Domy na Hodonínsku a Břeclavsku, které zničilo čtvrteční tornádo, neměly podle rektora VUT Brno Petra Štěpánka šanci náporu odolat. Byly dimenzované na výrazně nižší rychlosti větru, řekl Štěpánek, který je zároveň vedoucím Ústavu betonových a zděných konstrukcí na Fakultě stavební VUT.

Konstrukce domů v České republice jsou podle něj dimenzovány na základní rychlosti větru zhruba od 80 do 130 kilometrů za hodinu. Tornádo na jihu Moravy ale dosahovalo rychlosti až 219 kilometrů za hodinu. "Ty konstrukce jsou navíc dimenzované na to, že vítr fouká kolmo na svislou stěnu. Tornádo je ale vír, jakýsi výtah směrem nahoru. Tam vznikají mnohem větší tahy na střešní konstrukce, než na jaké jsou dimenzované. Když to takhle foukne, nemůže to přežít," uvedl Štěpánek.

Poškozené domy musí posoudit statik. "Laik může mít pocit, že dům může být relativně v pořádku, ale přijde odborník a ten hned pozná, že dům v pořádku není," uvedl Štěpánek.

Uvedl, že sice vše je opravitelné, ale rozhoduje poměr cena/výkon. "Pokud jsou tam zásadní statické poruchy, které říkají, že konstrukce zdi, stropu, střechy jsou poškozené natolik, že už by neplnily svoji funkci, tak musí být vyměněny. A pak záleží na tom, kolik těch konstrukcí je v takovém stavu, že vyměněny být musí," uvedl Štěpánek.

Přirovnal to ke staršímu, třeba dvacetiletému vozu, který není veteránem a majitel se rozhodne pro generální opravu. Ve finále to pak může vyjít mnohem dráž, než kdyby si koupil nové auto. "U těch domů, to je to samé. Ty starší mají něco za sebou, a pokud dostanou nějaký impulz v podobě mimořádného zatížení, je lepší postavit nový než opravovat za velké peníze ten existující," uvedl Štěpánek.