Dotace na toasty, spojení Agrofertu s malým zámečnictvím. Co auditoři Česku vyčítají

Jakub Heller Radek Dragoun Kateřina Frouzová Jakub Heller, Radek Dragoun, Kateřina Frouzová
3. 6. 2019 19:00
Auditoři Evropské komise našli pochybení v každém druhém projektu, který prověřovali. Předběžná zpráva auditorů poukazuje především na premiérův střet zájmů. Našlo se však mnoho dalších nedostatků. Nejčastěji šlo o firmy z koncernu Agrofert, které získávaly peníze z operačních fondů na inovace, za které však nakoupily běžně dostupné technologie, které už navíc nezřídka využívaly i jiné společnosti, jež jsou součástí svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše.
Pekárna Penam v roce 2007
Pekárna Penam v roce 2007 | Foto: Zuzana Šmajlerová

Továrna na toasty nebyla inovativní

Na prvním místě mezi firmami v holdingu Agrofert, které podle evropských auditorů při žádání o dotace pochybily, je společnost Pekárna Zelená louka. Jejím hlavním problémem se zdá být fakt, že tamní manažeři, a ostatně ani čeští dotační úředníci, nechápou pojem inovace.

V prvním případě totiž firma získala dotaci 100 milionů korun na inovativní linku na výrobu toustového chleba. Díky tomu, že mělo jít o nové a objevné řešení, šly peníze z programu na inovace. Problém ale je, že na něm dle názoru auditorů inovativního nebylo zhola nic.

V roce 2015, kdy Pekárna Zelená louka o dotaci požádala, už koncern Agrofert dva roky vlastnil německé pekárny Lieken. Ty už shodný produkt, na jehož výrobu žádaly české pekárny dotaci, dávno vyráběly.

Podle auditorů tak nešlo o šestou úroveň inovace, a tedy projekt nové generace, což je potřebná podmínka pro získání dotace. Naopak, pekárny Agrofertu by dle zprávy svým projektem měly dosáhnout maximálně na čtvrtou úroveň inovace - tedy jen jakési vyrovnání se okolnímu trhu nabídnutím produktu, který už ale konkurence a sám koncern Agrofert jinde nabízí. Úředníci tak podle auditorů měli žádost pekárny o dotaci zarazit. Myslí si, že není možné z veřejných peněz určených na inovace podporovat koncern typu Agrofert ve výstavbě linky, kterou již sám potravinářský moloch využívá jinde.

To ale není jediný problém kolem nové linky na chleba. K získání dotací na inovace musí firma prokázat, že skutečně něco nového vyzkoumala. Musí doložit samotný výzkum a představit výsledný produkt. To se firma Pekárny Zelená louka pokusila doložit spoluprací s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT) na vývoji nové "čisté" linky s inovativní technologií pro chlazení chleba. Jenže podle auditorů neexistuje jediný důkaz, který by spolupráci s VŠCHT potvrzoval. Ba co víc, zmíněná chladicí technologie není v ničem objevná. "Je běžně dostupná na trhu a využívají ji pekárny po celém světě," píše se přímo ve zprávě.

Auditoři navrhují nápravu těchto pochybení do dvou měsíců od vyhlášení finálního rozhodnutí. Navrhují úplné zrušení veřejné podpory pro společnost Pekárna Zelená louka. Za Operační program pro podnikání a inovace je odpovědné ministerstvo průmyslu a obchodu.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U zlínských hokejistů skončil kouč Stavjaňa, vrací se Svoboda

Hokejisty Zlína už nevede Antonín Stavjaňa, vedení klubu dnes hlavního trenéra večer odvolalo z funkce. Na lavičku posledního celku extraligy se po půlroce vrací Robert Svoboda. Berani o tom informovali na svých webových stránkách.

Zlínští hokejisté získali v 11 kolech jen šest bodů za dvě vítězství. Aktuálně mají na kontě sérii tří porážek při skóre 4:16. S celkovými 41 inkasovanými góly mají nejhorší obranu v soutěži.

"Členové prezidia, představenstva klubu a rady jednatelů se domluvili na změně trenéra. Po neúspěšném působení Antonína Stavjani se vrací Robert Svoboda, který do konce minulé sezony mužstvo trénoval a zná tak jeho kvality. Byla to logická volba," uvedl generální manažer klubu Martin Hosták.

Další zprávy