Praha - Středeční bouřka přinesla podle informací ČHMÚ asi 42,5 tisíce blesků. Kdyby se podařilo využít veškerou jejich energii, vystačilo by to na pokrytí spotřeby jedné průměrné české domácnosti na dalších více než tři a půl tisíciletí.

Nebo by bylo možno - v rychlovarných konvicích - uvařit asi 530 milionů litrů vody.

Podle Jana Šrámka z Českého hydrometeorologického ústavu byla intenzita bouřky srovnatelná s tou víkendovou - středeční bouřka byla bohatší na blesky, ta víkendová zase přinesla více srážek.

Každou sekundu udeří na Zemi asi stovka blesků - za den tedy dohromady neuvěřitelných 8,6 milionů. Energie jednoho blesku se pohybuje kolem pěti miliard joulů.

Zlý pán...

Naprosto pochopitelně si takové množství energie, které blesk představuje, nerozumí dobře s lidským tělem. Kupodivu jen asi desetina lidí, kteří jsou každý rok zasaženi bleskem, umírá. Kontakt s ním však může způsobit vážné popáleniny, slepotu, zástavu srdce nebo vyvolat záchvaty. Své o blescích ví i Roy Sullivan, strážce z Shenandoahského národního parku v americké Virginii, který přežil celkem sedm zásahů.

... a špatný sluha

Potencionální využití blesku jako zdroje energie s sebou ale nese spoustu problémů v podstatě ve všech fázích zpracování - sběru, skladování i přeměně ve využitelnou energii.

Jak blesk vzniká?

A jak vlastně bouřka vzniká? Když teplý a vlhký vzduch stoupá k nebi, dojde v místech, kde je nízká okolní teplota ke kondenzaci vodních par, a vytváří se tak mraky. Padající kapky vody se setkávají se stoupajícím teplým vzduchem a dostávají náboj - kladný nebo záporný.

V mraku se vytváří elektrické pole, které následně způsobí, že země pod mrakem má kladný náboj. Jakmile je elektrické pole dostatečně silné, začne docházet k ionizaci vzduchu a vytvoření "cesty pro blesk". A pokračování už všichni znáte.