Dienstbier chce 40 procent žen na pozicích šéfek. Kvóty nám respekt nezaručí, říká manažerka ČEZ

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
17. 3. 2016 11:56
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier rozeslal ministrům "akční plán", jak dostat do vedoucích pozic ve velkých firmách, v politice nebo ve veřejné správě více žen. Podle jediné ženy v představenstvu ČEZ Michaely Chaloupkové je firma na nová pravidla pro výběrová řízení připravená. Obává se ale toho, že když se budou ženy příliš prosazovat, nezískají respekt u podřízených.
V dozorčích radách 250 největších tuzemských společností dnes sedí pouze 13 procent žen.
V dozorčích radách 250 největších tuzemských společností dnes sedí pouze 13 procent žen. | Foto: Lukáš Bíba

Praha - Více žen na volební kandidátky, do vedení velkých firem nebo na důležité pozice na úřadech by si přál dostat ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).

Vadí mu, že například v dozorčích radách 250 největších tuzemských společností dnes sedí pouze 13 procent žen. A ve vládě nebo v Poslanecké sněmovně je jich méně než pětina. Nechal proto sestavit “akční plán” s 38 úkoly pro ministry, ten jim nyní rozeslal k připomínkám.

Jeho cílem je dosáhnout do roku 2020 stavu, kdy budou na důležitých rozhodovacích pozicích ženy zastoupeny aspoň ze 40 procent. "Pestřejší a lépe fungující pracovní týmy na vedoucích úrovních dokážou lépe reagovat na potřeby společnosti," vysvětlil Dienstbier Hospodářským novinám.

V plánu je například nastavení průhlednějších a otevřenějších podmínek ve výběrových řízeních - například podniky s majetkovou účastí státu nebo firmy s více než 250 zaměstnanci mají zajistit, aby se na manažerské posty hlásily ženy i muži, smíšené mají být i výběrové komise. A informace o počtech lidí ve vedení mají firmy pravidelně zveřejňovat.

Kvóty by mohly být kontraproduktivní, říká manažerka

Jediná ženská členka představenstva společnosti ČEZ Michaela Chaloupková se v reakci na Dienstbierův plán obává, že přílišné prosazování žen nepovede ke zlepšení jejich pozice ve firmě. “Mohlo by se stát, že dosažení požadovaného podílu žen ve vedení firem pouze zavedením kvót by mohlo být i kontraproduktivní a v konečném důsledku by nemuselo pro takové manažerky znamenat požadovanou úroveň respektu od podřízených i kolegů,” upozorňuje.

Chaloupková je přesvědčená, že příkazy od státu příliš nepomůžou. Firmy by se podle ní měly měnit samy zevnitř. “Neopouští mě víra, že schopné ženy se v rámci firem dokážou prosadit i bez kvót. A naopak - firmám se mnohdy může vyplácet vlastní politika vstřícného přístupu k matkám. Nepřijdou o zkušené profesionálky, které se na své místo vrátí zpět někdy už po několika měsících,” míní manažerka.

Smíšené týmy ve vedení podporuje. “Z vlastní zkušenosti vím, že právě přirozeně budované vyvážené týmy složené z mužů i žen jsou mnohem výkonnější než třeba výhradně mužské týmy. Ženy nejsou tak individualisticky založeny, dokážou více spolupracovat, což může potlačit soutěživost uvnitř týmu a naopak podpořit jeho soudržnost,” dodává Chaloupková.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy