Česko získalo v úterý publikovaném srovnání 56 bodů ze 100 možných. To představuje dvoubodové zlepšení oproti předchozímu hodnocení, ale stále je to výsledek o osm bodů nižší než je průměr Evropské unie.
Příčinou je podle české pobočky organizace Transparency International zejména dlouhodobě neřešená strategie omezování korupce v Česku, a to především ze strany politické reprezentace napříč spektrem. Z dlouhodobé perspektivy postupuje omezování korupce v Česku tempem dva kroky vpřed a dva kroky vzad.
Politikům chybí jasná strategie a odhodlání přijímat ambiciózní a systémové změny, kritizuje organizace. Většinu protikorupčních zákonů za poslední desetiletí podle ní zákonodárci schválili zejména díky evropské legislativě a tlaku mezinárodních organizací.
"Vláda Petra Fialy v tomto ohledu nepředstavuje žádnou výraznou změnu. Vypadá to, že se spokojila s tím, že Andrej Babiš (ANO) už není premiér a zapomněla, že jím zase může být," uvedl ředitel české pobočky organizace Ondřej Kopečný. "Vládní koalice zatím nenašla odvahu na novelu zcela bezzubého zákona o střetu zájmů, její návrh na ochranu oznamovatelů je jen stínem skutečně efektivního řešení a velké naděje nevzbuzují ani slabé plány na regulaci lobbingu," dodal.
Za zklamání Kopečný označil i přístup vládních stran ke korupčním aférám týkajících se jejich členů. Kauzy Dozimetr či kupčení s městskými byty v Brně nenaplnily deklarovanou změnu v podobě zlepšení politické integrity v Česku, kterou vládní strany před sněmovními volbami v roce 2021 slibovaly, kritizuje organizace.
Nesplněné sliby politici omlouvají nutností řešit důležitější agendu. Ačkoliv vláda čelí bezprecedentním výzvám, z kroků řady zástupců pětikoalice podle organizace vyplývá, že hlavním důvodem pro pomalý postup protikorupční legislativy je nezájem, neznalost nebo dokonce cílené oslabování účinnosti navrhovaných protikorupčních zákonů.
Česká kancelář organizace jmenovitě kritizuje chystanou novelu zákona o státním zastupitelství nebo "osekaný" návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Organizace poukazuje rovněž na to, že Česko podceňuje boj proti praní špinavých peněz. Česká republika podle ní nadále zůstává oblíbenou tranzitní zemí pro praní špinavých peněz. "Tyto transfery jsou především ze zemí bývalého Sovětského svazu a peníze putují dále na Západ," varuje organizace.
Udělali jsme pokrok, tvrdí ministerstvo
"Ministerstvo spravedlnosti při prosazování protikorupční agendy za uplynulý rok udělalo významný krok a fakta, tj. zmíněné navržené zákony - o lobbování, ochraně oznamovatelů, státním zastupitelství," uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Vláda za první rok svého působení do sněmovny poslala do Sněmovny například návrh zákona o ochraně oznamovatelů, podle ministerstva díky němu budou chráněny osoby, které oznámí protiprávní jednání včetně korupce. Česká kancelář Transparency International ovšem návrh považuje za "stín skutečně efektivního řešení". Původní předlohu žádali upravit také koaliční Piráti. Ministerstvo kritiku nevnímá jako důvodnou, ve sněmovně se nad zákonem ale ještě povede diskuse.
Za další důležité návrhy resort označil zákon o lobbování, který by měla v příštích několika měsících projednat vláda, a novelu zákona o státním zastupitelství. Ta zavádí časově omezený mandát nejvyššího státního zástupce. Původní návrh ministerstva neobsahoval navzdory programovému prohlášení vlády jasně stanovená pravidla, za jakých může vláda šéfa žalobců odvolat. Kritizovali to jak státní zástupci, tak například i Piráti.
"Tady došlo k úpravě zákona v souladu s mezinárodními trendy a na základě dohody koaličních stran. S výsledkem budou myslím nakonec spokojené všechny strany," řekl v pondělí po schůzce s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem premiér Petr Fiala (oba ODS). Česká kancelář organizace Transparency International chystanou novelu kritizovala.
Řepka dále poznamenal, že se za vlády Spolu a Pirátů se STAN začala opět aktivně scházet Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí i její pracovní komise. "Vláda taktéž své protikorupční priority a mezinárodní protikorupční závazky sumarizovala do návrhu Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026, u které probíhá vypořádání připomínek," uvedl.
Nejlépe je na tom Dánsko
Na čele žebříčku se letos umístilo Dánsko, které si polepšilo o dva body na celkových 90. Uteklo tak dvojici Finsko a Nový Zéland, které oproti poslednímu srovnání ztratily jeden bod a mají letos 87 bodů. Čtvrtou příčku pak drží Norsko s 84 body, páté místo sdílejí Singapur a Švédsko s 83 body.
První desítku doplňují Švýcarsko (82 bodů), Nizozemsko (80 bodů), Německo (79 bodů) a Lucembursko a Irsko (77 bodů). Zajímavostí je, že kromě prvního Dánska si všechny státy první desítky bodově pohoršily. Na opačném konci žebříčku naopak skončilo Somálsko, které oproti loňsku ztratilo jeden bod a má pouhých 12 bodů. Předposlední příčku pak sdílí Sýrie a Jižní Súdán (13 bodů).
Rusko zahájilo loni na konci února invazi na Ukrajinu a válka v této zemi trvá již téměř rok. Pokud jde o hodnocení obou těchto zemí, Rusko si pohoršilo o jeden bod na letošních 28 bodů a zároveň kleslo o jednu příčku na 137. místo, což ho řadí na poslední místo v Evropě. Ukrajina si naproti tomu o bod polepšila (33 bodů) a poskočila ze 122. na 116. příčku.
