Dienstbier chce 40 procent žen na pozicích šéfek. Kvóty nám respekt nezaručí, říká manažerka ČEZ

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
17. 3. 2016 11:56
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier rozeslal ministrům "akční plán", jak dostat do vedoucích pozic ve velkých firmách, v politice nebo ve veřejné správě více žen. Podle jediné ženy v představenstvu ČEZ Michaely Chaloupkové je firma na nová pravidla pro výběrová řízení připravená. Obává se ale toho, že když se budou ženy příliš prosazovat, nezískají respekt u podřízených.
V dozorčích radách 250 největších tuzemských společností dnes sedí pouze 13 procent žen.
V dozorčích radách 250 největších tuzemských společností dnes sedí pouze 13 procent žen. | Foto: Lukáš Bíba

Praha - Více žen na volební kandidátky, do vedení velkých firem nebo na důležité pozice na úřadech by si přál dostat ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).

Vadí mu, že například v dozorčích radách 250 největších tuzemských společností dnes sedí pouze 13 procent žen. A ve vládě nebo v Poslanecké sněmovně je jich méně než pětina. Nechal proto sestavit “akční plán” s 38 úkoly pro ministry, ten jim nyní rozeslal k připomínkám.

Jeho cílem je dosáhnout do roku 2020 stavu, kdy budou na důležitých rozhodovacích pozicích ženy zastoupeny aspoň ze 40 procent. "Pestřejší a lépe fungující pracovní týmy na vedoucích úrovních dokážou lépe reagovat na potřeby společnosti," vysvětlil Dienstbier Hospodářským novinám.

V plánu je například nastavení průhlednějších a otevřenějších podmínek ve výběrových řízeních - například podniky s majetkovou účastí státu nebo firmy s více než 250 zaměstnanci mají zajistit, aby se na manažerské posty hlásily ženy i muži, smíšené mají být i výběrové komise. A informace o počtech lidí ve vedení mají firmy pravidelně zveřejňovat.

Kvóty by mohly být kontraproduktivní, říká manažerka

Jediná ženská členka představenstva společnosti ČEZ Michaela Chaloupková se v reakci na Dienstbierův plán obává, že přílišné prosazování žen nepovede ke zlepšení jejich pozice ve firmě. “Mohlo by se stát, že dosažení požadovaného podílu žen ve vedení firem pouze zavedením kvót by mohlo být i kontraproduktivní a v konečném důsledku by nemuselo pro takové manažerky znamenat požadovanou úroveň respektu od podřízených i kolegů,” upozorňuje.

Chaloupková je přesvědčená, že příkazy od státu příliš nepomůžou. Firmy by se podle ní měly měnit samy zevnitř. “Neopouští mě víra, že schopné ženy se v rámci firem dokážou prosadit i bez kvót. A naopak - firmám se mnohdy může vyplácet vlastní politika vstřícného přístupu k matkám. Nepřijdou o zkušené profesionálky, které se na své místo vrátí zpět někdy už po několika měsících,” míní manažerka.

Smíšené týmy ve vedení podporuje. “Z vlastní zkušenosti vím, že právě přirozeně budované vyvážené týmy složené z mužů i žen jsou mnohem výkonnější než třeba výhradně mužské týmy. Ženy nejsou tak individualisticky založeny, dokážou více spolupracovat, což může potlačit soutěživost uvnitř týmu a naopak podpořit jeho soudržnost,” dodává Chaloupková.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 30 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy