Příběhy žen, které vyrostly bez rodičů. Ukazovali si na nás jako na odpad, líčí

Barbora Doubravová Barbora Doubravová
17. 8. 2024 17:59
Část života strávili v dětském domově a teď je čeká samostatný život. V Česku je až 5590 mladých dospělých ve věku 18 až 26 let, kteří v nedávné době dětský domov opustili nebo je to brzy čeká. Ukazuje to analýza projektu Neviditelní. Aktuálně.cz přináší v ich-formě svědectví pěti žen, které se snaží osamostatnit a přechod z dětského domova zvládnout.
Kristýna Mikulová
Kristýna Mikulová | Foto: Kristýna Mikulová (se souhlasem k užití)

Kristýna Mikulová (28)

Do dětského domova jsem se dostala, když mi bylo osm let, spolu se svými třemi sourozenci. Důvodem byla nedostatečná péče ze strany matky. Je psychicky nemocná a nezvládala se o nás postarat tak, jak by bylo potřeba.

Na pobyt v domově vzpomínám dobře. Mám mnoho zážitků. Jezdilo se na akce s dětskými domovy, na výlety. Samozřejmě to není to pravé doma. Je vás tam hodně, vychovatelé se střídají. Byla jsem tam celou dobu se svými sourozenci. Také bych chtěla vyzdvihnout nadace, které pomáhají dětem v dětských domovech. Díky nim jsem byla dvakrát na jazykovém kurzu v Anglii, mám řidičský průkaz a především jsem mohla studovat na vysoké škole.

Z dětského domova jsem odešla ve svých 25 letech, zhruba před třemi lety. Ukončila jsem vysokoškolské studium, a tak jsem věděla, že budu odcházet. Vysokou školu jsme studovala v Praze a při škole jsem si našla brigádu. Věděla jsme, že po odchodu z domova zůstanu v Praze. Odchod pro mě nebyl ničím moc zvláštním, jelikož už jsem byla dost samostatná, práci jsem měla, tudíž se změnil jen pracovní kontrakt a bydlení jsem taky měla zajištěné. Jen jsem si ho musela začít platit sama. Asi největší změna byla v tom, že se nemáte kam vrátit. Ale myslím, že jsem se na tuto situaci dobře připravila.

Kdyby bylo nejhůř, věděla jsem, že mám alespoň sestry, na které se mohu obrátit. Odmala jsem byla dost samostatná, takže jsem si vše obstarala sama. Při odchodu mi nikdo nepomáhal, vše jsem si zařídila, práci i byt. Jsem spokojená, jak to vše bylo, a v danou dobu jsem dělala vždy to nejlepší, co jsem znala a uměla.

Při odchodu by mi ale pomohlo, kdybych měla více peněz. Člověk, který nemyslí dopředu na to, kolik bude potřebovat peněz na veškeré výdaje a spoléhá pouze na částku, kterou dostane při přechodu z dětského domova, může čelit velkým potížím. Díky nedostatku zkušeností nemusí udělat úplně správná rozhodnutí. 

Nyní žiji v Praze, pracuji jako mzdová specialistka a mám na starosti nizozemské klienty. Jsem velmi spokojená. Každý den pracuji na tom, abych dosáhla svých cílů a měla v životě vše, co si přeji.

 

Právě se děje

Další zprávy