Čtyřiadvacetiletá Šárka z Brna prodělala covid-19 v říjnu. Ačkoliv neměla vážný nebo komplikovaný průběh, trápily ji prudké bolesti hlavy a krku, kašel, rýma a pálení kůže. Nejhorší však podle ní byla extrémní únava, která i při sebemenší námaze vedla ke klepání nohou a rukou. S koncem karantény, a tedy i "papírovým" vyléčením však obtíže neskončily, krátce nato navíc dostala angínu.
Některých komplikací po covidu se stále ještě nezbavila. "Doteď mi vydržela nadměrná únava, olézají mi uši vyrážkou, občas jsem dušná při námaze, ale ty nejhorší stavy se mi držely v podstatě až do nedávna. Ty největší pominuly v lednu," vypráví Šárka.
Problémy spojené s takzvaným postcovidovým syndromem jí navíc zkomplikovaly i pracovní život. Jako pečovatelka v domově se zvláštním režimem vykonává i fyzicky náročnou práci, což jí ale její zdravotní stav neumožňoval.
Po zotavení z nemoci se 7. prosince vrátila do práce a s vypětím všech sil odsloužila pár směn. Na Štědrý den šla ale do práce naposledy, pak musela znovu nastoupit do pracovní neschopnosti. "Ta práce byla dost fyzicky náročná a já už ji nemůžu dělat. Při námaze jsem se dusila v roušce a třásly se mi nohy vyčerpáním. Doufám, že se mi podaří najít nějaké méně fyzicky náročné zaměstnání," svěřuje se Šárka.
Podobné komplikace po covidu má i dvaatřicetiletá Tereza. Ta si nákazou koronavirem prošla v září, přičemž se projevovala zvýšenou teplotou, bolestí kloubů, ztrátou čichu a chuti, intenzivní bolestí hlavy a suchým kašlem. Některých problémů se však po vyléčení nezbavila. "Od té doby se mi vrátil čich asi jen na 50 procent a pořád přetrvává hrozná únava, dušnost, bolest hlavy a kloubů. Nijak se to nezlepšuje ani nezhoršuje. Vyjít do druhého patra je pro mě, jako bych běžela maraton," říká Tereza.
Problémy může mít každý desátý pacient
Právě únavu a zadýchávání se i několik týdnů či měsíců po prodělaném covidu popisují další pacienti, se kterými deník Aktuálně.cz mluvil, nejčastěji. A není to nic ojedinělého.
Plicní lékaři, kteří se postcovidovým syndromem zabývají, odhadují, že přetrvávající obtíže může mít až 10 procent nemocných. A netýká se to pouze starších ročníků. Česko brzy překročí milion potvrzených případů nákazy koronavirem, problémy po prodělání nemoci tak mohou mít v zemi desetitisíce lidí. Mezi nejčastější projevy patří dušnost, únava, přetrvávající ztráta čichu a chuti, problémy se spánkem, bolesti hlavy a nemožnost se soustředit.
Pneumolog Petr Jakubec z Fakultní nemocnice Olomouc, kde otevřeli postcovidovou poradnu, upozorňuje, že vypořádat se s postcovidovým syndromem může být skutečně i otázka týdnů či měsíců. "Pacientům říkáme, že vidíme, že potíže mají, ale že musí být trpěliví. Zlepšení jde hrozně pomalu, není to viditelné po dnech. U jiných nemocí jsme totiž zvyklí, že pacienti pociťují zlepšení každým dnem, ale u covidu je to bohužel až po týdnech, někdy i po měsících," vysvětluje Jakubec. Zároveň upozorňuje, že pokud u lidí problémy přetrvávají delší dobu, je na místě vyhledat plicního lékaře. Vyšetření totiž může někdy ukázat třeba i to, že za postcovidový syndrom se ve skutečnosti skrývá i jiné onemocnění.
Urychlit léčbu může podle lékařů vhodná rehabilitace například ve formě pravidelného pohybu na čerstvém vzduchu. Olomoucká nemocnice však ve svém materiálu pro pacienty upozorňuje, že je potřeba začínat pomalu. Záleží také na tom, jakou formu covidu lidé prodělali. Bezpříznakoví pacienti mohou začít s pohybem nízké až střední intenzity týden po ukončení izolace, pacienti s mírně výraznými projevy o týden později.
Není přitom neobvyklé, že problémy s únavou způsobují lidem komplikace i v pracovním životě, podobně jako Šárce z Brna. Podle lékaře Ondřeje Zely z frýdecko-místecké nemocnice i prvotní zahraniční studie ukazují, že některým lidem postcovidový syndrom znemožňuje pracovat a zůstávají v pracovní neschopnosti i několik měsíců po prodělání covidu. "Do budoucna bude zajímavé sledovat, jak dlouho budou nemocenské trvat a jak dlouho budou pacienti považováni za práce neschopné. Už se objevují různé lázeňské nabídky. Sám se ve svém okolí setkávám s tím, že řada pacientů, která je papírově vyléčená, se pořád necítí dobře," říká Zela.
Koneckonců, zdravotní stav dvaatřicetileté Terezy je rovněž takový, že ona sama si nedovede představit, že by mohla nyní pracovat. "Doufám, že se to postupem času zlepší a vrátím se do normálu, nicméně teď je to únavné. Jelikož pracuji v obchodě, který je teď zavřený, mám čas odpočívat. Nevím ale, jak bych byla schopná fungovat za normálního režimu a být 12 hodin v práci," říká Tereza.
Některým po covidu vypadávají vlasy
Kromě typických příznaků ve formě dušnosti, únavy či přetrvávající ztráty čichu a chuti si řada lidí stěžuje i na to, že jim po covidu začaly vypadávat vlasy. Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger, který na zdejší dermatovenerologické klinice založil Centrum zdravé vlasy, potvrzuje, že i on se s podobnými problémy setkal.
Podle něj existují dvě vysvětlení, proč pacientům po prodělání koronavirové infekce začnou vypadávat vlasy. "Jakákoliv stresová situace může vést k takové zátěži, že mohou vlasy vypadávat. Může to být celkovou zátěží organismu při těžké infekci, jako jsme se s tím dříve setkávali například po těžkých angínách," říká Arenberger.
Jeho druhé vysvětlení pak přímo souvisí s covidem, který se může projevovat i dermatologickými projevy. Už během jarní vlny epidemie se například začalo mluvit o takzvaných covidových prstech. "V nejtenčích cévách, tedy kapilárách, které jsou v kůži, vzniká zánět. Ten pak může ovlivnit to, že jsou hůře prokrvované vlasové kutikuly a vlasy mohou vypadávat. Ony zase narostou. Každopádně oboje vysvětlení je možné," popisuje Arenberger.
Lékař Zela se však domnívá, že vypadávání vlasů nemusí vždy souviset s koronavirem. "Ne vždycky to je nutně spojeno s postcovidovým syndromem. Zvláště pokud je to markantní vypadávání vlasů, tak příčinou může být i něco dalšího. Vždycky takové pacientky, protože jde většinou o ženy, posílám na komplexní vyšetření zaměřené především na to, co může způsobit vypadávání vlasů, ať už je to nedostatečnost štítné žlázy, nedostatek některých minerálů nebo nutrientů, jako je železo," říká Zela.
Zároveň ale uznává, že zejména u pacientů, kteří si prošli těžkým stavem a byli připojení na plicní ventilaci, vypadávání vlasů skutečně může být důsledkem náročné léčby. "V rámci marasmu, kterým si prošli a během kterého mohli ztratit hmotnost a také bílkoviny, opravdu vlasy padat mohou. Ale děje se to i ženám po lehčích průbězích," vysvětluje Zela.
Tento i všechny ostatní, méně běžné, ale i obvyklé příznaky postcovidového syndromu by mohli brzy lékaři evidovat v rámci speciálního registru, k jehož spuštění by mělo dojít v únoru. V něm se mimo jiné budou shromažďovat data o dopadech nemoci, což by mělo sloužit k lepšímu pochopení postcovidového syndromu.
