reklama
 
 

Dvacet vyšetřovacích komisí, ale neviditelné výsledky. Má to smysl, aspoň jako pokus, tvrdí poslanci

19. 7. 2017 11:00
Od roku 1992 poslanci vytvořili již 20 vyšetřovacích komisí. Jen v posledním volebním období čtyři. Prakticky žádná přitom v minulosti nevedla k viditelným výsledkům. Poslanci jsou ale přesvědčeni, že přesto mají smysl.

Praha - Předseda hnutí ANO Andrej Babiš a bývalý redaktor jeho deníku MF Dnes Marek Přibil by měli vypovídat před sněmovní vyšetřovací komisí o možných únicích ze spisů. Komisi vytvořili poslanci poté, co twitterový účet s názvem Skupina Šuman zveřejnil nahrávku, na níž se Přibil s Babišem bavil o živém případu, který vyšetřovala policie. Přibil o něm Babišovi tvrdil, že ho má k dispozici.

"Zdá se zřejmé, že docházelo k manipulaci s nějakým policejním spisem přímo, aspoň pokud jsou nahrávky, které existují, pravdivé, takže na to bude třeba otázky položit," uvedl po jednání komise její člen Marek Benda.

Poslanci v úterý vyslechli k možným úniků náměstky policejního prezidenta a nejvyššího státního zástupce. Na dalších jednáních si chtějí kromě Babiše a Přibila vyslechnout i další vrcholné vyšetřovatele a žalobce, mimo jiné i vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou či šéfa Národní centrály boje proti organizovanému zločinu Michala Mazánka. A také policejního prezidenta Tomáše Tuhého a ministra vnitra Milana Chovance.

Kalousek: Komise nikoho do žaláře neuvrhnou

Od roku 1992 poslanci vytvořili již 20 vyšetřovacích komisí. V posledním volebním období čtyři. Prakticky žádná přitom v minulosti nevedla k viditelným výsledkům. Poslanci jsou ale přesvědčeni, že přesto mají smysl.

"Pokud máte očekávání, že komise někoho uvrhnou do žaláře, tak ano, pak můžete mít pocit, že jsou k ničemu, protože nemají tu kompetenci," říká předseda TOP 09 a dlouholetý poslanec Miroslav Kalousek.

Vyšetřovací komise hájí i současný senátor a bývalý ministr vnitra za ČSSD František Bublan. "U nás to často vyjde naprázdno či se dospěje ke stanovisku, že se vlastně nic nestalo. Ale přesto to smysl má, alespoň jako pokus," říká Bublan.

Sám vzpomíná, jako bývalý ministr vnitra, na vyšetřovací komisi k privatizaci Unipetrolu. "Vím, že celkem úspěšná byla komise k Unipetrolu, ta měla jasný závěr, tehdy se z toho něco vyvodilo," říká, ale po více než deseti letech si na detaily nevzpomíná. Pohled do archivu nicméně ukazuje, že komise tehdy na privatizaci neshledala problémy.

Podle Bublana je problém parlamentních vyšetřovacích komisí v Česku v tom, že sice mají právo pozvat si kohokoliv a ten musí vypovídat, ale to je vše. Své poznatky může komise sice předat policii a podat i třeba trestní oznámení, ale už neovlivní, jak policie či žalobci s poznatky komise naloží.

Aby to politici nezneužili

"Komise má jen kompetenci vyslechnout, sepsat a říct, jak to bylo. A mnoho jich to také řeklo," hájí komise Kalousek. A jako příklad uvádí vyšetřovací komisi k pádu IPB, kterou sám řídil. Pro připomenutí: Vláda Miloše Zemana poslala do IPB nuceného správce, a aby se nezhroutil bankovní systém v zemi, převedla aktiva banky na ČSOB.

"Naprosto přesně jsem popsal, jak to převzetí bylo pro ČSOB připraveno půl roku předem. Jak s těmito informacemi naložila veřejnost a orgány činné v trestním řízení, které nekonaly, je věc jiná," říká Kalousek.

Bublan poukazuje i na to, že podobné komise jsou velice časté a efektivní například v USA. "Tam mají často rozhodující slovo, ale také větší pravomoci. Ustavují se tam velmi často k závažným věcem a mají nějaký dopad," poukazuje.

I když i Kalousek souhlasí, k možnému rozšíření pravomocí tuzemských vyšetřovacích komisí se staví zdrženlivě. "Vybavíme je většími pravomocemi a s tím poroste i riziko politického zneužívání těch pravomocí. Měli bychom se více snažit učinit důvěryhodné orgány činné v trestním řízení," říká.

Víc jsme nemohli

V posledním volebním období sněmovna zřídila celkem čtyři vyšetřovací komise, první byla komise k Opencard. Ta sice sepsala zevrubnou zprávu a podala dvě trestní oznámení, nicméně policie podle všeho vše odložila. O smysluplnosti této komise ale nepochybuje poslanec ANO Bronislav Schwarz, který byl jejím předsedou. "Komise to vše jasně popsala a státní zástupkyně je postavena mimo službu. Co byste více chtěl," diví se otázce Schwarz.

Nicméně žalobkyně Dagmar Máchová je stíhána a mimo službu ze zcela jiných důvodů, než je Opencard. Byla obviněna z vynášení informací ve zcela jiné kauze. A politici, kteří u zrodu předražené karty Pražana stáli, jsou dál bez trestu. "Některé věci byly promlčené, dlouho se táhly, ale (komise) ukázala špatné fungování státního zastupitelství a policie. To mi stačilo, víc jsme nemohli," zmírňuje pak své vyjádření Schwarz. 

Rozhádaní kvůli Birkemu

Druhá byla komise kvůli závadám při stavbě dálnice D47 u Ostravy, především jejímu zvlnění, kterou řídil Jan Birke (ČSSD). Ta se jen krátce poté, co vznikla, rozhádala a opustilo ji několik členů. Uvedli, že nevěří tomu, že by komise pod vedením Birkeho něco vyšetřila. Část členů se pak proto obměnila.

Závěrečnou zprávu komise vynesla letos v květnu a za hlavní problém označila nedostatečně rozdělené role Ředitelství silnic a dálnic a ministerstva dopravy. Dalším závažným problémem je prý promlčení některých nároků.

Třetí pak byla komise k loňské policejní reorganizaci. Závěry představil předseda komise Petr Blažek letos v červnu a uvedl, že se neprokázaly žádné politické tlaky ani záměr odstavit šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu.

Vyšetřování čtvrté komise právě probíhá. Zkoumá únik policejních spisů, který v souvislosti se zveřejněnou nahrávkou míří na bývalého ministra financí Andreje Babiše.

autor: Marek Pokorný | 19. 7. 2017 11:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama