Už když se před rokem začalo spekulovat o kandidatuře generála Petra Pavla na Hrad, v dezinformačním prostředí se proti němu začaly šířit zprávy vykreslující ho jako agenta Spojených států amerických. S rostoucími volebními preferencemi začalo přibývat textů, které ho označují za příslušníka StB, kolaboranta a vlastizrádce a shodují se na tom, že se za žádnou cenu nesmí stát českým prezidentem.
Ke spekulacím podle expertů sice přispěla Pavlova komunistická minulost, dezinformace však staví výhradně na jeho dlouhodobém členství ve vrcholných pozicích Severoatlantické aliance (NATO). "O Pavlovi se jako o bývalém vojákovi říká, že chce Česko zatáhnout do války. Poukazuje se na jeho konzistentní názory, které podporují Ukrajinu, což posiluje spekulace o jeho službě Západu," vysvětluje Bohumil Kartous, mluvčí Českých elfů, již se bojem s dezinformacemi dlouhodobě zabývají.
V druhém prosincovém týdnu se poprvé ve větší míře objevily také příspěvky proti kandidátce Danuši Nerudové. Stalo se tak v momentě, kdy ji podobně jako Pavlovi narostly volební preference. Kolují o ní příběhy, že chce například zrušit bezplatné zdravotnictví nebo že je loutkou premiéra Petra Fialy, protože ji společně s Petrem Pavlem v kandidatuře podpořila česká vláda. "Nerudová se v tom veze, protože není nějak nakloněná Rusku, nepodlézá Putinovi," zmiňuje politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.
Jako dva liberální kandidáti, kteří mají největší šanci porazit Babiše, se Nerudová s Pavlem stali také terčem společných pomluv, které uživatele na internetu straší, že pokud volby vyhrají, vyhlásí všeobecnou mobilizaci a Česko zatáhnou do války na Ukrajině. "Absolutní většinu těchto nesmyslů rozesílají příznivci Vladimira Putina a kolaboranti s nepřátelským režimem. Snaží se vzbudit strach v lidech, nikdo nechce do války, lidé se bojí, a tak mohou naletět tomuto nesmyslu," upozorňuje Gregor.
Naopak jasnou podporu u dezinformátorů má kandidát na prezidenta a poslanec za SPD Jaroslav Bašta. Na jednom z nejaktivnějších proruských webů v Česku Sputnik ho například vychvaluje místopředseda Trikolory Petr Štěpánek. "Téhle mé představě o prezidentském kandidátovi se nejvíce blíží Jaroslav Bašta, politický vězeň minulého režimu, disident, chartista, pak poslanec, ministr, velvyslanec, diplomat, a navíc ještě vlastenec," píše politik.
"Kandiduji, abych odvolal vládu Petra Fialy, a proto, abych zabránil válce, kterou vláda touží vyvolat," zmínil sám Bašta jednu z oblíbených lží kolujících mezi lidmi.
Vedle Bašty se podpory dostává i Babišovi, ten podle politologa Gregora zastoupil roli Miloše Zemana z prezidentských voleb v roce 2018, kterému naprostá drtivá většina dezinformační scény fandila. "Dnes je to zrcadlová situace, nenajdeme téměř žádné dezinformace o Andreji Babišovi, naopak, on je vykreslován jako ten, který je jedinou nadějí pro Česko, aby nespadlo do chřtánu západních mocností," popisuje.
"Pokud odvolají Babiše, tak ztratíme poslední možnost, jak se ekonomicky přiblížit Západu," píše se v jednom z řetězových e-mailů, které má redakce k dispozici.
Od voleb v roce 2018 se však situace přece jen liší - a to v tom, že se dezinformace o kandidátech šíří už od začátku kampaní. "Před pěti lety se příběhy začaly objevovat až mezi prvním a druhým kolem, kdy byl takzvaně 'jeden nepřítel' (míněn Jiří Drahoš, pozn. red.), na kterého se zaměřily. Teď je to zatím složitější, protože jsou tady dva vyrovnaní kandidáti proti Babišovi a oni svou pozornost musí tříštit a nevědí, na koho se zaměřit spíš. Tím je jejich síla prozatím utlumená," dodává Gregor.
Bohumil Kartous nicméně upozorňuje, že v popředí dezinformační scény stále dominuje téma války na Ukrajině, která je pro Rusko mnohem zásadnější, a to i v situaci, kdy se schyluje ke společensky nejdůležitějším politickým volbám v Česku. "Cílem Ruska je prosazovat ruské zájmy a ty jsou v současnosti hlavně na Ukrajině," doplňuje.
Jestli budou mít dezinformace na letošní volby vliv, je zatím podle expertů těžké posoudit, odhadují však, že bude o něco nižší než před pěti lety. "V roce 2018, kdy ve druhém kole stál Miloš Zeman proti Drahošovi, mohl Zeman počítat s mnohem větší podporou širšího spektra voličů než kandidáti letošní, které dezinformátoři podporují - Babiše, Baštu a Středulu," vysvětluje Kartous.
Jako mnohem větší problém, než jsou dezinformace o kandidátech, podle Gregora je, když dezinformace šíří sami kandidáti, jako v případě Jaroslava Bašty, expert ale zmiňuje i Andreje Babiše. "Jedna z nejnechutnějších věcí loňského roku bylo, když Babiš hlásal, že když nejsou peníze ani pro české občany, musíme přestat pomáhat Ukrajině," uzavírá.
