Největší investice v historii ČVUT. V kybernetickém centru vědci vytvoří svět 4.0

Markéta Hronová Markéta Hronová
2. 5. 2017 20:00
Nový Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je největší investicí v historii univerzity. Zaměří se na práci s nejmodernějšími technologiemi. Spolupracuje s firmami, jako je Siemens či Škoda Auto, ale chce zapojit i malé a střední firmy. Otevření se zúčastnili i prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka.
Otevření robotického centra ČVUT
Otevření robotického centra ČVUT | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Budova nově otevřeného Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) vypadá jako obalená igelitem. V úterý ji oficiálně "rozbalil" rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) Petr Konvalinka za účasti prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky.

Institut informatiky, robotiky a kybernetiky (ČIIRK)

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (ČIIRK), kde má do roku 2020 pracovat 350 výzkumníků, nabídne nejmodernější dostupné technologie. Na místě budou 3D tiskárny, roboti včetně těch spolupracujících s lidmi i moderní pásové přepravníky pro lepší simulaci různých částí výroby. Má sbližovat univerzitu s průmyslem v rámci programu Industry 4.0. Budou zde tři Centra excelence. Institut z většiny financuje stát, ale očekává se také, že by dotace z Evropské unie mohly získat i jednotlivé projekty, na kterých se bude v centru pracovat.

"Po deseti letech práce můžeme konečně oznámit, že je hotovo. Vznikla budova, která je unikátní nejen architektonicky, ale především tím, co se v ní bude odehrávat," prohlásil na slavnostním zahájení rektor Konvalinka.

V současnosti už centrum zpracovává pět projektů. "Týmy povedou odborníci českého původu, které se nám daří stahovat ze zahraničí zpět do České republiky. Budou tu vychovávat své mladé nástupce," uvedl ředitel CIIRC Vladimír Mařík.

Nový ústav se zaměří například na automatické řízení, robotiku a umělou inteligenci, ale bude se zabývat také návrhy rozhodovacích a diagnostických systémů a jejich aplikací v medicíně.

Podle Maříka vybuduje centrum první český testbed, což je experimentální robotické pracoviště. To ke spolupráci přilákalo řadu významných firem včetně Siemensu či Škody Auto. Chtějí se ale zaměřit také na podporu malých a středních českých podniků.

"Věřím, že centrum bude jedno z míst, kde se bude spoluvytvářet digitalizace průmyslu. Jak to zvládneme, ukáže, jestli se zařadíme mezi země, které budou technologie jen transferovat, nebo mezi ty, kde budou nové technologie vznikat," dodal premiér.

Sobotka upozornil na to, že se hodně pracovních míst nahradí roboty a zároveň vzniknou nové pozice, na což by se mělo české školství výrazně připravovat.

Teprve jsme se nastěhovali, říkají zaměstnanci

Chodby ještě voní novotou a většina místností je prázdná. "Stěhovali jsme se teprve před čtrnácti dny, takže je to všechno takové provizorní," vysvětluje Lenka Lhotská, vedoucí skupiny zabývající se kognitivní neurovědou a celkově využitím nejmodernější techniky v medicíně.

V jejím týmu je například i Jiří Spilka, jenž pracuje na zařízení, které dokáže monitorovat tep plodu před porodem a správně vyhodnotit, zda dítě dýchá a kdy se jeho stav zhoršuje. 

"Přístroje měřící tep máme už dnes, ale doktoři příliš neumějí signál aktivity číst. A když už to umí, neshodnou se mezi sebou. Na interpretaci záznamů se doktoři shodnou jen ze 70 procent," popisuje Spilka. Jejich zařízení už je v tuto chvíli úspěšnější v odhalení toho, že se dítě dusí a je potřeba jednat.

Spolupracují s porodnicí U Apolináře a klinikou v Brně. "Posílají nám data, se kterými pracujeme. Na sál nemůžeme," vysvětluje Spilka. I on odešel do ciziny a vrátil se před dvěma lety proto, aby pracoval v CIIRC.

Kvůli novému institutu čelí rektor Konvalinka kritice v rámci univerzity. Minulý týden se ho už podruhé pokusil odvolat akademický senát. Kritici mu vyčítají zejména to, že na stavbu nového institutu padlo hodně peněz ze společného fondu univerzity. Konvalinka ale krizi přestál. 

"Myslím, že po dnešku je jasné, že to byla záslužná věc. Doufám, že boje už ustanou, ale nejsem tím, kdo je vyvolává. Já jen bráním budoucí vývoj vědy a výzkumu v této zemi," dodal rektor.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Končí vojenské cvičení. Rusové oznámili, že začali stahovat jednotky z Krymu

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že začalo stahovat své jednotky z Krymu a oblastí poblíž ukrajinské hranice. Skončilo tam vojenské cvičení.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena bitcoinu poprvé od začátku března klesla pod 50 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od 8. března sestoupila pod hranici 50 tisíc dolarů (zhruba 1,1 milionu korun). Kolem 8:00 SELČ se bitcoin podle obchodní platformy CoinDesk prodával za zhruba 49 600 dolarů. Za posledních 24 hodin tak ztrácel kolem devíti procent.

V průběhu dnešního obchodování cena bitcoinu klesla až na zhruba 48 400 dolarů. Minulý týden se přitom vyšplhala až na rekordní maximum v blízkosti 65 tisíc dolarů. K dnešnímu poklesu podle agentury Reuters přispěly spekulace, že plán amerického prezidenta Joea Bidena na výrazné zvýšení daně z kapitálových výnosů povede k omezení investic do digitálních aktiv.

Někteří obchodníci a analytici však předpokládají, že pokles ceny bitcoinu je pouze přechodný. Poukazují na to, že digitální měny jsou mezi drobnými i institucionálními investory čím dál více vnímány jako legitimní investice. Minulý týden zájem o bitcoin podpořil vstup největší americké kryptoměnové burzy Coinbase na akciový trh Nasdaq.

Zdroj: ČTK
Další zprávy