Praha - Až deset let vězení hrozilo bývalému ministrovi Fischerova kabinetu Juraji Chmielovi za to, že podle obžaloby v době, kdy byl velvyslancem v Austrálii, zmanipuloval několik zakázek na propagaci České republiky ve výši necelých dvou milionů korun. A údajně neoprávněně zadal několik studií.
Soud však již před čtyřmi lety Chmiela očistil a jeho stíhání označil za nezákonné. Nyní se mu dostalo další satisfakce: Obvodní soud pro Prahu 2 mu toto pondělí za nezákonné stíhání přiřkl odškodné 112 tisíc korun. Ještě před vynesením rozsudku mu navíc ministerstvo spravedlnosti zaplatilo dalších 146 tisíc korun, k tomu se mu písemně omluvilo.
Chmielovo stíhání do doby, než jej pravomocně očistil soud, trvalo 17,5 měsíce. Za každý z nich mu soudkyně Zuzana Šmídová přiřkla 12 tisíc korun, a navíc nařídila, že mu ministerstvo spravedlnosti musí doplatit náklady na obhajobu.
"Kauza byla medializována nejen v tuzemském, ale i v zahraničním tisku. Jednalo se o osobu veřejně známou, dopad to mělo i do pracovní oblasti," odůvodnila odškodnění soudkyně.
Tuším, kdo za tím stál
Sám Chmiel je přesvědčen, že jeho kauza byla účelově vytvořena, protože někomu na ministerstvu zahraničí, které v té době řídil Karel Schwarzenberg, "šlápl na kuří oko". Kdo to byl, prý tuší, ale nemá na to důkazy.
"Pokud nezačnou mluvit ti aktivní vykonavatelé, nemá to smysl," poukazuje muž, který se před třemi lety vrátil naplno do diplomatických služeb a je od září 2014 velvyslancem v Maďarsku. Tomu, že šlo o účelové stíhání, podle něj nasvědčuje například to, že se kompromitující materiály proti němu objevily i v médiích - a to ještě předtím, než byl obviněn.
Mimochodem: policejní vyšetřování následovalo po trestním oznámení vysokého úředníka resortu, ale ten před soudem poté popřel, že by je podával, a svůj podpis pod ním označil za falešný.
Podepsal, co připravilo ministerstvo
Žalobci vinili Chmiela z toho, že v roce 2008, kdy byl velvyslancem v Austrálii, jednu zakázku rozdělil na pět menších, aby nemusel vypisovat výběrové řízení. A nechal údajně zbytečně vypracovat několik studií na podporu českých podnikatelů na zahraničních trzích, které s uvedeným projektem neměly nic společného.
11 obviněných ministrů
Česká policie obvinila od roku 1993 celkem 11 ministrů, z toho devět jich skončilo před soudem. Dva - Ivo Svoboda a Karel Březina - dostali pravomocný trest.
Ivo Svoboda
Ministr financí Zemanovy vlády byl v roce 2005 odsouzen na 5 let za vytunelování Liberty
Vladimír Mlynář
Tehdejšího ministra informatiky prvoinstanční soud poslal v lednu 2007 na 5,5 roku do vězení za to, že nezákonně založil firmu na provozování portálu veřejné správy. Vrchní soud verdikt zrušil jako nesmyslný.
Jiří Čunek
Exministra pro místní rozvoj policie obvinila, že jako starosta Vsetína přijal půlmilionový úplatek za prodej obecních bytů. Po nestandardním převedení dozoru pod jiného státního zástupce byla kauza v srpnu 2007 odložena.
Marie Součková
Bývalá ministryně zdravotnictví uzavřela nevýhodnou poradenskou smlouvu v kauze Diag Human. Hrubou nedbalostí prý sice porušila zákon a mohla způsobit velkou škodu, ale čin byl již promlčen, řekl v květnu 2011 soud.
Juraj Chmiel
Bývalý velvyslanec, který byl krátce ministrem pro evropské záležitosti, podle žalobce způsobil škodu dva miliony, když objednal studie na informační kampaně v Tichomoří. Soud jej v září 2013 osvobodil.
Karel Březina
Nejmladší ministr Zemanovy vlády (nastoupil v roce 2000 v 27 letech) dostal v říjnu 2014 roční podmínku za to, že o deset let později zamlčel působení ve zkrachovalém podniku a bral neoprávněně odměny jako předseda dozorčí rady pražského dopravního podniku.
David Rath
Ministr zdravotnictví Paroubkova kabinetu stojí před soudem za úplatkářství a manipulování zakázek krajských nemocnic z doby, kdy byl středočeským hejtmanem.
Martin Barták
Náměstek a posléze nástupce Vlasty Parkanové čelil obžalobě za korupci při nákupů nákladních vozů Tatra pro armádu, soud jej v prosinci 2014 osvobodil.
Tomáš Julínek
Policie jej obvinila, že jako ministr zdravotnictví uzavřel předraženou smlouvu na provozování letecké záchranky, žalobce nakonec stíhání koncem roku 2015 zastavil.
Petr Nečas
Stojí před soudem za to, že rozdával poslancům vlivné posty ve státní správě za to, že se vzdají poslaneckého mandátu
Chmiel byl velvyslancem v Austrálii v letech 2008 až 2009. Toto místo opustil, aby se připojil k úřednické vládě Jana Fischera, kde zastával post ministra pro evropské záležitosti.
Podle obžaloby Chmiel způsobil škodu 1,5 milionu korun. Za zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku mu podle trestního zákoníku hrozilo až deset let vězení.
Bývalý velvyslanec se ale hájil tím, že vše připravilo ministerstvo a on zakázky pouze z titulu své funkce podepsal. Soud mu dal za pravdu a zcela jej osvobodil s tím, že se žádného trestného činu nedopustil. Státní zástupce se proti verdiktu neodvolal.
Hlavně že se mi omluvili
Chmiel od pondělního jednání soudu odcházel spokojen, byť dostal jen zlomek toho, co původně požadoval - uspěl zhruba z desetiny. "Pro mne bylo satisfakcí, že ministerstvo spravedlnosti během řízení o odškodnění samo navrhlo omluvu. Nejde mi vůbec o finanční odškodnění," řekl.
Původně se chtěl vzdát i práva na odvolání, ale advokát jej přesvědčil, aby si ponechal lhůtu na vyjádření. "Jen jako rezervu, co kdyby se náhodou odvolalo ministerstvo," vysvětlil.
Původně chtěl Chmiel i takřka milion na náhradě mzdy za necelý rok a půl, kdy měl kvůli svému obvinění nucené neplacené volno. Tento požadavek ale sám nakonec stáhl. "Už jsem to hodil za hlavu. Nemělo to smysl, protože jsem zpátky a postupně jsem se zase dostal na nejvyšší možnou pozici," uvedl s poukazem na svůj současný post velvyslance v Maďarsku.
