @HasiciPraha pic.twitter.com/LYBz4A81uU
V čem bude práce hasičů v Libanonu odlišná od toho, když v Praze vyprošťují jednu nebo dvě osoby ze zborceného domu? Bude ta práce jiná?
Moc ne, je to stejné. Prostě jde o narušenou budovu, ve které se předpokládá, že budou osoby. Takže se zajistí prostor. Statik, který s nimi jede, musí říct, co je a není bezpečné. Používá k tomu speciální kamery, které sledují výkyv domu. Dostat člověka z jednoho zavaleného domu je podobné, jako když je to větší plocha. Tam jsou týmy rozdělené do určitých úseků a každý tým má přidělenou oblast, ve které pracuje. Náš tým je ještě rozdělený do tří skupin. To znamená, že můžeme pracovat na třech místech zároveň.
Takže jde o to, že tam je mnohem více zavalených lidí. Jinak je ta práce stejná.
Přesně tak. V tomto případě je potřeba podpora zdravotnického týmu, který na místě zajišťuje libanonská strana. My samozřejmě také umíme poskytnout první pomoc, ale naším hlavním úkolem je dostat lidi bezpečně do péče zdravotníků. Oproti zemětřesení je v tomto případě "výhodou", že tady se neočekávají žádné další otřesy. Po zemětřesení je to nebezpečné v tom, že pracujete v narušeném domě, přičemž může přijít další otřes. Tím, že tady jde o domy narušené po výbuchu, nebezpečí, že by došlo k dalšímu výbuchu, nehrozí. Aspoň tedy z těch zpráv, co máme.
Proč se nabídl zrovna český tým? USAR týmů po světě tolik není, nebo je to solidarita a očekává se, že tam dorazí třeba sto týmů z různých zemí?
Čeká se, že tam dorazí několik týmů z několika zemí. V rámci Evropské unie má každá země nějakou specializaci. My máme USAR tým, máme ale také takzvaný WASAR tým, který se využívá při rozsáhlých povodních. Ale třeba Poláci mají tým, který dokáže hasit lesní požáry. Je to rozděleno, každý stát se přihlásí do nějakého programu a je to mezinárodní pomoc. Češi mají skvělý USAR tým, tak v tom pokračují. Jiné státy mají zase jinou specializaci. Ty pomáhají při jiných neštěstích a katastrofách.
Jak kvalitní je náš tým?
Z východní Evropy jsme společně s Poláky jedni z nejzkušenějších týmů. Ze západní Evropy jsou velmi soběstační Němci, Francouzi a pak na tom velmi dobře jsou třeba i Britové či Španělé.
Každý stát má tým hasičů a záchranářů, který dokáže vyprostit lidi ze zavalených míst, ale druhou věcí je pak příprava na mezinárodní pomoc, která je trošku jiná. Je to totiž i o vyjednávání, o organizaci, o papírování a musíte být připraveni komunikovat s ostatními týmy z jiných států a to už není tak jednoduché. Dále musíte vyslat letadlo, zkoordinovat pomoc na místě. Nemůžete jen tak někam přijet. Ti lidé musí umět jazyky, musí být speciálně očkovaní, i vybavení, takže kvalita týmů může být jiná. Abych to zkrátil: kolem osmi až desíti týmů v Evropě je opravdu špičkových. A my mezi ně patříme.
Jak velká je prestiž USAR týmu? Jsou to opravdu ti nejlepší z hasičů, které v Česku máme?
Jsou specializovaní na vyprošťování. Hasič může být špičkový ve vyprošťování lidí z aut po bouračce nebo při zásahu u požáru, ale nemusí mu úplně sednout vyprošťování osob ze zavalených domů. Nicméně tím základním výcvikem si projde každý hasič, členové USAR týmu jsou skutečně běžní hasiči, kteří normálně slouží, hasí požáry, ale také třeba zachraňují kočky ze stromů. Nicméně z nich se pak už vybírají takoví, kteří mají k této formě pomoci určité předpoklady.
Umí pracovat se speciálními vrtačkami, sbíječkami nebo štěrbinovými kamerami a na to jsou ti lidi dodatečně speciálně vycvičeni. Praha do Bejrútu vyšle 36 lidí, ale to neznamená, že jsou to všichni z tohoto týmu. V Praze je třeba 60 takových, kteří to umí. Vždycky se vybere menší tým a pošle se do zahraničí.
Podle některých informací za mohutným výbuchem stojí ledek. Skladuje se někde v Praze?
Nevím, že by se ve velkém množství v Praze skladoval. Byť je to zemědělské hnojivo, úplně běžná látka. Největší problém je, když je ledku moc na jednom místě a dostane se k němu teplota vyšší než 1000 °C. Jinak to není nijak extra nebezpečná látka, ale ve chvíli, kdy máte 3000 tun na jedné hromadě a vedle vám hoří sklad s pyrotechnikou, tak to je extrém.
Je to hodně spekulativní otázka, ale co by se stalo, kdyby takové množství ledku, jako bylo v Bejrútu, explodovalo v Praze u Vltavy. Lze nějak odhadnout, jaké by to mělo následky?
To se nemůže stát. V centru Prahy nemůže být sklad s takovou látkou. To nikdo nepovolí. To by muselo být jedině načerno, někde, kde nedodrží předpisy, ale je nemyslitelné, aby to bylo ve městě. A ještě by tam musela hořet třeba pyrotechnika, protože když máte běžný požár, tak pořád to není až tak nebezpečné, protože ho uhasíte vodní mlhou. Muselo by tam být 1000 stupňů Celsia a to už je požár, který je opravdu hodně intenzivní jako u té pyrotechniky. Při jejím hořením je třeba až 1300 stupňů.
Čili v civilizované Evropě se to stát nemůže.
To už by se musely porušit všechny možné předpisy. Nedokážu si představit, že by do centra Prahy někdo přivezl tuny ledku a vedle měl sklad pyrotechniky… To je úplně nepředstavitelné, neskutečné.
Libanonské orgány tedy v tomto selhaly?
Já nevím. Stále vlastně ještě s určitostí nevíme, že to byl ledek. Nicméně pokud tam byl a bylo ho tam tolik, a vedle byl sklad pyrotechniky, tak je to nebezpečné, to by se nemělo stát. Ale nechci spekulovat.
Přece jenom se ještě zeptám. I když je to nemožné, jak vy říkáte, tak kdyby v Praze podobné množství ledku explodovalo, co by se stalo?
Z těch záběrů, které jsme viděli, by to bylo asi podobné jako v Bejrútu. Čili si dokážu představit, že v tom epicentru exploze zboří domy, v okruhu tří pěti kilometrů tlaková vlna budovy naruší a ve vzdálenosti deseti kilometrů to rozmlátí okna. Ale vycházím jen z toho, co čtu. Nicméně opravdu si to nedokážu vůbec představit. Možná je v uvozovkách štěstí, že v Bejrútu se to stalo alespoň v přístavu, že to nebyla až tak zalidněná oblast, minimálně ze všech stran. Část té tlakové vlny tedy šla na vodu. Pokud by bylo epicentrum obklopeno ze všech stran domy, bylo by to mnohem fatálnější.
Vybavujete si nějaký podobný výbuch?
Ne, vůbec ne. Na vašem webu Aktuálně.cz jsem našel zmínku o někdejší explozi v Texasu.
