Okresní město Chrudim ležící jedenáct kilometrů jižně od Pardubic má z vojenského pohledu nezastupitelné místo. Na jižním okraji města sídlí 43. výsadkový pluk. Jde o jednu ze tří manévrových bojových jednotek české armády, jejím posláním jsou úderné akce, operace v zázemí nepřítele či evakuace civilistů z krizových oblastí. Výsadkáři budou hlavní bojovou silou české armády na Slovensku.
"Vojáci 43. výsadkového pluku budou součástí první rotace, kdy česká jednotka dosáhne počáteční operační schopnosti. Bojový prapor bude postaven primárně z vojáků výsadkového pluku," řekla Aktuálně.cz mluvčí Generálního štábu Magdalena Dvořáková. Na pondělní odjezd vojáků z Chrudimi na Slovensko dohlížel na místě náčelník Generálního štábu Aleš Opata.
Cílem vzniku mnohonárodní bojové skupiny NATO na Slovensku je odstrašit Rusko. Demonstruje postoj aliance, že napadení jednoho z členů paktu je útokem na celé NATO. Slovensko sdílí hranice s okupovanou Ukrajinou. Skupina má čítat 2100 vojáků, vedle příslušníků českých a slovenských ozbrojených sil v ní budou také vojáci USA, Polska, Německa, Nizozemska a Slovinska.
Výsadkáři nabírají 100 lidí ročně
"Dosáhli jsme počátečních operačních schopností o čtvrt roku dříve, protože se nám extrémně daří rekrutace," uvedl v říjnu 2020 zástupce velitele 43. výsadkového pluku Ivo Zelinka. Právě tehdy se na základech položených výsadkovým praporem pluk ustavil. Vedle 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády jde o jeden ze tří manévrových bojových útvarů českých pozemních sil, současně je nejmladší.
Na vytvoření pluku výsadkářů se začalo pracovat v roce 2018. Nyní se červené barety nachází na půli cestu k tomu, aby dosáhly plných operačních schopností. Takovým útvarem se mají stát roku 2026. V tu dobu budou mít plný stav stanovený na 1200 vojáků, stejně tak mají mít k dispozici stoprocentní výbavu zbraněmi. Ročně výsadkáři naberou průměrně sto nových mužů.
"S ohledem na své určení se náš výsadkový pluk nyní soustředí na plnění úkolů, které jsou výsadkovým jednotkám vlastní, jako jsou vzdušně-výsadkové operace, operace v týlu nepřítele, nebo operace vyhledej a znič. Cvičíme také nasazení v zahraničí, například posílení již operujících jednotek," řekl loni v lednu velitel útvaru Róbert Dziak, který má za sebou coby výsadkář pět misí na Balkáně a v Afghánistánu.
Tankový prapor či bezpilotní prostředky
Bojovou část českých sil v rámci alianční skupiny na Slovensku, které bude velet zmíněný výsadkář Zelinka, mají podle informací Aktuálně.cz tvořit ještě příslušníci 4. brigády rychlého nasazení, 73. tankového praporu, specialisté elektronického boje a prapor bezpilotních prostředků. Druhou půlku českých sil představuje takzvaný mezinárodní koordinační prvek, jenž se bude sestávat z logistiků, spojařů či vojenských policistů.
"Počátečních operačních schopností dosáhne český kontingent v dubnu a postupně bude posilovat až k plné operační schopnosti v červenci. V rámci počáteční operační schopnosti bude české úsilí v počtu 250 vojáků," popsala mluvčí Generálního štábu Dvořáková. Přestože mandát od parlamentu počítá s nejvýš 650 vojáky, reálně jich bude na místě působit 450. Náklady dosáhnou nejméně 540 milionů korun.
Vybudování jednotky s plnou připraveností k úkolům už za čtyři měsíce svým způsobem dokládá, jak důležité je její poslání. Obvykle takový proces zabere šest měsíců až jeden rok. Je to poprvé v historii české armády, kdy její vojáci vyráží do aliančního mnohonárodního bojového uskupení na východní křídlo NATO v reakci na probíhající válečný konflikt.
Formaci NATO na Slovensku bude velet plukovník Generálního štábu Tomáš Unzeitig. Plukovník sloužil roky na Velitelství operačních sil, které přímo podléhá prvnímu muži české armády Aleši Opatovi. Velitelství odpovídá za plánování, nasazení a řízení českých ozbrojených sil v operacích. Loni se Unzeitig přesunul do Liberce, kde je zástupcem velitele protichemické jednotky.
Systém Patriot už je na místě
Alianční bojová formace bude mít základnu ve Vojenském obvodu Lešť na jih od města Zvolen na středním Slovensku. Slovenské armádě velí Daniel Zmek, který se před dvěma týdny sešel v Myjavě se svým českým protějškem Opatou. "Diskutovali jsme o složení českého kontingentu, možnostech rozmístění bojového uskupení na území Slovenska a také termínu vyslání organizačního jádra," uvedl Opata.
Podle informací Aktuálně.cz už je na základně systém protivzdušné obrany Patriot, jejž na místo dodali Nizozemci. Němci zase poskytli radarovou techniku Sentinel. Stejné mnohonárodní skupiny kvůli ruské invazi na Ukrajinu vznikají také v Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku, byť v posledních dvou zemích budou většinu síly představovat příslušníci domácí armády.
Už pět let pak působí mnohonárodní bojové formace aliance v severní části východního křídla NATO, tedy v Lotyšsku, Litvě, Estonsku a Polsku, které sdílí hranici s Ruskem nebo jemu podřízeným Běloruskem. Skupinám velí Američané, Britové, Kanaďané a Němci, od roku 2018 je součástí těchto útvarů v Litvě a Lotyšsku také 200 příslušníků české armády.
"Tyto bojové skupiny o velikosti praporu jsou robustní, mnohonárodní, bojeschopné síly," popisuje oficiálně NATO jejich význam. Prapor má až 1500 vojáků. "Demonstrují sílu transatlantického svazku a dávají jasně najevo, že útok na jednoho spojence by byl považován za útok na celou alianci," uvádí.
Aktivovány síly rychlé reakce
Severoatlantická aliance v odezvě na ruskou válečnou agresi na Ukrajině poprvé v historii aktivovala také síly rychlé reakce. Jde o uvedení odpovídající části spojeneckých armád do pohotovosti tak, aby byly v případě přenesení konfliktu z Ukrajiny do členských zemí aliance připraveny co nejrychleji vyrazit na místo hrozby.
"Představují flexibilní, bojově důvěryhodnou sílu, kterou lze využít mnoha způsoby, a my plně využíváme jejich hbitost. Jakmile NATO zavede zvýšenou ostražitost na východním křídle aliance, spojenecké vojenské síly zaujmou postoj, aby zvýšily naši připravenost," řekl k tomu americký generál Tod D. Wolters, který velí jednotkám NATO v Evropě.
Česko je takto připravené na 60 dní uvolnit 400 vojáků ze 4. brigády rychlého nasazení a 180 příslušníků protichemické obrany z Liberce. Česko současně může sloužit jako základna pro síly rychlé reakce ostatních členských států aliance po 60 dnů, k dispozici by jim tu byla především letiště. K uvedení sil rychlé reakce do pohybu je nutný rozkaz generála Wolterse.
