Brno - Nejvyšší soud v Brně začal řešit, zda odposlechy v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, kterého prvoinstanční soud spolu s dalšími deseti obžalovanými poslal do vězení za manipulaci středočeských zakázek, byly nasazeny v souladu se zákonem. A zda tedy mohou být použity jako klíčový důkaz jednoho z nejznámějších korupčních případů.
Vrchní soud v Praze totiž předloňský odsuzující verdikt právě s poukazem na nezákonnost a tedy i nepoužitelnost odposlechů zrušil. Proti jeho rozhodnutí ale podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona, a spor tak musí rozhodnout senát Nejvyššího soudu.
Stát zastupuje Radek Doležel z Nejvyššího státního zastupitelství. "S touto stížností pro porušení zákona se ztotožňuji. Mám za to, že Vrchní soud v Praze učinil rozhodnutí, které není v souladu se zákonem, a tudíž budu navrhovat, aby Nejvyšší soud tuto stížnost akceptoval," řekl novinářům před začátkem jednání.
Je to politický proces, řekl Rath
K jednání přišel i sám Rath. Zopakoval, že jde o politický proces. "Lze čekat, že soud tomu nátlaku prezidenta a ministra podlehne," uvedl. Poukázal tak na to, že prezident Miloš Zeman se na jeho adresu několikrát ostře vyjádřil. Rath před dvěma měsíci podal ústavní stížnost, v níž žádá, aby se prezident k jeho kauze nevyjadřoval.
Soudní senát několik prvních hodin strávil tím, že rekapituloval celý případ a vyslechl Pelikánovu stížnost, kterou přečetl žalobce Doležel. Sám ministr se nedostavil, z jedenácti obžalovaných se jednání zúčastnil jen Rath. Ten na závěr prvního dne projednávání podal námitku podjatosti senátu.
Rath uvedl, že si nemyslí, že by senát byl podjatý přímo vůči němu, ale nemusel by po tlaku prezidenta a ministra spravedlnosti rozhodovat nezávisle a svobodně. "Prezident a ministr, to je prostě jiná síla," uvedl Rath. Doplnil, že prezident je znám svou mstivostí a případné rozhodnutí Nejvyššího soudu o nesprávnosti postupu vrchního soudu by mohli soudci pocítit.
Jednání bude pokračovat ve středu od devíti hodin.
Zpočátku jasný případ
Od počátku to vypadalo jako jasný případ. Půl roku trvající odposlechy, spolupracující obžalovaná Ivana Salačová i krabice od vína se sedmi miliony korun, které si z domu manželů Kottových v květnu 2012 odnášel středočeský exhejtman David Rath, jen málokoho nechávaly na pochybách, že se v korupční kauze kolem středočeských nemocnic vyhne pravomocnému odsouzení.
A to i přes všechny kličky, které Rath k oddálení verdiktu použil. Také již padl prvoinstanční verdikt, v němž Rath dostal trest 8,5 roku vězení a nižší tresty si odneslo dalších deset lidí.
Nyní je ale vše prakticky na začátku a v rukou Nejvyššího soudu. A to kvůli otázce, zda byly odposlechy povoleny v souladu se zákonem. Verdikt nad Rathem a spol. totiž zrušil soudce Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka.
Soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem, který v listopadu 2011 povoloval na žádost státního zástupce odposlechy v kauze, podle Zelenky nekriticky přijal tvrzení žalobců, že důkazy nelze získat jinak. Jejich povolení tak nedostatečně odůvodnil, a nasazení odposlechů bylo proto nezákonné.
Napjaté očekávání
Proti Zelenkovu rozhodnutí ale podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán stížnost pro porušení zákona a toto úterý se případem začíná zabývat Nejvyšší soud.
Nehraje se přitom jen o Rathovu kauzu. Verdikt napjatě očekávají žalobci i soudci v dalších případech, v nichž používají k objasnění odposlechy. Kvůli nejasnosti o zákonnosti odposlechů Krajský soud v Praze vrátil žalobcům k došetření například vedlejší případ v Rathově kauze, kde jsou z manipulací zakázek stíhány firmy v čele s Metrostavem.
"Je strašně důležité, aby se v trestním řádu ohledně odposlechu udělalo trochu pořádku. A k tomu doufám přispěje jednoznačně rozhodnutí Nejvyššího soudu," říká předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Ten sám ale přitom upozorňuje, že v jiných státech není podrobné odůvodňování odposlechů soudem tak běžné, jak vyžaduje Zelenka.
"Významná část evropských zemí má za dostatečnou žádost státního zástupce a soudce tam dá jen razítko a tím to končí. Vědí, že jsou kauzy, kde odůvodňovat můžete, a jsou kauzy, kde informace k dispozici nejsou," poukázal Vávra.
Čtyřdenní maraton
Nejvyšší soud oznámil, že případ projedná veřejně, a vyčlenil si na to nezvykle dlouhou dobu - plné čtyři dny. "Tak dlouhé jednání u Nejvyššího soudu si nepamatuji," uvedl Vávra.
"Na poměry u Nejvyššího soudu je ta délka ojedinělá. Ojedinělý je ale také počet jedenácti obviněných a rovněž rozsah shromážděného spisového materiálu," řekl mluvčí soudu Petr Tomíček.
Soud chce jednat toto úterý, středu a čtvrtek a příští středu by mohl vynést rozsudek. "Nelze ale říci, zda senát skutečně využije všechny nařízené termíny," podotkl Tomíček, podle něhož to záleží na tom, kolik bude potřeba projednat důkazů.
V jiných kauzách Zelenkovi odposlechy nevadily?
Podstata, o které má Nejvyšší soud rozhodovat, je jasná: Nakolik podrobně musí soud odůvodnit, proč povoluje odposlechy. A ne jen opsat žádost státního zástupce a dát na ni razítko. Podle Pelikána ale soudci v uvedeném případu souhlasili s návrhem žalobců, a proto bylo logické, že jejich argumentaci převzali.
A poukázal, že v řadě případů Nejvyšší i Ústavní soud odposlechy označily za zákonné, byť byla jejich povolení ještě obecnější než v kauze Rath. A osm z nich dokonce podle Pelikána prošlo bez výhrad i Zelenkovým senátem.
