Praha - Příběh třiceti milionů utopených v podezřelém projektu hospice pro umírající děti, místo něhož stojí kousek za Prahou jen hrubá stavba, ukazuje, jak se za éry exministra Tomáše Julínka na ministerstvu zdravotnictví také rozdělovaly dotační miliony.
Ti, kteří peníze skutečně potřebovali a jejichž zařízení pro nevyléčitelně nemocné nakonec fungují, slíbené miliony nedostali. Stačila drobná finta úředníků spojená s důvěřivostí občanských sdružení a peníze skončily v podezřelém projektu, který dodnes nebyl dokončen.
Okolnosti třicetimilionové dotace, kterou tým bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka přiklepl na výstavbu dětského hospice ve středočeských Vraňanech, nyní zkoumá nové vedení resortu.
Deník Aktuálně.cz zjistil, že peníze měly původně přislíbeny zcela jiné projekty: rozestavěné hospice v Chrudimi a Čerčanech.
To, že peníze nakonec šly do Vraňan, obě zmíněná zařízení dostalo do obrovské finanční tísně. Pardubické obce například musely vyhlásit sbírku, aby byl chrudimský hospic dostavěn.
A nemohli jsme dělat nic
V čem spočívala úřednická finta, popsalo deníku Aktuálně.cz hned několik svědků.
Kromě zástupců chrudimského či čerčanského hospicu například bývalý lidovecký radní Pardubického kraje Miloslav Macela. Ten pomáhal chrudimskému sdružení Smíření vyřešit situaci, kdy jim na stavbu zařízení pro nevyléčitelně nemocné nedorazila od státu přislíbená suma.
"Slíbeno bylo 30 milionů, na to také byla vypracovaná žádost. Jenže pak před koncem roku narychlo volali z ministerstva zdravotnictví, že se uvolnilo deset milionů. Řekli, že nám je pošlou, ale hospic musí přepracovat žádost, snížit částku na těch deset milionů s tím, že ty další miliony dostanou v příštím roce, kdy se žádost zase předělá," popisuje jednání s úředníky bývalý radní Macela, který dnes pracuje na ministerstvu práce a sociálnách věcí.
Chrudimské sdružení, které hospic připravovalo, žádost skutečně přepracovalo a podle dohody s úředníky se snížila požadovaná částka.
"Udělalo se to tak, jak nám to garantovali. Jenže přišlo těch deset milionů a tím to skončilo. Z ministerstva nám pak napsali, že už žádné peníze nemají a nedají. A nemohli jsme dělat nic," popisuje Macela.
Co je psáno, to je dáno
Ministerstvo zdravotnictví i po výměně ministrů stále trvá na tom, že postup resortu byl v pořádku. Vychází totiž pouze z písemných podkladů, které jsou v úřadu k dispozici. A ty skutečně mluví jasně: o žádné garanci pro chrudimský či čerčanský hospic v nich není ani slovo.
Přiběh utopené dotace
- stát poslal 30 milionů pro dětský hospic ve středočeských Vraňanech
- mělo jít o zařízení pro nevyléčitelně nemocné děti, kterým zbývá zhruba půl roku života
- stavba podle webových stránek začala v roce 2007, dodnes nestojí
- úředníci ministerstva zdravotnictví původně projektu odmítli peníze poslat
- na peníze čekaly jiné rozestavěné hospice
- Julínkův tým nakonec dotaci odklepl, návrh předložil jiný odbor
- původní garant Zuzana Paroubková (bývalá manželka bývalého šéfa ČSSD) dává od projektu ruce pryč
- sdružení, které miliony dostalo, o využití dotace odmítá mluvit
"Žadatel v průběhu čerpání schválené dotace 10 milionů zažádal o dotací další, ta však již nebyla schválena," konstatoval mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Chrudimský hospic pak zachránil pardubický kraj a obce, které vyhlásily sbírku. Chybějící peníze si pak dokázalo sehnat i sdružení Tři, které vybudovalo hospic v Čerčanech.
"Byla to ale pro nás velmi komplikovaná situace, protože na ministerské peníze byly navázané například peníze z krajů," uvedla Tereza Dvořáková z hospicu v Čerčanech.
"Přitom ty peníze v rozpočtu byly a byly přislíbené pro nás. Jenže pak jsme zjistili, že z té částky nedostaneme nic a z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví všechno půjde do Vraňan," dodala Dvořáková.
Tvářili se, že jsem spadla z višně
A stejně mluví za chrudimský hospic Marie Blažková: "Bez toho, že by nám ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že od nich dostaneme 30 milionů, bychom to ani celé nerozjížděli. Spolehli jsme se na to. Když jsme ty peníze nedostali, dostali jsme se skutečně do velmi těžké situace."
Marie Blažková se stejně jako její kolegyně Dvořáková pídila, kde slibované peníze jsou. Odpověď z ministerstva dlouho nepřicházela.
"Pak jsem se tam domohla nějakého jednání a tvářili se na mě, že jsem spadla z višně, že žádných 30 milionů nedostaneme. Obratem jsem informovala Pardubický kraj, bez kterého bychom tu situaci vůbec nebyli schopni zvládnout," dodává Blažková.
