Epidemie covidu v Česku zrychluje. Za úterý přibylo 1511 případů koronaviru, o téměř třetinu více než před týdnem. Takový přírůstek nakažených mělo Česko naposledy 11. května. Tedy v době, kdy ještě platil nouzový stav, vláda opatrně povolovala za přísných hygienických opatření veřejné akce a po dlouhých měsících mohly první den otevřít například kadeřnictví a zahrádky restaurací.
Po letním uklidnění nyní počet nakažených opět každým týdnem stoupá. I kvůli úternímu přírůstku je nyní podle dat ministerstva zdravotnictví lidí nemocných s covidem sedm a půl tisíce. V nemocnicích bylo k úterku 388 z nich, oproti minulému týdnu skoro o sto více. A přibývá i úmrtí. Od minulého úterý s covidem zemřelo 27 lidí, ještě v první polovině září přitom umíralo týdně jen několik lidí.
Zhoršení situace přiznává také premiér Andrej Babiš (ANO). Po poradě s týmem na řízení epidemie nechal na čtvrtek svolat Radu pro zdravotní rizika. Po jednání by mělo ministerstvo zdravotnictví představit novou strategii pro boj s epidemií.
Porada s Centrálním řídícím týmem. Covidová čísla se zhoršují, v nemocnicích končí více lidí, převážně neočkovaných. Očkování je jediný způsob, jak covid porazit. Nepodceňujte to. Na zítřek jsem svolal Radu pro zdravotní rizika, @ZdravkoOnline představí svou další strategii.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 13, 2021
Podle epidemiologa a šéfa IKEM Petra Smejkala, který v radě zasedá, by se na schůzce měla řešit další strategie očkování, plán plošného testování neočkovaných a také jak lépe vymáhat stávající opatření, jako je například nutnost povinného negativního testu pro neočkované v barech nebo restauracích.
Je také otázkou, zda rada nepřikročí k zpřísnění některých opatření nebo návratu některých nedávno zrušených pravidel - například pravidelného testování ve školách.
Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který v radě zasedá, redakci Aktuálně.cz nesdělil, s čím se na zasedání rady chystá. Naznačil však, že podle něj není v tuto chvíli nutné zpřísňovat opatření.
"Umožnili jsme všem, aby se proti nemoci chránili očkováním. Rizikové skupiny, kvůli kterým jsme opatření zaváděli, jsou očkované. V této chvíli nevidím riziko, které by mělo vést k přehlcení zdravotního systému. Proto podle mě není fér chtít po společnosti, aby dál neposílala děti do školy, aby se někde zavírala, nesportovala," sdělil Kuba.
Spíš než zavádět nová opatření je třeba dodržovat ta platná, shodují se experti
Zpřísňování nehrozí ani podle imunologa Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. "Kdybych o tom rozhodoval, tak bych těžko přistoupil k nějakému uzavírání obchodů. Epidemie má nyní - co se týče závažnosti případů - v naší populaci, která je z osmdesáti či devadesáti procent chráněná, charakter blížící se chřipkové epidemie," říká. Nicméně varuje, že virus samotný s tím chřipkovým srovnávat nelze, i proto je tedy pro neočkované stále velkým rizikem.
"Pořád nemáme všechny lidi naočkované, včetně seniorů. Ani všichni neočkovaní se s virem dosud nesetkali. Navíc je zde nakažlivější verze viru, o které je známo, že je u ní pravděpodobnější vážnější průběh, což s sebou nese riziko hospitalizace i pro mladší neočkované lidi," říká viroložka Ruth Tachezy.
Ministerstvo zdravotnictví by se podle ní nyní mělo soustředit na prevenci, aby se lidé do nemocnic nedostávali. "Nesmíme se orientovat až podle čísel hospitalizovaných. To je krátkozraké, hospitalizace jsou oproti počtu případů zpožděné. A ve chvíli, kdy bude velký nárůst hospitalizací, už pandemii budeme jen těžko regulovat. Nemluvě o tom, že je to finančně zatěžující, mnohem víc než trasování, testování nebo vakcinace," říká viroložka.
A upozorňuje, že mimo to je hospitalizace riziková především z důvodu relativně vysokého procenta pacientů s pozdními komplikacemi, které je mohou na několik měsíců vyřadit z běžného života.
Podle Tachezy je důležité, aby firmy kontrolovaly negativní testy v případě, že jejich zaměstnanci nejsou očkovaní, a aby ve školách v okresech, kde je zhoršená pandemická situace, probíhalo screeningové testování žáků.
S imunologem Václavem Hořejším se shoduje na tom, že je důležité zajistit dodržování stávajících opatření. "Aby restaurace kontrolovaly očkování a negativní testy, aby se trasovalo, lidé zůstávali v karanténě. Nikdo už nechce nic zavírat, ale opatření, která jsou platná, se nedodržují. Kdyby se dodržovala, měli bychom se bez zavírání obejít," říká Tachezy.
Zásadní úkol podle Hořejšího nyní je udržet epidemii na úrovni, která neohrozí standardní chod nemocnic. Uvádí ale, že nehrozí, že by se Česko ocitlo na hranici kolapsu zdravotnictví, jako tomu bylo letos v březnu. "Už teď se ale objevují případy nemocnic, které mají dvacet volných lůžek a čtyři jim už zabírají covidoví pacienti. Nějaké potíže to tedy může způsobit," říká.
Černý scénář počítá s třemi tisíci nakaženými za den
Situace se bude dál zhoršovat. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) lze počítat s tím, že bude na konci října přibývat kolem dvou tisíc případů denně. Za celý říjen má mít Česko kolem čtyřiceti tisíc nových případů. V nemocnicích by mělo být k 1. listopadu o něco méně než tisíc lidí, denně by zemřelo pět z nich.
Tedy alespoň podle scénáře, který ÚZIS označuje jako realistický. Ten vypočítává na základě stávajících trendů, kdy na konci daného období počítá s proočkovaností populace 70 procent a také s tím, že schopnost mutace delta unikat vakcinaci nepřekročí 25 procent.
Oproti tomu pesimistická verze scénáře, která by nastala v případě, že se vakcinace prakticky zastaví, nepodaří se ochránit seniory a virus bude schopnější napadat očkované, počítá s průměrným denním přírůstkem na konci měsíce mezi 2500 a 3000 nemocných, kvůli kterému bude koncem měsíce v nemocnici asi 1250 lidí.
Dobrou zprávou může být skutečnost, že se z dosavadních odhadů pro podzimní vývoj epidemie velmi přesně vyplňuje realistický scénář predikce ÚZIS z druhé poloviny srpna. Ten mírný růst epidemie v důsledku pomalé vakcinace předpokládal.
Na prahu čtvrté vlny
Podle viroložky Tachezy tak nyní Česko stojí na prahu čtvrté vlny pandemie. "Okresů, kde je sto nakažených na sto tisíc obyvatel, už je hodně a bude jich přibývat. Skutečnost, že je tu méně proočkovaných, než jsme doufali, může vést k tomu, že počty nakažených budou opět akcelerovat, můj odhad jsou tisícovky nových případů denně. Je potřeba si uvědomit, že pandemie ještě není za námi, že ještě nejsme za vodou," upozorňuje.
"Pořád zbývá asi jeden nebo dva miliony lidí, kteří chránění nejsou," odhaduje imunolog Hořejší a varuje před rizikem, že do konce roku na covid zemře i tisíc lidí.
Nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji, počet nakažených v regionu stoupá zejména v Ostravě, která hlásí přírůstek 155 nakažených osob na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní. Srovnatelný stav panuje také na opačném konci republiky v Českých Budějovicích.
Experti zdůrazňují, že by se i mladí lidé měli jít očkovat. "Neměli by se nechat zmást tím, že jsou mladí a zdraví a s nemocí si poradí. V 99 procentech případů to tak bude, ale zhruba procento bude mít ošklivý průběh. Půl procenta může skončit i na JIP a z toho polovina zemřít," upozorňuje Hořejší. "Vědomě podstupovat riziko jedna ku 500 až tisíci, že umřu kvůli své hlouposti, že se nechci nechat očkovat, je nepochopitelné," dodává.
