Další úspěch českých vědců. Cholesterol ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby, potvrdili

Markéta Zemánková Markéta Zemánková
20. 1. 2017 6:28
Tým vědce Omara Šerého poprvé na světě popsal vztah mezi genem CD36 a Alzheimerovou chorobou. Článek o výzkumu zveřejní během několika dnů francouzský časopis Biochimie. „Příčina Alzheimerovy choroby se objeví deset až dvanáct let před vypuknutím samotné nemoci. Už takovou dobu předem se rozjíždí patologie v mozku, kterou nikdo běžnými dostupnými metodami nevidí ani nezastaví,“ říká Šerý v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Aktuálně.cz: Jak byste ve stručnosti popsal váš výzkum?

Omar Šerý: Náš výzkum potvrzuje teorii, že cholesterol ovlivňuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby. V naší laboratoři zkoumáme nejrůznější geny, které mohou zvyšovat riziko této nemoci a vést k jejímu vzniku. Zajímá nás nejen to, zda má konkrétní člověk zvýšené riziko, ale také jaká je velikost toho rizika, což právě souvisí také s tím, jak brzy Alzheimerova choroba může u pacienta propuknout.

Omar Šerý

Omar Šerý

Doc. RNDr. Omar Šerý, Ph.D. působí v Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty na brněnské Masarykově univerzitě a spolupracuje s univerzitou v Cambridge. Mimo jiné se věnuje DNA analýze v oblasti molekulární medicíny. Výzkum genetické podmíněnosti Alzheimerovy choroby je financován Ministerstvem zdravotnictví ČR, konkrétně Agenturou pro zdravotnický výzkum.

Alzheimerovu chorobu lze tedy objevit dříve, než nemoc propukne?

Dnes se ukazuje, že příčina Alzheimerovy choroby, tedy patogeneze v mozku, se objeví deset až dvanáct let před vypuknutím samotné nemoci. A vlastně už takovou dobu před propuknutím nemoci se rozjíždí patologie v mozku, kterou nikdo běžnými dostupnými metodami nevidí ani nezastaví. Pro nás je tedy zajímavé podívat se na možnosti genetické predikce Alzheimerovy choroby. Jednou z možností je výzkum pomocí takzvaných asociačních studií, kdy zkoumáme větší množství genů ve vztahu k Alzheimerově chorobě.

Jak tyto studie probíhají?

Asociační studie mají vždy dvě skupiny osob. První tvoří samotní pacienti, tedy v tomto případě lidé trpící Alzheimerovou chorobou. Ve druhé skupině jsou stejně staří lidé, kteří tu nemoc nemají. A my analyzujeme geny u lidí z obou těchto skupin, srovnáváme jejich geny a potom sledujeme, jestli jsou tam nějaké rozdíly a jaké ty rozdíly jsou. Na základě výsledků asociačních studií lze předpovědět riziko Alzheimerovy choroby.

Jak váš výzkum může pomoci v léčbě? Když se člověk o možné nemoci dozví před jejím vypuknutím – lze ji nějak zastavit nebo potlačit?

Nástup Alzheimerovy choroby lze oddálit. Na základě zvýšeného genetického rizika lze doporučit změny v životním stylu jako zvýšení pohybové aktivity, zvýšení mozkové aktivity například hraním her, luštěním sudoku, hlídáním optimálního krevního tlaku, cholesterolu nebo i užíváním vybraných potravinových doplňků.

Z hlediska české populace je pro nás důležité, zda například u pouhé tisícovky otestovaných lidí oddálíme nástup Alzheimerovy choroby u každého o jeden rok – což celkově bude činit tisíc let zdravého života navíc, a to už má jistě význam.

Jak náročná je taková studie?

U této studie je problém, že genů je kolem 23 tisíc a každý ten gen může mít mnoho polymorfismů, kterých jsou u člověka celkově desítky milionů. Otázka tedy je, které z polymorfismů ovlivňují Alzheimerovu chorobu. A vybrat ty správné z 23 tisíc genů a z jejich polymorfismů, to je jako hledat jehlu v kupce sena. My proto musíme vycházet z patogeneze, tedy ze vzniku a vývoje nemoci. Musíme vědět, jak dochází k procesu vzniku Alzheimerovy choroby, a na základě toho vybíráme v laboratoři geny, které je zajímavé zkoumat.

Jako první laboratoř na světě jsme se soustředili na vztah mezi Alzheimerovou chorobou a genem pro CD36. Zkoumali jsme šest polymorfismů tohoto genu a našli vztah mezi Alzheimerovou chorobou a jedním z nich. Někteří lidé nesou variantu genu CD36, která zvyšuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby 1,8krát.

Proč jste se zaměřili zrovna na tento gen?

To souvisí s cholesterolem. Už je známo, že Alzheimerovu chorobu můžeme předpovídat pomocí jiného genu – takzvaného apolipoproteinu E. Jedna z jeho forem – E4 – několikanásobně zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby. Tento gen reguluje hladinu cholesterolu v krvi.

A je známo, že regulovat hladinu cholesterolu v krvi umí i gen CD36 a protein, který z něj vzniká. Tak jsme se domnívali, že i tento gen bude ovlivňovat riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Zvýšený cholesterol v krvi pacientů s Alzheimerovou chorobou může vést k tomu, že se otevírají mezery mezi buňkami v mozku a těmito mezerami pak může do mozku pronikat cholesterol, ale také viry, bakterie či bílé krvinky. A tím může dojít k nastartování Alzheimerovy choroby.

My jsme se tedy vrhli na gen, který s regulací cholesterolu souvisí, a ověřili jsme, že jedna z jeho variant výrazně souvisí s Alzheimerovou chorobou.

Lidé se zvýšeným cholesterolem tedy mají větší předpoklady pro vznik Alzheimerovy choroby?

Ano, obecně to lze takto říct, ale tento fakt je známý už dlouho. My jsme hledali další gen, který by s Alzheimerovou chorobou souvisel, a objevili jsme souvislost s genem CD36. Navíc tento gen má mnoho dalších fyziologických rolí v mozku a také například v oku.

Jak dlouho váš výzkum trval?

Nejdéle trvalo nabírání osob do výzkumného souboru. Ty nabíráme už delší dobu. Alzheimerovou chorobou se zabýváme už asi patnáct let, ale při tomto výzkumu, který trval pět let, jsme společně s MUDr. Janou Janoutovou, Ph.D., z Lékařské fakulty Ostravské univerzity získali dostatečně velký soubor lidí, abychom mohli připravit práci.

Stačí k výzkumu soubor lidí pouze v rámci České republiky?

Ano, to je naprosto ideální evropský soubor, protože nám se tady mísí populace germánská, polská, slovenská, ruská nebo třeba i turecká. A jsme ve středu Evropy, nejsme izolovaná populace, která je nějak výjimečná, proto jsou výsledky obecně platné. Naopak jsme směsí mnoha okolních populací, které v posledních staletích výrazně zasahovaly do toho našeho genomu.

Jakou metodou se takové geny zkoumají?

Pomocí DNA analýzy, při které se odebere DNA ze sliznice úst a z toho odebraného vzorku se izoluje DNA. Nebo DNA izolujeme z krve. A potom pomocí genetického analyzátoru zkoumáme několik desítek, stovek i tisíců genů najednou. Na základě těchto analýz můžeme skrze srovnávání vyhledávat polymorfismy, které s daným onemocněním souvisejí. Takže vždycky porovnáváme dvě skupiny osob mezi sebou.

Co dalšího ještě zkoumáte?

Například se ukazuje, že efekt tohoto stejného genu, o kterém jsme mluvili, se může projevovat v různých tkáních. Naše laboratoř spolupracuje s laboratoří v Dijonu a společně děláme výzkum týkající se chuťové percepce mastných kyselin. Ukazuje se, že člověk kromě pěti klasických chutí má i šestou chuť na mastné kyseliny a je schopen chutnat tuky. Někteří lidé mají sníženou schopnost tuky chutnat a někteří naopak zvýšenou – to souvisí s obezitou.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Ve velké části Prahy se zvýší daň z nemovitosti

Ve velké části Prahy se zvýší daň z obytných nemovitostí, v případě komerčních nemovitostí se zdvojnásobí na celém území metropole. Vyplývá to z úpravy vyhlášky pro výpočet daně, kterou schválili pražští zastupitelé. Městské části si mohly určit, zda daň u rezidenčních domů zvýší - z těch velkých tak učinily Praha 1, 3, 7, 8, 10, 11 a 12. 

před 53 minutami

Baseballisté v kvalifikaci o Tokio podruhé prohráli, s Itálií 1:5

Českým baseballistům se výrazně vzdálil přímý postup z evropsko-africké kvalifikace na olympijské hry v Tokiu 2020. V Boloni dnes podlehli domácí Itálii 1:5 a připsali si druhou porážku.

Potřebují teď vyhrát zbylé tři zápasy a doufat ve vyrovnanost ostatních utkání, aby měli teoretickou naději na prvenství v turnaji. Spíše ale ještě můžou bojovat o druhou pozici zajišťující účast v závěrečné jarní kvalifikaci na Tchaj-wanu.

Češi měli stejně jako při středeční prohře s Nizozemskem (1:4) více odpalů než soupeř, ale doběhli jen pro jeden bod. "Hity bohužel nepřišly v situaci, kdy jsme měli běžce ve skórovací pozici, abychom z toho udělali větší drámo. A oni důležitý odpal dali," řekl první metař Petr Čech, který měl tři odpaly ze čtyř startů.

Utkání rozjel Schneider dvoumetovým odpalem a Hejma s Červenkou ho dotlačili k prvnímu bodu zápasu. V dohrávce ale Italové hned srovnali a skóre otočili v dohrávce třetí směny. Nadhazovač Chroust dal metu zdarma, dalšího pálkaře trefil a hráč s čtyřletými zkušenostmi z MLB Colabello odpálil tříbodový homerun.

"Ten homerun byl rozhodující. Podle Radima (Chrousta) měl být strikeaut, ale rozhodčí to nefoukl. Nevymlouváme se na to a v podstatě jeden švih dal Italům pohodu do zbytku zápasu," řekl Petr Minařík, který vystřídal Chrousta v páté směně.

Pětatřicetiletý Minařík sice pátému bodu domácích nezabránil, ale jinak další útok zastavil. "Kdybych to nezvládl, tak by to bylo téměř neřešitelné. Takhle jsme ještě pořád zůstali v zápase a bojovali do poslední chvíle," řekl Minařík.

Na začátku šesté směny měli Češi po dvoumetové trefě Červenky šanci snížit, ale obrana Itálie si se složitou situací poradila dvojautem a zdramatizování nepřipustila. "Byť jsme se v útoku prosazovali, tak jsme to nezvrátili," řekl Minařík.

Zákrok večera předvedl ve středním zadním poli Hejma, který rybičkou chytil míč ze vzduchu a vysloužil si aplaus. Ještě lepší počin mohl poté přidat na pálce, ale při plných metách poslal míč do vzduchu a i poslední česká šance na body padla.

V pátek čeká baseballisty od 14:30 duel s Jihoafrickou republikou. V sobotu narazí na silné Izraelce, kteří mají dvě výhry a evropské šampiony Nizozemce porazili vysoko 8:1. V neděli Češi uzavřou své vystoupení v turnaji proti Španělsku.

Další zprávy