Zuzana Hronová
Aktualizováno 8. 6. 2019 19:04
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Tři pedagogové na dvacet žáků ve třídě
Každý žák je jedinečný a každý má v sobě svůj potenciál. To je jeden z dalších finských receptů na skvěle fungující školství. Učitelé se snaží o maximálně individuální přístup ke každému žákovi. Mimo jiné jim to umožňuje pouhých 15-20 žáků ve třídě a také dva další odborníci, které má při výuce neustále k ruce - speciální pedagog a asistent.
"Ve třídě se skutečně skoro pořád nachází tři dospělí," říká kantorka Aška Luhanová. "Ve speciálních třídách pak kolikrát dospěláci hrají přesilovku," dodává pedagožka, která rok působila ve školách pro studenty se speciálními potřebami ve městě Nurmijärvi nedaleko Helsinek.
Propastný rozdíl oproti Česku představují také finance směřující do školství - kolem čtvrtiny výdajů platí stát, zbytek město. "Když je v Česku potřeba pro žáka nějaká drahá speciální pomůcka, většinou se o ni složitě a zdlouhavě žádá nebo se koná veřejná sbírka. Ve Finsku prostě okamžitě byla k dispozici," přidává svou zkušenost Luhanová.