Praha - Ivan Dmitrijevič Podolskij, voják Rudé armády, zmizel své rodině za druhé světové války. Upadl do zajetí a zahynul 15. června 1942 v zajateckém táboře a je pochován v Hranicích u Aše.
Až donedávna to příbuzní nevěděli, i když Raisa Zenková hledala svého otce Ivana Dmitrijeviče celá léta. Věděla jenom, že zemřel zřejmě kdesi na území dnešního Česka. Ale když se přes Mezinárodní červený kříž dostala až na české ministerstvo obrany, měla odpověď v několika minutách.
„Podobných žádostí dostáváme ročně desítky. Zpravidla začínají slovy: ´Obracím se na Vás s naléhavou prosbou o sdělení podrobnějších údajů o místě uložení ostatků mého dědečka…´," vzpomíná na případ Imrich Vetrák, jeden z duchovních otců unikátní databáze, která se už několik let doplňuje a rozvíjí na ministerském odboru pro válečné veterány.
Její autoři říkají, že už dnes nemá portál www.valecnehroby.army.cz v Evropě plnohodnotnou konkurenci.
Mnohdy jde o skutečně emotivní zážitky, jak dokládá příběh, který Aktuálně.cz zveřejní v zítřejším vydání.
Sto let velké války
Databáze, na níž pracují na zmíněném odboru dva lidé a do které ministerstvo na podporu provozu ročně vkládá 135 000 korun, se nyní nadále vylepšuje a motivací je stoleté výročí vypuknutí první světové války, které připadá na léto příštího roku.
Unikátní příběh legionáře
Zítra si v Aktuálně.cz přečtěte unikátní příběh legionáře Františka Stránského, jehož hrob na Bajkalsko-amurské magistrále se podařilo najít po 90 letech.
„Když nám poslali snímek toho místa, moje máma - jeho vnučka probrečela půlku dne," říká legionářův pravnuk Josef Miřácký.
"Původně jsme se s Vojenským historickým archivem zaměřili jen na evidenci a obnovu hrobů legionářů, kteří padli v první světové válce na Sibiři," vzpomíná na začátky Imrich Vetrák z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.
I kvůli obrovskému zájmu lidí však historikové urychlili plány a začali mapovat válečné hroby Čechů i jinde v zahraničí a také v České a Slovenské republice.
Ke štěstí výše uvedeného příběhu Raisy Zenkové se domácí databáze rozrostla i o hroby vojáků jiných národů, kteří padli či zemřeli na území dnešního Česka.
Jak na to
Do jednoduchého formuláře stačí zadat jméno padléh anebo třeba jen vojenskou jednotku, v níž sloužil, případně místo, kde zahynul... V několika vteřinách databáze vyhledá, že například kromě husitského hejtmana Jana Žižky existuje dalších sedm mužů tohoto jména, kteří padli za Rakousko-Uhersko anebo za Československou republiku - vyznačena jsou na mapě i místa jejich hrobů, včetně fotografií a souřadnic GPS.
V databázi najdete i krále Přemysla Otakara II. anebo letce britského Královského vojenského letectva (RAF) - třeba hrob stíhacího esa a velitele 312. čs. perutě RAF Aloise Vašátka či střelce 311. čs. bombardovací perutě RAF Vildy Jakše.
Unikátní portál nabízí jejich osudy, okolnosti jejich smrti, ale i snímky jejich pomníčků. Byť by byly až na druhém konci světa. Ať již jde o náhrobky legionářů, které lemují transsibiřskou magistrálu, Vladivostok či Tokio. Portál pamatuje i na české vojáky ubité v singapurské nemocnici při japonské invazi - to už ale bylo v té následující světové válce.
Mluvme s příbuznými
Práce na světové databázi padlých Čechoslováků budou pokračovat. "Databáze by měla postupně poskytovat i panoramatické mapy, odkazy na originální archivní dokumenty, do nichž bude možné nahlížet: osobní karty, kmenové i úmrtní listy vojáků, ale také operační mapy a plány se situací na bojištích, v níž hledaní vojáci padli...," nastiňuje konečnou podobu vpravdě ojedinělého projektu Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Časem má být databáze interaktivní, takže podrobnosti by mohli doplňovat i příbuzní padlých vojáků. "Pokud vlastní válečné deníky, fotografie svých předků, jejich rodné listy či jiné cenné dokumenty," říká Jiří Rajlich, co si od obousměrné komunikace historikové slibují.
"Osobně si nejvíc cením toho, že ministerstvo obrany bude schopno lidem zpřístupnit všechny dochované archivní záznamy o jejich předcích," dodává pak jeden z hlavních tvůrců projektu Tomáš Kykal.
Cesta to Vladivostoku
Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány "rozklikává" namátkou mapu lokalit válečných hrobů. Například trasu transsibiřské magistrály zřetelně vyrýsují elektronické ikony obnovených, na opravu čekajících anebo i zaniklých pohřebišť tří tisíc legionářů.
Koneckonců stejně tak na mapě Velké Británie najdete letecké základny, v jejichž blízkosti padli českoslovenští letci RAF. Český portál v sedmi světových jazycích jde už nyní do takových detailů a podrobností, že na náhrobku ukáže i vytesané jméno letce - třeba Vildy Jakše, jenž se s bombardérem Liberátor BZ780 nevrátil z operačního letu a je připomenut na obelisku Vojenského memoriálu v Runnymede.
Den co den se rozšiřující databáze zahrnuje v zahraničí k dnešnímu dni 2 431 hrobů (i společných) a 191 pietních míst Čechů. V tuzemsku je pak celkově evidováno 20 343 válečných hrobů a 12 530 pietních míst (v těchto číslech jsou zahrnuti i zahynuvší či zemřelí vojáci jiných zemí). "Postupně by tak měla vzniknout jakási Wikipedie nejen válečných hrobů, ale co možná všech padlých, zemřelých i nezvěstných vojáků z českých zemí," vysvětluje pro názornost historik Tomáš Kykal.
Databáze pak má význam i pro jeden současný problém, který české ministerstvo obrany řeší na Slovensku a Aktuálně.cz ho podrobně rozepsalo. S její pomocí se historikům podařilo poukázat na machinace, které s ostatky padlých Čechů dělají firmy starající se o válečné hřbitovy.
