V Česku je dlouhodobě nedostatek učitelů a jejich průměrný věk se navíc stále zvyšuje. Ředitelům škol se často nedaří najít aprobované pedagogy, tedy takové, kteří by vyučovali obor, jejž vystudovali na pedagogické fakultě.
Dostat do škol alespoň nové lidi z oboru by měl návrh ministerstva školství. Ředitelé by podle něj mohli přijmout na druhý stupeň základní školy nebo na střední školu kohokoliv s magisterským diplomem, jehož zaměření odpovídá vyučovanému předmětu. Až na tři roky by těmto lidem mohli uznat kvalifikaci. Například mediální výchovu by tak mohl vyučovat vystudovaný žurnalista. Podmínkou má být doplnění kvalifikace během tří let.
Už dnes mohou ředitelé postavit za katedru člověka bez učitelského vzdělání, ten navíc může mít třeba jen střední školu. Lze to ale jen na výjimku, pokud ředitel dosvědčí, že se mu nepodařilo sehnat nikoho kvalifikovaného. Dokud takového nenajde, může ho zaměstnávat neomezeně dlouho. Pokud se však do výběrového řízení přihlásí člověk s učitelskou kvalifikací a bez ní, musí ředitel upřednostnit toho, který ji má.
Přijatý uchazeč bez kvalifikace by měl absolvovat pedagogické minimum, tedy učitelský kurz v délce od šesti měsíců do dvou let. Část z nich to však neudělá, nikdo je k tomu nenutí. "Skončí to zápisem od školní inspekce, že zaměstnávám člověka, jenž nemá pedagogické minimum, a měl by si ho doplnit," popisuje zkušenost ředitelka jedné ze základních škol na Liberecku.
Šetření ministerstva školství před třemi lety ukázalo, že v Česku je téměř pět procent učitelů bez pedagogického vzdělání, v Praze dokonce devět procent. Schválení novely by podle ředitele odboru řízení regionálního školství ministerstva školství Jana Mušuty mělo více motivovat k doplnění kvalifikace. "Díky tomu bude mít daný člověk jistotu, že nebude nahrazen nekvalifikovaným učitelem," říká.
Dnes třeba ředitel zaměstnává člověka, který si doplňuje pedagogické vzdělání, a je s ním spokojený. Jenže se mu přihlásí někdo kvalifikovaný, koho ale z jiné školy vyhodili. Přestože ředitel ví, že takový člověk by nebyl lepším učitelem, musí ho ze zákona přijmout. Pro uchazeče bez kvalifikace je tak podle Mušuty riskantní do školství nastoupit, protože neví, jestli mu za půl roku nesebere práci někdo s kvalifikací.
"Díky novele ale bude nekvalifikovaný člověk chráněn po dobu tří let, kdy si bude doplňovat pedagogické studium, protože po tu dobu bude pokládán za kvalifikovaného. A může počítat s tím, že pak z něj bude kvalifikovaný učitel a toto mu nebude hrozit," vysvětluje Mušuta.
Iluzorní návrh, zaznívá od kritiků změny
Spolek Pedagogická komora však upozorňuje, že neexistuje centrální evidence pracovníků a ředitel si tak nebude moct ověřit, když mu zájemce bude tvrdit, že v minulosti nepracoval tři roky jako učitel bez pedagogického vzdělání. To, že jakéhokoliv vysokoškoláka bude možné pokládat po celé tři roky za kvalifikovaného učitele, povede podle komory k "deprofesionalizaci učitelství".
"Zcela zásadní problém vidíme v tom, že pokud bude novela schválena, může dojít k následující situaci: Jestliže se na volné místo přihlásí kvalifikovaný učitel a zároveň člověk bez kvalifikace, ředitel školy bude moct dát přednost nekvalifikovanému a kvalifikaci mu na tři roky uznat. Toto současná právní úprava neumožňuje, což považujeme za správné," uvádí Pedagogická komora.
Podle Mušuty je ale potřeba dát důvěru ředitelům v tom, že vyberou lepšího uchazeče. "Samotná kvalifikace není zárukou toho, že je ten učitel dobrý," podotýká. Někteří ředitelé kvůli tomu podle něj dnes pravidla obcházejí - v inzerátu například uvedou špatné pracovní podmínky, aby se nikdo nepřihlásil a oni si mohli ponechat učitele bez kvalifikace.
Předseda Asociace děkanů pedagogických fakult Daniel Jandačka kritizuje, že bude možné si vzdělání doplnit i mimo pedagogické fakulty. "Momentálně uchazeče v doplňkovém pedagogickém studiu připravovaly pouze univerzity, které jsou přísně regulovány ministerstvem školství. V novém pojetí mohou připravovat učitele všichni. Máme proto obavy o kvalitu takové přípravy," říká.
Studium by mohly nabízet i neziskovky a firmy
Dnes je k učení na druhém stupni nebo střední škole potřeba alespoň pedagogické minimum, které nabízejí jen vysoké školy v rozsahu nejméně 250 hodin. Nově bude možné kvalifikaci získat takzvaným studiem pedagogiky, které je dnes podle šéfa Pedagogické komory Radka Sárköziho určeno třeba pro učitele odborného výcviku. Nově tento kurz bude moct poskytovat třeba nezisková organizace nebo firma.
Podle Mušuty ale už dnes nabízejí pedagogické vzdělání i třeba soukromé vysoké školy, které se jinak pedagogikou nezabývají. Poskytovat ho naopak nemohou organizace, které se věnují vzdělávání. "Není to tedy postaveno na tom, jak to kdo dělá kvalitně, ale jakou má kdo právní formu," podotýká.
Všichni, kdo budou chtít poskytovat studium pedagogiky, podle něj budou muset splnit stejná kritéria pro získání akreditace. Ty navíc mají být přísnější než dosud - například se má studium navýšit z 250 na 300 hodin. "Pro nefakultní poskytovatele bude složité kritéria splnit, protože třeba nemají takové personální zázemí jako fakulty," říká Mušuta.
S ministerským návrhem souhlasí konzultant Eduzměny Jaroslav Jirásko. "Rozhodně se neobávám, že by tím byla ohrožena kvalita škol. Tu si ředitelé pohlídají, koneckonců nad nimi bdí Česká školní inspekce a také mnozí rodiče žáků," podotýká.
Oceňuje, že ředitel bude moct zaměstnat člověka s vysokoškolským diplomem, který se může stát dobrým učitelem. "V době velkého nedostatku učitelů to vnímám jako moudré rozhodnutí. Rozhodnutí zoufalého ředitele, který potřebuje zajistit výuku a zajistí ji vysokoškolákem bez pedagogického vzdělání, už nebude porušením zákona," říká Jirásko.
Podle Jandačky je však nedostatek kvalifikovaných učitelů pouze regionální problém. Je podle něj potřeba zaměřit se spíše na nedostatek aprobovaných učitelů v některých oborech, jako je například fyzika. "Očekávání, že po novele do škol nastoupí odborníci z praxe a budou učit nedostatkové předměty, je iluzorní, jelikož rozdíly platů učitelů a segmentů, jako je IT, jsou stále obrovské," upozorňuje Jandačka.
Novela má také ukotvit pozici třídního, uvádějícího a provázejícího učitele. Uvádějící se starají o začínající učitele, kteří budou mít tuto podporu jistou na dva roky. Provázející učitelé jsou mentoři studentů učitelství, kteří k nim do školy přicházejí na praxi.
"Ukotvení uvádějících a provázejících učitelů je skvělý krok. Věřím ale, že to je pouze první část. Druhým krokem by mělo být snížení počtu hodin přímé pedagogické činnosti těchto učitelů (hodin, které odučí, pozn. red.), aby se podpoře začínajících učitelů a studentů mohli opravdu kvalitně a bez stresu věnovat. To už je ale součást jiného zákonného předpisu," dodává Jirásko.
