Dan (12): Těším se domů. Na cigaretu

Eliška Bártová Eliška Bártová
16. 8. 2006 0:00
Opařany - Dan je pacientem největší dětské psychiatrické léčebny v Čechách. Kouří už několik let. Když líčí, jak včera sbíral nedopalky, září mu oči.
Kouří všichni, chlubí se tím, bez souhlasu rodičů se nesmí fotografovat
Kouří všichni, chlubí se tím, bez souhlasu rodičů se nesmí fotografovat | Foto: Ludvík Hradilek

"Včera jsme u sámošky našli šest takhle velkých vajglů," říká dvanáctiletý Dan a mezera mezi jeho palcem a ukazovákem má doložit, jak byly nedopalky velké.

Infobox
Autor fotografie: Profimédia

Infobox

ČESKÉ DĚTI A CIGARETY

  • Každý den začne v Česku s kouřením 100 dětí.
  • Nejčastěji jsou to dvanáctlitelí školáci.
  • Celkem u nás kouří nejméně 800 000 dětí a mladistvých.
  • Od r. 2000 se počet dětských kuřáků a jejich spotřeba tabáku zdvojnásobily.

V souvislostech

Ročně projde léčebnou v Opařanech na 650 dětí. "Zkušenost s kouřením má devadesát procent z nich," říká primářka jednoho ze čtyř oddělení Eva Miklasová. "Začínají kolem desátého roku. Ve dvanácti jsou už zvyklí kouřit třeba 20 až 30 cigaret denně."

V Opařanech ani v jiné léčebně se ale léčbou závislosti na nikotinu přímo nezabývají. "Kouření je velký problém, ale pro nás je primární soustředit se na problémy, které jsou za tím," říká ředitelka léčebny Iva Hodková. "Velká část dětí má poruchu chování, vztahové problémy, deprese, úzkosti. Kouření či jiná závislost jsou až důsledky."

Když se knedlík směje

Z oprýskaného stolku u jedné ze sedmi postelí vytahuje Lukáš (16) dřevěnou dýmku. "Tu jsme si udělali v pracovní terapii. Sesypáváme do ní tabák z vajglů a pak ji kouříme," říká. "Buď za záclonou v pokoji, nebo na záchodě."

Ze třetího oddělení, kde je teď 13 chlapců, nekouří pouze jediný. Pro všechny ostatní je sbírání nedopalků hlavní náplní vycházek.

"Jsem zvyklý kouřit tak krabičku denně, nemůžu s tím jen tak přestat," říká Filip (15). "Každou neděli, když jsou návštěvy, mi rodiče přivezou krabičku startek. Co nevykouřím, to zahrabu na zahradě léčebny a druhý den si pro to dojdu."

Filip začal kouřit před třemi lety. "Naši jsou kuřáci, naučil jsem se to od nich," říká. "Cigarety jsem si kupoval za kapesné nebo jsem našim lhal, že jdu na rande, do kina, vždycky mi dali peníze."

Ředitelka Iva Hodková
Ředitelka Iva Hodková | Foto: Ludvík Hradilek

Před více než rokem se seznámil se starším klukem. "Bylo mu třicet, měl auto a hulil trávu, chtěl jsem být jako on, tak jsem to zkusil," vzpomíná Filip. "Začalo mě to bavit, byly to legrační stavy. Jednou jsem zhulenej mámě říkal, že ty meruňkový knedlíky, co uvařila k obědu, jsou citronový a smějí se na mě."

Postupně začal být Filip na marihuaně závislý, denně v poslední době vykouřil i 16 jointů, přestával chodit do školy a poflakoval se venku s novou partou. Když rodičům došla s jeho záškoláctvím trpělivost, poslali ho na vyšetření k psychiatrovi, ten doporučil, aby šel do léčebny.

V Dobřanech je dva a půl měsíce. "Vím, že to škodí, ale kouřit nepřestanu, pomáhá mi to se odreagovat," říká. "Jestli budu hulit trávu, to ještě nevím, ale rozhodně na ni teď mám obrovskou chuť."

Co s tím?

To, že děti porušují zákazy, je v léčebně veřejným tajemstvím.

"Když s nimi mluvím po vycházce, cítím, že kouřili. Vím, že kouří za záclonou u otevřeného okna na pokojích," připouští ředitelka Hodková. "Co ale s tím máme dělat? Fyzické tresty nemáme, propuštění není řešení. Jediné, co můžeme udělat, je snažit se odstranit ten hlavní problém. To, že víme, že kouřil, používáme při terapiích, snažíme se dopátrat, co je k tomu vede, jít k jádru problému a tam jim pomoci."

Tento týden nesmí třetí oddělení na počítače. "Vloupali jsme se do kabinetu a ukradli cigarety, které nám zabavili," líčí důvod trestu patnáctiletý Mirek. "Když už dva tři dny nekouříte, uděláte cokoliv. Taky jsme polovinu hned vykouřili."

Největší dětská psychiatrická léčebna pro děti
Největší dětská psychiatrická léčebna pro děti | Foto: Ludvík Hradilek

Podle primářky si děti kouřením ulevují od svých problémů. "Čím dřív začnou, tím dřív si vytvoří závislost a rychleji se do ní propadají," říká primářka Miklasová. "Na druhou stranu díky tomu, že jsou tak mladí, jejich osobnost se teprve utváří, je větší šance na ně víc působit než na dospělého."

Paradoxně je prý ale snazší léčit závislost na marihuaně (na které je po cigaretách závislá největší skupina dětí). "Ta je zakázaná, a tak k ní přistupuje rodina i okolí," říká primářka. "Zato cigarety jsou v rodinách často tolerovány, pak je obtížné tady za pár měsíců děti převychovat. Nevidí žádný důvod, proč přestat. A zatím nikdo nepřišel na to, jak je motivovat."

Dan se těší

Malý Dan půjde příští pátek domů. Těší se.

 "Nejvíc na to, že si budu moct pořádně zakouřit," říká pomalu a klopí oči.

 

Právě se děje

Další zprávy