Praha - V České republice žije okolo 5000 lidí sympatizujících s pravicovým extremismem (PEX). Sympatizantů krajní levice (LEX) je asi o 1000 méně.
Uvádí to zpráva ministerstva vnitra za rok 2012, která čerpá mimo jiné z podkladů policie, Nejvyššího státního zastupitelství a ministerstev spravedlnosti, zahraničních věcí a obrany.
Obě scény se podle zjištění resortu v minulém roce potýkaly s nedostatkem financí a nízkou mobilizací vlastních členů i podporovatelů.
Vedení krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) a regionální organizace se v roce 2012 kvůli financím a jejich distribuci dokonce dostaly do sporu. "Předmětem sporu měly být státní dotace, které strana obdržela, a údajně podhodnocené financování na krajskou předvolební kampaň," vysvětluje zpráva.
Finance extrémní levice plynuly zejména z členských příspěvků vlastních finančních zdrojů aktivistů. I tyto prostředky ale byly poměrně limitující. "Vyšší objem prostředků byl zaznamenán v rámci solidárních kampaní, často podpořených koncerty," uvádí dokument.
Obě krajní křídla také spolupracovala s ostatními subkulturami a zájmovými skupinami, pravice například s fotbalovými fanoušky či motorkářskými gangy, levice pak působila ve squatterském prostředí.
Hrozba osamocených vlků
Militantní základnu pravicového extremismu tvoří přibližně 150 až 200 aktivistů, samotné jádro asi 50 až 60 lidí, mnohdy vůdčích osobností lokálních buněk.
V rámci krajní pravice vykazovala v minulém roce největší aktivitu DSSS, a to zejména v souvislosti s krajskými volbami a předvolební kampaní. DSSS se pokoušela získat si sympatie obyvatel hlavně v oblastech, které se vyznačují zvýšeným sociálním napětím a problémy s nepřizpůsobivými občany.
"Při své snaze získat co největší podporu veřejnosti se pravicoví extremisté soustředili hlavně na téma romské problematiky (resp. problematiky sociálně nepřizpůsobivých skupin) a sociálního napětí v některých regionech," uvádí dokument. V tomto ohledu je možné zmínit například lednovou akci ve Vandsdorfu, dubnový protest v Chanově a pochod v Břeclavi či zářijový protest ve Strakonicích.
Po břeclavském pochodu na podporu chlapce, který si vymyslel napadení skupinkou Romů, snaha vyvolávat protiromské nálady opadla. Podle ministerstva je důvodem zřejmě právě fakt, že chlapec si rasově motivovaný útok vymyslel.
Obrazem: Protiromský pochod Břeclaví:
"Zřejmě v souvislosti s blamáží ohledně údajného rasově motivovaného útoku v Břeclavi, kterého využila DSSS a scéna PEX k opětovné mobilizaci protiromských nálad, a následným výsledkem vyšetřování opadla ze strany DSSS snaha o další vyvolávání protiromských nálad," píše se ve zprávě.
Nejvíce sympatizantů PEX se v Česku nachází v Ústeckém, Moravskoslezském, Karlovarském, Olomouckém a Jihomoravském kraji.
Resort zároveň varuje hrozbou tzv. osamocených vlků, tedy samostatně zradikalizovaných jedinců: „Jak dokazuje případ Brunona Kwieceňa, který připravoval útoky proti politickým cílům v Polsku, tito jednotlivci nemusí nutně mít vazbu na politicky motivovanou extremistickou scénu."
Krajní levice je rozdrobená
Krajní levice byla v roce 2012 velmi rozdrobená a příliš se neprojevovala. "Převládaly spíše akce a aktivity zaměřené na konsolidaci scény, zejména přednášky, diskuse, koncerty, apod.," uvádí dokument. Nejvýznamnějším subjektem přitom nadále zůstávají anarchisté.
Počet levicových extremistů v Česku se špatně odhaduje, protože scéna je značně rozdrobená a také propojená s nejrůznějšími občanskými iniciativami. Odhady hovoří o 4000 stoupencích krajní levice. Zhruba 800 z nich působí aktivně, okolo 400 až 450 tvoří militantní stoupenci a asi 50 osob tvoří samotné jádro.
"Z hlediska jednotlivých subjektů byla nadále nejvýznamnější ČSAF, která však spíše než organizaci představovala kulturní a informační platformu anarchistické scény," píše ministerstvo.
Přívrženci krajní levice působili při větších městech, zejména v Praze a v Zlínském, Olomouckém, Ústeckém, Jihomoravském, Plzeňském a Královehradeckém kraji. "Dílčí aktivity jsou vyvíjeny i v Libereckém a Jihočeském kraji. Poměrně aktivní skupina LEX, hlásící se k Antifašistické akci, je v Jihlavě," stojí v dokumentu.
Z 304 528 trestných činů, které byly na území České republiky spáchány v roce 2012, mělo extremistický podtext 173 z nich, tedy celkem 0,06 %. Nejvíce trestných činů s extremistickým podtextem v roce 2012 evidoval Jihočeský kraj, vysoká čísla vykázaly také Praha, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Zpráva varuje, že projevy extremismu už v dnešní době nejsou pouze národní záležitostí jednotlivých států. Jedním z hlavních partnerů pro české radikály je Polsko.
