Zlín - Starostům zejména menších obcí došla trpělivost. Již se nemohli dívat na to, jak se nehospodárně zachází s evropskými dotacemi. Vydali proto tzv. Druhou zlínskou výzvu.
Peníze uvíznou v sítích byrokracie, administrativy a korupce, přímo do obcí a navíc přesně tam, kde jsou opravdu potřeba, se dostane minimum, kritizují starostové. Přímým rozdělením finančních prostředků mezi obce by se podle nich odbouraly veškeré nekalé praktiky kolem centrálních fondů a programů. Kam se vytratil zdravý selský rozum? ptají se.
Obávají se, že nastavený model politického pletichaření a klientelismu bude pokračovat i v připravovaných programech čerpání od roku 2014 a dále.
Ve středu ráno proto rozjelo téměř 600 starostů ve všech krajích České republiky protestní akci. U značek vjezdu a výjezdu z obce starostové umístili výraznou modrou tabuli s přeškrtnutými hráběmi a nápisem, který hlásá, že daná obec má nárok na peníze z EU.
Co znamenají hrábě? "Je to symbol hrabivosti velkých hráčů z řad velkopodnikatelů, ministerstev a velkoměst, kteří teď velmi silně lobbují za své zájmy. U nich venkov ani regiony zastání bohužel nenajdou," vysvětluje Zdeněk Miklas ze Sdružení místních samospráv ČR, které Druhou zlínskou výzvu zastřešilo.
"Navíc hrábě si můžou do rukou vzít zástupci obcí při hromadném protestu, který bude následovat, pokud vláda nevezme naše požadavky vážně a nezačne se jimi zabývat," naznačil.
I nové programy jsou nastavené pro velké hráče, varuje výzva
"Bohužel pomyslný vlak jednání je již rozjetý a míří velmi silně vstříc velkým hráčům - silným firmám, velkoměstům i ministerstvům. Venkov se zdá být odsunut na boční kolej, nebo s nadsázkou na trasu lokálky, které navíc hrozí zrušení," říká iniciátorka výzvy a někdejší senátorka za Zlín Jana Juřenčáková.
"Druhá zlínská výzva" apeluje na vládu, aby co nejvíce prostředků určených pro integrovaný rozvoj území, a to minimálně z 65 %, bylo prakticky nárokovým systémem čerpáno přímo obcemi, městy a jejich sdruženími.
Podle premiéra Petra Nečase je ale celý tento protest pouhou "zviditelňovačkou jednoho hnutí". V protestu se dle jeho slov odráží i jejich neznalost mechanismu čerpání a mystifikace veřejnosti.
Starostové dlouhodobě usilují o to, aby čerpání odráželo míru potřeb jednotlivých regionů, aby se zamezilo nežádoucím politickým vlivům a korupci, aby se kvůli žádosti o dotaci nemusel vyplňovat stoh formulářů, na něž si obce musejí najímat firmu. Společně chtějí vládu požádat o úpravu navrhovaného modelu čerpání evropských prostředků pro rok 2014 a dále.
"Není pozdě, z řady signálů víme, že lze návrhy pozměnit, ale chce to razantní a všeobecnou podporu. Myslíme si, že se nemáme čeho bát. Že můžeme být i díky argumentům zkušeností se stávajícím čerpáním úspěšní. Jen je třeba rychle jednat," burcuje Juřenčáková.
Gazdík: Dotace nemyslí na venkov a jsou zatíženy korupcí a byrokracií
Výzvu na středeční tiskové konferenci podpořil i Petr Gazdík, předseda hnutí Starostové a nezávislí a místostarosta obce Suchá Loz.
"Já jsem také místostarostou a plně sdílím obavy kolegů, jak bude vypadat to nové plánovací období. Čerpání dotací je spojeno s velkou byrokratickou zátěží, bylo 24 programů, v rámci ROP docházelo k vysoké míře korupce. Věřím, že nové programy a nové plánovací období budou připraveny mnohem lépe a bude se v nich myslet i na venkov," řekl na tiskovém brífinku.
Boj se zavedeným systémem hrajícím do karet oněch "velkých hráčů" však nebude snadný.
"Dnešní akce je začátek, aby všichni věděli, co se děje a co se chystá. Napsala jsem dopis několika zodpovědným ministrům, odpovědi dosud nepřišly," sdělila Juřenčáková.
Cedulový protest: Máme nárok na evropské peníze
Cílem "cedulového protestu je podle Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) "upozornit na nespravedlivé dělení eurodotací, které velkou měrou končí v megalomanských projektech cestovního ruchu, na ministerstvech či ve velkých městech, která jsou již nyní násobně zvýhodňována příjmy ze státního rozpočtu".
Obce jsou podle SMS ČR v příjmech z evropských dotací velkým outsiderem. Podle jejich analýz obce do 5000 obyvatel čerpaly dle příjmu na jednoho občana doposud jen zhruba polovinu toho co největší města.
"Přitom právě malé obce a venkovské oblasti jsou vysoce zasaženy dopady krize, nízkou ekonomickou výkonností a zanedbanou infrastrukturou," upozorňuje Tomáš Chmela ze Sdružení místních samospráv.
Proč nestačí jednostránkový záměr? Na co jsou fascikly formulářů?
Data a čísla dokreslují i zkušenosti starostů. Například v Křižánkách na Vysočině, ve kterých rovněž ve středu vyvěsili protestní ceduli, se snaží zastavit neustálý úbytek obyvatel. Současný systém ale vstřícný není. Fascikly formulářů malé hráče od evropských dotací dokonale odrazují.
"Mohu srovnat požadavky na zpracování projektů před několika lety a nyní. Neustále se vše zesložiťuje a i my, malá obec, jsme tlačeni do hrazení prostředků za poradenské firmy. Jinak nejsme schopni žádost zpracovat. Chceme, aby v budoucnu byl jednoduše hodnocen cíl projektu. K tomu přece musí stačit jednostránkový záměr a ne fascikly formulářů a potvrzení, jak je tomu nyní," zlobí se starosta Jan Sedláček.
"Ceduli určitě vyvěsím, jsme totiž region zasažený rozkladem textilního průmyslu a rádi bychom vytvořili atraktivní podnikatelské klima. Je třeba podporovat vznik nových pracovních míst, a to i na venkově, kde je vysoká nezaměstnanost. Získávat dotace je ale pro venkovské obce velmi těžké," avizoval již dopředu starosta Poniklé na Liberecku Tomáš Hájek.
"Všude slyšíme, že naše republika špatně čerpá evropské prostředky, přitom obce a města bojují s více než desetinásobným převisem žádostí. Někde se stala chyba. Pro další programové období, o kterém nyní má rozhodovat vláda, proto musíme do venkovské ekonomiky, obcím i městům připustit násobně více prostředků," komentuje současnou situaci iniciátorka aktivit obcí a předsedkyně tzv. Druhé zlínské výzvy Jana Juřenčáková.
Posílit prostředky do menších obcí je podle SMS ČR efektivní také kvůli veřejné kontrole, která je mnohem výraznější než u mnohamiliardových státních projektů. Tomu mají napomoci i místní akční skupiny, tedy malá venkovská uskupení, které podle evropských pravidel mohou dělit dotační prostředky za účasti veřejnosti.
"Již nyní je jich v ČR více než 170 a jsou připraveny nahradit stávající systém regionálních operačních programů, který prochází mnoha problémy," upozorňují zástupci Sdružení místních samospráv.
