V dubnu a květnu letošního roku proběhla v egyptském Abúsíru další část terénního výzkumu českých egyptologů týkající se šachtových hrobek z poloviny prvního tisíciletí před naším letopočtem. Právě zde archeologický tým Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy letos objevil hrobku dosud neznámého hodnostáře z doby perské invaze do Egypta.
"Jde o bohatě zdobenou šachtovou hrobku střední velikosti, jejíž majitel, jistý Džehutiemhat, zastával úřad královského písaře," upřesňuje Ladislav Bareš, který dlouhodobě koordinuje výzkum abúsírských šachtových hrobek.
Z hrobky, jejíž nadzemní část byla zničena již ve starověku, se zachovala pouze hlavní šachta, na jejímž dně v hloubce 14 metrů ležela pohřební komora z vápencových bloků. Přístup do ní umožňovala malá, severněji ležící šachta a přibližně tři metry dlouhá úzká chodba spojující přístupovou šachtu s pohřební komorou.
Ze zatím neznámých důvodů byla tato přístupová šachta z velké části zaplněna několika desítkami zdobených vápencových bloků, pocházejících z rozebrané nadzemní části nedaleké majestátní hrobky generála Menechibnekona.
Hrobka s bohatou výzdobou
Pohřební komora je bohatě zdobena texty a dalšími výjevy. Severní vstupní stěnu pokrývá dlouhá sekvence zaříkání proti hadímu uštknutí z Textů pyramid. Zajímavé je, že hadi zmínění v těchto magických textech představovali potenciální nebezpečí, ale mohli také sloužit jako mocní ochránci zemřelého a jeho mumie.
"Zatímco vstup do nedaleké Menechibnekonovy pohřební komory chránili strážci bran 144. kapitoly Knihy mrtvých, v případě Džehutiemhata hrají tuto roli hadi z Textů pyramid," doplňuje ředitelka egyptologického ústavu a odbornice na staroegyptský jazyk a texty Renata Landgráfová.
Jižní a západní stěnu pokrývá obětní rituál a rozsáhlý obětní seznam. Na stropě pohřební komory se nacházejí vyobrazení poutě slunečního boha Rea oblohou, a to nejprve v ranní a následně ve večerní nebeské bárce. Zobrazení jsou doprovázena hymny na vycházející a zapadající slunce.
Uvnitř pohřební komory pokryté reliéfní výzdobou je umístěn velký kamenný sarkofág, který rovněž nese hieroglyfické nápisy a zobrazení bohů, a to jak vně, tak uvnitř. Víko zdobí texty převzaté z Knihy mrtvých, ale i z úryvků z mnohem starších Textů pyramid, které částečně opakují říkání, jež se objevují i na stěnách pohřební komory.
Rituální texty pro věčný život
Na dně vnitřní stěny vany sarkofágu je vyobrazena bohyně západu Imentet a její vnitřní strany nesou takzvaná kanopická říkání, pronášená touto bohyní a bohem země Gebem. "Bohyně západu uvnitř sarkofágu zastupuje ochránkyni, průvodkyni a symbolickou matku zesnulého," vysvětluje Jiří Janák, který v rámci terénního výzkumu analyzuje a interpretuje náboženské a magické texty.
Všechny zmíněné duchovně-rituální texty měly zesnulému zajistit bezproblémový vstup mezi blažené a dobře zajištěný věčný život na onom světě.
Hrobka písaře Džehutiemhata byla objevena téměř prázdná, neboť byla vykradena pravděpodobně již v 5. století našeho letopočtu, podobně jako další hrobky na tomto pohřebišti.
Zemřelý trpěl nemocí ze sedavého zaměstnání
Z antropologické analýzy kosterních pozůstatků, kterou provedli přední egyptští odborníci, se podařilo zjistit, že Džehutiemhat zemřel v poměrně raném věku kolem 25 let, nesl znaky jakési nemoci z povolání (opotřebení páteře při sedavém zaměstnání) a trpěl silnou osteoporózou, tedy řídnutím kostí.
Posledně zmíněná skutečnost by jej mohla přiřadit do rodiny dalších obyvatel abúsírského pohřebiště šachtových hrobek, u nichž byla tato choroba také potvrzena, jako je například slavný Iufaa, majitel nedaleké mnohem větší hrobky, jejíž nevyloupená pohřební komora byla objevena v roce 1996.
Je tedy možné, že většina majitelů hrobek pohřbených na této části abúsírské nekropole patřila do jedné širší rodiny, pevně ukotvené ve vojenské elitě pozdně sajského Egypta. Džehutiemhatova matka však nejspíš pocházela ze zcela jiných kruhů a jiné části tehdejšího Egypta. Její dvě jména totiž lze přeložit jako "Núbijka" a "Liška", přičemž to druhé je zapsáno v neobvyklé, nejspíš berberské formě.
V hrobce našli také soubor keramiky. "Velmi zajímavý je i nález velkého střepu chijské amfory s perfektně vyhlazeným okrajem, protože ho starověcí vykradači nejspíš použili jako lopatku," říká Květa Smoláriková, která je v českém týmu odbornicí na egyptskou keramiku i řecké importy.
"Nedávno objevená hrobka hodnostáře Džehutiemhata na abúsírské archeologické koncesi je nejnovějším kamínkem poznání do mozaiky dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy v pozdní době, v 6. století před naším letopočtem," říká k objevu Miroslav Bárta, ředitel českých archeologických výzkumů v Abúsíru.
"Šachtové hrobky představují zvláštní typ hrobek této doby. Vznikly jako specifický pokus staroegyptských elit o renesanci a vycházejí z podoby hrobky panovníka Džosera, zakladatele slavné Staré říše, doby stavitelů pyramid ve 3. tisíciletí před naším letopočtem," dodává.
