Dvaačtyřicetiletá Šárka byla podle svých slov vždy velmi aktivní. Vystudovala dvě vysoké školy, vede vlastní firmu, zároveň stihla čtyřikrát týdně zajít do fitness centra. Za celý život měla díky své dobré imunitě jen jednou chřipku.
Zprvu to vypadalo, že s lehkostí přejde také covid, kterým se i přes důsledné užívání respirátorů nakazila loni v listopadu v práci. Neměla výraznější obtíže, za pár dní byla v pořádku. "Byla jsem v euforii, že jsem to zvládla. Ihned po konci izolace jsem najela na plný výkon. Pracovala jsem, nakupovala vánoční dárky," vzpomíná.
Jenže koncem prosince, měsíc od nákazy, přišel zlom. "Četla jsem dětem pohádku a nebyla jsem schopná přečíst jedinou větu. Hrozně jsem se zadýchávala. Začala jsem mít stejné příznaky jako při covidu. Bolela mě záda, teklo mi z očí. Nemohla jsem spát a silně mi bušilo srdce," vysvětluje.
Obvodní lékařka nejdříve její potíže přiřkla úzkosti. Když ale problémů neubývalo, rozhodla se Šárka jet do nemocnice na pohotovost, odkud ji poslali na kardiologii. Tam se dozvěděla, co za jejími náhlými potížemi stojí. "Lékař mi řekl, že je to klasický postcovid," vypráví.
Pět až deset ze sta nakažených
Od toho momentu Šárka ve fitness centru nebyla. "Čtyři měsíce jsem pak nebyla schopna vůbec ničeho. Ležela jsem doma, byla jsem neustále unavená a zároveň jsem nebyla schopná usnout. Neustále jsem měla teploty 37,3 až 37,6 stupně. Přepadla mě apatie," popisuje svou zkušenost s postcovidovým syndromem, který jí způsobil mimo jiné problémy se srdcem. Dnes už je na tom lépe, stále ale není schopná stoprocentně fungovat.
Podobnou diagnózu si od lékařů vyslechly od počátku pandemie tisíce lidí. "U řady pacientů po prodělání covidu-19 přetrvávají některé obtíže delší dobu. Může se jednat o problémy s dechem, horší toleranci námahy, kašel, únavu, potíže s pamětí a soustředěním, úzkost a další potíže," uvádí primář interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Martin Havrda.
Podle přednosty plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimíra Koblížka se se zdravotními potížemi způsobenými covidem i tři měsíce po pozitivním testu potýká asi pět až deset ze sta nakažených lidí.
Například lékaři z hradeckého Centra postcovidové péče, které funguje od začátku loňského prosince, vyšetřili dle mluvčího nemocnice Jakuba Sochora už více než tisíc pacientů se symptomy postcovidového syndromu. Stovky jich evidují také další oslovené nemocnice. Shodují se, že jde zejména o starší pacienty, objevují se ale také ti mladší.
Koblížek uvádí, že nejvíce pacientů mělo hradecké postcovidové oddělení na začátku léta, kdy přicházeli s potížemi lidé, kteří se nakazili během zimní a jarní vlny pandemie. Nyní je období klidnější, obává se ale, že vlivem růstu počtu nakažených za pár měsíců pacientů opět výrazně přibude.
Po těžkém i mírném průběhu
Mezi postcovidovými pacienty v péči pneumologů podle Koblížka převládají lidé, kteří si nesou následky těžkého průběhu onemocnění. Jejich plíce jsou poničené a postupně se hojí, i po několika měsících ale mohou mít tito lidé problémy s dýcháním, zejména při fyzické zátěži.
"Překvapivě se ale ukazuje, že se plíce po covidovém zápalu plic dokáže poměrně hezky regenerovat. Máme desítky pacientů, u kterých jsme si nedokázali představit, že se zahojí. A po roce je to celkem normální," uvádí Koblížek.
Další skupinu nemocných ovšem tvoří pacienti, kteří měli mírnější průběh nemoci a léčili se doma. "Některým je hůř až po covidu než během něj. U části z nich se třeba projeví po mnoha týdnech od nemoci porucha okysličení krve," doplňuje.
Problémy často do půl roku od nákazy přejdou, asi jeden nebo dva lidé ze sta z celkového počtu nakažených ale mohou mít podle Koblížka potíže i po roce. Někteří pacienti končí kvůli těmto potížím i na delší dobu v nemocnici. Jde přitom i o lidi, kteří se při nákaze covidem hospitalizaci vyhnuli.
Mezi ty patří pětapadesátiletá Mirka. Ta skončila na tři týdny v nemocnici půl roku poté, co se během loňského října již podruhé nakazila covidem. Měla potíže s dýcháním, bolestí hlavy i celého těla. "Cesta do vedlejší koupelny byla výlet na několik desítek minut," vzpomíná.
Dlouhodobé potíže se snaží řešit pobyty v lázních. Ty jí krátkodobě pomáhají, problémy se ale vždy vrátí. "I po roce od nákazy stále cítím problémy s únavou, dýcháním, bolesti různých částí těla, bolesti hlavy, velmi špatný spánek, zpomalené myšlení a časté přeříkávání slov. Jsem přecitlivělá a mám problémy s psychikou," říká.
Vypadávání vlasů i "mozková mlha"
Lékaři tak upozorňují na to, že se postcovidový syndrom neprojevuje pouze prodloužením či návratem běžných příznaků nemoci, jako jsou potíže s dýcháním, únava nebo ztráta čichu a chuti. Mohou jej provázet problémy, které by si s covidem spojil jen málokdo.
"Na základě našich dosavadních zkušeností bych řekla, že covid-19 je poměrně zákeřná nemoc mnoha tváří," říká primářka plicního oddělení Pardubické nemocnice Renata Králová.
"Část pacientů může mít poruchy srdečního rytmu, může vnímat bušení srdce. Někdy mají lidé po covidu postižení nervů - mravenčení končetin, poruchy chůze, bolesti v končetinách. Velmi vzácná jsou poškození míchy, popisují to ovšem různí autoři v různých zemí," jmenuje Koblížek.
Pacienti si také často stěžují na nespavost nebo takzvanou mozkovou mlhu provázenou otupělostí, nesoustředěností a špatnou pamětí. Lidem se objevují i kožní vyrážky nebo změny na nehtech. Někteří bojují s vypadáváním vlasů.
Pacienti po covidu také podle lékařů nezřídka trpí úzkostmi nebo poruchami nálady. Podle Koblížka je ale nejisté, zda psychické potíže u lidí mohlo způsobit samotné onemocnění covidem, nebo jde spíš o důsledek stresu způsobeného pandemií.
"Je ale fakt, že jsme se setkali s pacienty, kteří v postcovidovém období dostali depresi a museli vyhledat pomoc psychiatra," popisuje Koblížek.
Zároveň ale lékaři upozorňují, že se setkávají s lidmi, kterým sice diagnostikují postcovid, nakonec se ale zjistí, že trpí jiným onemocněním a časová shoda je jen náhodná.
Lékaři v Pardubické nemocnici například muži, kterého vyšetřovali kvůli postcovidovým potížím, náhodou přišli na nádorový uzel v plíci. "Díky tomu se mohl problém začít řešit včas a vše dobře dopadlo," uvádí pneumolog Miroslav Prekop.
Virus může napadat nejen plíce
To, že může závažné onemocnění způsobit různorodé dlouhodobé následky, není pro lékaře zcela novou záležitostí. "Do určité míry se postcovidový syndrom podobá stavům, kterým se dříve říkalo postinfekční syndrom. Býval popisován u některých virových či bakteriálních onemocnění. S tím, že covid má určité zvláštnosti a zatím se toho neví tolik jako u lépe prozkoumaných infekcí," říká Koblížek.
Podle aktuálních studií od zahraničních vědců, kteří se postcovidovým syndromem zabývají, může mít tento úkaz několik možných příčin. "Virus covidu se v době akutních potíží dostává do určitého typu buněk vybavených speciálním receptorem, kterých je nejvíc v dýchacích cestách a v plicích. Takové buňky jsou ale i jinde po těle. Koronavirová infekce někdy vyvolá zánětlivou imunitní reakci plíce i celého organismu," vysvětluje Koblížek.
"Pokud vystupňovaný zánět trvá delší dobu, případně pokud došlo k dlouhotrvajícímu snížení krevního kyslíku, mohou být poškozeny nejenom plíce, ale i mozek, nervy, nebo další orgány," doplňuje.
"Poškození míchy nebo mozku se zčásti vysvětluje i tím, že virus projde v okolí čichového nervu přímo do mozku," říká Koblížek. Možností také je, že virus v těle vyvolá extrémně silnou imunitní reakci, která může poškodit některé orgány.
Otázkou podle něj zůstává, z jakého důvodu si někteří lidé dlouhodobými důsledky po covidu trpí a jiní ne. "Zatím to nevíme. Potřebujeme například studie, které by porovnaly pacienty s různými typy zápalů plic, abychom mohli určit, jaké následky mohou mít pacienti po covidu v porovnání s dalšími typy plicních infekcí," uzavírá Koblížek.
