Hradec Králové - Když ozbrojení muži s kuklami na hlavách vtrhli v říjnu 2006 do benzínové pumpy v Rohenici na Rychnovsku, měli už za sebou osm ozbrojených loupeží. Tato však byla jejich poslední.
Jenom co jeden z nich otevřel dveře, vyběhli policisté zásahové jednotky a lupiče zatkli.
"Už tam na nás čekali," vypovídal před Krajským soudem v Hradci Králové jeden z lupičů Oldřich Pilař. Kriminalisté pak postupně pozatýkali skupinu lidí podezřelých z ozbrojených loupeží a soud většinu z nich poslal na pět až sedm let do vězení.
Jak je možné, že policisté věděli, kam se muži chystají a čekali na ně přímo na místě činu? Během soudního jednání se ukázalo, že jim k tomu pomohl informátor.
Pomohl a odešel s podmínkou
Členem gangu se stal také Roman Weber. Poskytl gangu plánek s umístěním trezoru baru Tip Sport v Novém Městě nad Metují, tvrdil, že poměry v tom baru zná a předal také informaci, kolik je v trezoru peněz.
"První loupeží jsme získali málo, tak jsme tam šli znovu," přiznal obžalovaný Pilař. Tentokrát však šlo o fingovanou loupež. Pomáhal jim totiž číšník Lukáš Bek, který gangu zaslal zprávu, kdy mohou do baru vniknout, a znovu i Roman Weber.
A právě spolupráce s Romanem Weberem byla pro gang osudná. "Zmínil se, že ho policie vyslýchá právě kvůli Tip sport baru," vypověděl u soudu Pilař. "Nakonec se ukázalo, že jí hodně pomohl. Když jsme chystali přepadení pumpy v Rohenici, měli jsme už policajty za zády," vyprávěl před soudem Pilař.
Přestože ostatní členové gangu si odnesli nepodmíněné tresty, Roman Weber dostal jen vězení s podmínkou. On totiž byl tím, který policii pomohl na stopu ozbrojeného gangu.
Za to, že pomohl usvědčit pachatele, odešel jen s ročním podmínečným trestem. "Obecně lze říci, že to trestní zákon umožňuje," říká Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. "Při rozhodování o výši trestu se totiž bere v úvahu nejen to, zda pachatel pomohl objasnit svůj podíl na spáchané trestné činnosti, ale také, zda přispěl k usvědčení spolupachatelů."
Bez trestu pachatel v Česku odejít nemůže
Aktuálně.cz: Jak si mohou pachatelé závažné trestné činnosti 'zasloužit' mírnější postih?
Zmírnění postihu lze uplatnit u téměř každé závažnější trestné činnosti. Lze to v případě, že se pachatel dozná, svého činu lituje, nahradí způsobenou škodu a třeba i pomůže rozkrýt další trestnou činnost, která s tou jeho souvisí.
Jako příklad mohu uvést třeba organizovanou skupinu pachatelů obchodující s drogami. V případě, že se pachatel podílí na prodeji drogy, přizná svůj podíl na činnosti gangu a pomůže odhalit jeho další členy, je to pro něho velmi významná polehčující okolnost. Pak může dostat i výrazně mírnější trest oproti ostatním.
Aktuálně.cz: Může se v praxi stát, že osoba, která pomohla policii objasnit trestnou činnost, na které se sama podílela, odejde nakonec bez trestu?
Ne, není to možné. V současné době jde pouze o úvahu tuto právní úpravu uvést do praxe. Orgány činné v trestním řízení by to samozřejmě vítaly.
V cestě ke schválení však stojí postoj většiny české veřejnosti, které se nelíbí, že by měl někdo za usvědčení jiného sám zůstat očištěn. Osobně bych se ale za možnost využít korunního svědka při objasňování závažné trestné činnosti přimlouvala. Myslím, že by totiž měla převážit snaha chránit společnost před organizovaným zločinem.
V praxi by to fungovalo tak, že korunní svědek by za to, že usvědčí pachatele závažného zločinu, odešel nepotrestán. On sám by se ale nesměl dopustit žádné závažné trestné činnosti. Uvedu extrémní příklad: Výpovědí proti ostatním by se nemohl vykoupit člověk, který vedl například gang páchající loupeže. To by rozhodně nešlo.
Aktuálně.cz: Umožňují české zákony nasadit například do drogového či jiného gangu informátora, který pak může jeho členy usvědčit?
Ano, taková možnost existuje. Hlavní pravomoc má v tomto případě státní zástupce Vrchního státního zastupitelství, který tuto možnost navrhne. Použít ji lze v případě organizovaného zločinu nebo zločinného spolčení. Jde však o velmi výjimečné případy, kdy o nasazení takového agenta rozhoduje Vrchní soud v Praze nebo v Olomouci.
Aktuálně.cz: Jak je to s tzv. utajenými svědky, kteří vypovídají proti spolupachatelům, ale oni ani jejich advokáti neznají jejich identitu? V jakých případech to lze použít?
Toto přesně vymezuje trestní řád. Musí existovat důvodná obava o ohrožení života svědka nebo jeho rodiny. O tom, zda bude nakonec vyslýchán v režimu utajení, pak nerozhoduje on sám, ale pouze orgány činné v trestním řízení. Tuto možnost si tedy nelze vybrat a nelze jí ani podmiňovat podání svědecké výpovědi.
Aktuálně.cz: Jak potom probíhá výslech utajovaného svědka například u soudu, aby byla jeho anonymita zachována?
To záleží na podmínkách, kterými soud disponuje. Výslech může proběhnout v jiné místnosti, než sedí obžalovaní, a nebo jen za plentou. Odpovědi svědka však mohou být také elektronicky upraveny tak, aby nebylo možné rozeznat charakter nebo barvu hlasu vyslýchané osoby.
Aktuálně.cz: Dokáže i Česká republika poskytnout svědkovi závažné trestné činnosti ochranu ve formě změny identity a odstěhování do jiného státu?
Ano dokáže. To, že budu jmenovat příklady kauz, ve kterých se tak stalo, ode mne ale nečekejte. Popřela bych tím samotný smysl a podstatu ochrany svědka, kterému stát tento režim utajení poskytl.
