Čtenáři dostanou encyklopedie o komunismu

Zdeněk Mihalco
21. 10. 2007 14:04
Ústav pro studium totality začne bádat v únoru

Praha - Encyklopedie a slovníky mapující činnost StB, československou justici, vězeňství za komunismu a nacismu, pravidelně vydávaný časopis o české minulosti nebo velká encyklopedie komunismu. Takový má být výsledek práce historiků, kteří budou zaměstnáni v nově vzniklém Ústavu pro studium totalitních režimů.

Úřad začne naplno pracovat v únoru příštího roku a historici by první výsledky své práce mohli předložit zhruba za rok.

Encylopedie Československého komunismu

Do nově vzniklého ústavu přejdou historici pracující nyní na ministerstvu vnitra v Úřadu dokumentace a vyšetřování komunismu (ÚDV) a archivu bezpečnostních složek. Ještě do konce roku vydají první číslo nového časopisu o české moderní historii, jehož vydávání bude pokračovat v rámci Ústavu pro studium totalitních režimů. Vycházet bude jednou za čtvrt roku.

Budoucí zaměstnanci Ústavu už začínají plánovat další projekty. Nejambiciosnějším plánem je vznik komplexní encyklopedie komunistického režimu v Československu. Žádná taková publikace dosud nebyla vydána.

"Už nyní spolupracujeme s historickými ústavy v okolních zemích a z této spolupráce by měly být výsledky," říká vládní zmocněnec pro zřízení Ústavu Pavel Žáček. Například podle něj historici chtějí vytvořit publikace mapující totalitní systém v celé střední Evropě.

"Vznik ústavu nám historikům otevírá obrovské možnosti," říká Tomáš Bursík, který se specializuje na systém vězeňství za komunistického režimu. Jeho cílem je komunistické a nacistické věznice zmapovat a sepsat slovník o vězeňství v letech 1939 až 1989. "Není to však práce na pár měsíců, výsledek by mohl být tak za tři roky," říká historik.

Historik z ministerstva vnitra Petr Blažek shrnuje projekty, na kterých se již pracuje: kromě slovníku vězeňství jde o slovník vedení KSČ a biografický slovník ministerstva vnitra a státní bezpečnosti. Historici už také začínají chystat podklady k slovníku takzvaného třetího odboje, který bude mapovat radikální odpor proti nástupu totalitního režimu v padesátých letech a například tehdejší činnost zahraničních rozvědek.

Česko je poslední

O projektech Ústavu pro studium totalitních režimů bude rozhodovat sedmičlenná rada, která též bude jmenovat ředitele Ústavu. Členy rady bude na návrh poslanců, prezidenta a občanských sdružení volit senát. Mezi kandidáty do rady je například diplomat Jiří Gruša, člen protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů Milan Paumer nebo bývalý disident a důstojník Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimír Hučín.

Ústav pod sebou bude mít agendu všech bezpečnostních složek komunistického režimu a bude se zabývat také obdobím druhé světové války.

Vznik Ústavu pro studium totalitních režimů v květnu schválili zákonodárci a zákon podepsal už i prezident Václav Klaus. Podobnou instituci mají již delší dobu všechny okolní postkomunistické země.

Přečtěte si: Poslanci schválili vznik Ústavu paměti národa

 

Právě se děje

před 26 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy