reklama
 
 

Proč prosazujete takové svinstvo? Exporadce po letech vzpomíná, jak Zemanovi rozmlouval dálnici D47

5. 6. 2017
Vláda Miloše Zemana před patnácti lety schválila výstavbu dálnice D47. Tendr za desítky miliard vyhrála firma Housing & Construction, a to bez výběrového řízení. Jiří Petrák, bývalý ředitel české pobočky britské společnosti Mott MacDonald, která Zemanově vládě radila, po letech vzpomíná na okolnosti celého projektu. Petrák je přesvědčen, že jedním z tajných cílů celé "operace D47" bylo zhodnotit pozemky pod dálnicí. V celé věci se angažovala řada politiků ČSSD, zejména ze severní Moravy.
Doporučujeme

Praha - Byl to jeden z největších skandálů vlády Miloše Zemana. 5. června 2002, přesně před 15 lety, jednobarevný sociálnědemokratický kabinet řízený nynějším českým prezidentem odsouhlasil smlouvu s izraelskou firmou Housing & Construction (H&C). Devět dnů před volbami a bez jakéhokoliv výběrového řízení jí byla přiklepnuta zakázka za desítky miliard korun na stavbu severomoravské dálnice D47.

Mělo jít o první českou stavbu realizovanou ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru (projekt PPP). Jiří Petrák, někdejší ředitel české pobočky britské společnosti Mott MacDonald, která Zemanově vládě radila, dnes říká, že šlo od samého začátku o podvod. Nestandardní kontrakt nakonec stál daňové poplatníky "jen" 650 milionů korun, které musel stát H&C zaplatit jako odškodné, když Špidlova vláda smlouvu vypověděla. Ve hře bylo ale daleko více - údajně přes půl bilionu korun.

"Už po prvním seznámení s dokumentací a se členy projektové společnosti nám bylo jasné, že PPP dálnice je jen záminka k tomu, aby H&C spolu se svými společníky stát nehorázně oškubala, a to i v případě, že by se dálnice vůbec nepostavila. H&C byla jen obálka pro skupinku rusko-izraelských obchodníků," vzpomíná nynější penzista Petrák na rok 2001, kdy se kontrakt připravoval.

500 miliard korun za 80 kilometrů

Zemanova vláda tehdy oficiálně uváděla, že základní cena 80kilometrového úseku z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu k polské hranici bude 28 miliard korun. Celkem měl český stát formou takzvaného šedého mýta soukromníkovi za 30 let provozu a údržby komunikace zaplatit 125 miliard.

Petrák ovšem tvrdí, že skutečná cena by byla ještě daleko vyšší. "Když se nám tehdy podařilo dostat do finančního modelu, zjistili jsme, že by stát během třiceti let zaplatil 500 miliard korun plus cenu prakticky neomezených rizik," říká. I to měl být důvod, proč se firma Mott MacDonald dostala pod "obrovský tlak firmy H&C, lobbistů a některých vládních úředníků", kteří naléhali na co nejrychlejší podpis.

"Obrovskou statečnost prokázal pan ministr dopravy Jaromír Schling. Věřil mi, že máme pravdu, a oddaloval podpis smlouvy, i když tím riskoval nejen vyhození z funkce, ale možná i život. U vstupu na ministerstvo vždy postával pokuřující člověk od H&C a rovněž v atriu před vstupem do pracovny ministra postával vždy někdo po dobu, co pan ministr byl v kanceláři… Já jsem měl několik telefonátů od neznámých osob ve smyslu, že stejně nemáme žádnou šanci vyhrát a na svůj postoj doplatíme," vykresluje napjatou situaci Petrák, jímž řízená firma byla nakonec od projektu v dubnu 2002 odstavena.

Zeman v naprosté izolaci

Ještě měl ale unikátní příležitost si o všem popovídat přímo s premiérem Zemanem.

"Na začátku dubna 2002 došla panu premiérovi trpělivost s odkládáním podpisu smlouvy a pozval si do své kanceláře v parlamentu nejvyšší šéfy H&C a jejich hlavních partnerů i moje dva nejvyšší šéfy z Anglie. Hodinu jsme museli poslouchat urážky. Campari teklo proudem, premiér rozhazoval miliardami eur a vyhrožoval, jak nás ztrestá."

Po skončení zmíněného jednání se Petrák náhodou octnul s předsedou vlády chvilku o samotě. "Zeptal jsem se ho, proč prosazuje takové svinstvo. On se na mě podíval a zeptal se mě, jestli vím, co je A4. Ať mu na půl strany A4 napíšu, co proti smlouvě s H&C máme, a zítra si to u mě někdo vyzvedne. Za pár dnů jsem dostal zprávu, abych za panem premiérem přišel do parlamentní kanceláře," vybavuje si Petrák, jaké bylo další pokračování.

Na následující schůzce u Zemana byl kromě něj i profesor František Lehovec z ČVUT. Došlo k ještě ostřejší výměně názorů.

"Následně jsem ale v klidu panu premiérovi vysvětlil skutečnost a on mi začal nadávat, proč jsem za ním nezašel dříve, že teď už je pozdě a nedá se to zastavit. Na to, že jsme vypracovali pro vládu alespoň deset průběžných zpráv o skutečném stavu projektu, mi řekl, že nikdy od nás nic nedostal. Pan premiér byl totiž obklopen neproniknutelnou hradbou kolaborantů, kteří ho udržovali v naprosté izolaci od reality," vidí dnes Petrák hlavní důvod, proč vše zašlo tak daleko. Je přesvědčen, že Zeman skutečnou pravdu neznal, byl jen zneužíván svým okolím.

Špatná trasa a struska pod vozovkou

Stejně jako mnoho dalších odborníků i Petrák poukazuje na to, že dálnice, s níž se stát potýká i dnes, kdy řeší její velmi špatnou kvalitu, byla od počátku zcela chybně navržena. I její trasa. Vede totiž krajinou Oderských vrchů, mimo hlavní severomoravské průmyslové aglomerace.

Zemanův kabinet zcela ignoroval hlasy z Ředitelství silnic a dálnic, že daleko levnější a z hlediska dopravní obslužnosti účelnější by bylo dokončení už v té době z velké části hotové komunikace D48 (vedoucí průmyslovými centry střední a severní Moravy a Slezska a navazující na polskou silniční síť). Doplatilo na to i letiště Mošnov, které ztratilo šanci stát se významným leteckým přístavem celého česko-polsko-slovenského regionu s několika miliony obyvatel. Šanci využili Poláci se svými letišti v Katovicích a v Krakově.

Petrák je přesvědčen, že jedním z tajných cílů celé "operace D47" bylo zhodnotit pozemky pod dálnicí. V celé věci se angažovala řada politiků ČSSD, zejména ze severní Moravy. Vyslýchán na policii byl někdejší místopředseda partaje Jaromír Kuča.

Málokdo si dnes již vzpomene, že tajemníkem řídicího výboru k D47 byl v té době ještě neznámý olomoucký lobbista František Vybíral, bývalý politruk komunistické armády s kontakty v postsovětském prostoru. Později se Vybíral - blízký i zavražděnému vládci podsvětí Františku Mrázkovi - stal hlavní postavou korupční kauzy "biolíh". Taktéž spjaté s ČSSD.

Někteří bývalí pracovníci ŘSD říkají, že již v éře Zemanova kabinetu existoval záměr zužitkovat levnou strusku z ostravských hutí. Ta se nakonec stala příčinou nynějších fatálních problémů, kdy dálnice, kterou nakonec místo soukromníků postavil stát, se místy propadá kvůli nekvalitní ocelárenské strusce pod vozovkou.

Je to jen pár dnů, co svou práci ukončila parlamentní vyšetřovací komise pod vedením Jana Birkeho (ČSSD). Viníky současného stavu nenašla a konstatovala, že některé nároky státu vůči zhotovitelům jsou již promlčeny. Naděje, že bude někdo potrestán, se zmenšuje. Jisté ale je, že celý příběh dálnice D47, který započal před 15 lety, je i příběhem sociální demokracie. A také příběhem jejího někdejšího předsedy Miloše Zemana.

Pokračujte dál

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama