Praha - Jen pětatřicet uzavřených a deset schválených dohod týkajících se jednadvaceti vrácených pozemků a dvou staveb. To vše o celkové výměře 3,68 hektaru.
Taková je na konci roku bilance církevních restitucí.
Jedná se o pouhý zlomek toho, co se může vrátit zpět do vlastnictví církví.
Do poloviny letošního prosince podaly církve 2911 výzev, v nichž žádají 63 644 pozemků a 814 staveb. Už teď má ale Státní pozemkový úřad k některým požadavkům výhrady. Úředníci se obávají, aby nebyla prolomena hranice 25. února 1948.
Přípravy trvaly roky
V rámci katolické církve, které by se mohl vrátit největší majetek, podávaly výzvy jednotlivé řády a biskupství.
Například augustiniáni, kteří sídlí na pražské Malé Straně, zažádali o vydání 1700 hektarů. Na restituce se přitom pečlivě připravovali a dokumenty dokládající vlastnické nároky začali shromažďovat již před několika lety.
"Když zákon o církevních restitucích vešel na začátku roku v platnost, měli jsme seznam nemovitostí připravený. Výzvy jsme podávali ale až v březnu, protože se všechno muselo ověřit a dokládat. Očekáváme, že první nemovitosti by nám měly být vráceny v lednu," řekl farní vikář kostela sv. Tomáše Juan Provecho. "Je to především orná a lesní půda a hospodářské objekty."
Církve měly na podání výzev přesně jeden rok.
Ještě v prosinci stihlo olomoucké arcibiskupství vznést nároky na kroměřížský zámek, který je i s okolními zahradami zapsán na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Takzvaně na poslední chvíli plánuje odevzdat výzvy i biskupství plzeňské.
Podle tiskové mluvčí biskupství Aleny Ouředníkové byla většina objektů včetně klášterů a kostelů vrácena do rukou biskupství již v první vlně navracení majetku v devadesátých letech. "Mezi letošními položkami jsou tak hlavně pole, lesy a hospodářská stavení," dodala Ouředníková.
Transparentní jednání
Většina řádů a diecézí zdůrazňuje, že znovunabytý majetek nebude rozprodáván. Chtějí totiž zachovat jeho stávající funkci a nadále ho pronajímat. Výnos z pronájmu by potom měl jít na správu majetku a charitativní činnost.
Jak by systém v praxi mohl vypadat, naznačuje činnost augustiniánů na Malé Straně.
V 90. letech byl řádu vrácen klášter s přilehlým kostelem sv. Tomáše. Dnes polovinu rozsáhlého objektu využívají jako klášter pro svých pět členů, druhou půlku si najímá soukromá osoba a provozuje v něm hotel.
"Utržené peníze se přitom vrací zpět do kláštera. Financujeme z nich chod kláštera a školu, kterou provozujeme na pražském Kačerově," vysvětlil Provecho a dodal, že řád také splácí dluh 800 tisíc eur, který mu na opravu kláštera, kostela a školy poskytli římští spolubratři.
Podle Provecha je důležité, aby hospodaření katolické církve bylo co možná nejvíc transparentní. "Řády i diecéze by měly pravidelně zveřejňovat výsledky své činnosti a přesně popsat, jaké záměry s navráceným majetkem mají," řekl vikář.
Hrady, kolaborace a prolomení zákonné hranice
Mezi podanými výzvami se ale v průběhu roku objevilo i několik sporných položek.
Státní pozemkový úřad má u jedenácti řádů a jednoho biskupství podezření, že o majetek přišly na základě Benešových dekretů či před zákonem stanovenou hranicí 25. února 1948.
Úřad například nechává v archivech prověřit výzvy maltézských rytířů, kteří žádají o 167 hektarů miliardových stavebních parcel v Březiněvsi na okraji Prahy.
Podle tamějšího starosty Jiřího Haramula totiž rytíři žádají nemovitosti, na které nemají nárok, protože o jejich odebrání mělo být rozhodnuto před 25. únorem 1948, přesněji jeden den před komunistickým převratem. Maltézští rytíři namítají, že rozhodnutí dostali až v březnu, a tvrdí, že mají v rukou i dokument, který to dokazuje.
"Dle tehdy platného právního řádu odebrání nabylo platnosti okamžikem doručení rozhodnutí. Navíc rozhodnutí v době komunistického puče podepsal komunista, tehdejší ministr zemědělství Július Ďuriš," namítá kancléř řádu Johannes Lobkowicz.
"Pozemky rytířům odebrala vláda, která vzešla z demokratických voleb. Navíc prý za ně rytíři měli již před rokem 1948 dostat zaplaceno," odpovídá Haramul.
Sporný případ se tak nejspíš dostane k soudu. Pokud ho rytíři vyhrají, nevylučují, že pozemky prodají.
"Pozemky v Březiněvsi jsou stavební parcely, proto je možná prodáme, abychom získali více financí na naši charitativní činnost," dodává Lobkowicz.
Otázky vyvolávají i nároky německého řádu, které již jednoznačně odmítlo ministerstvo kultury. Nástupnická organizace Řádu německých rytířů na podzim žádala navrácení hradů Bouzov a Sovinec a šesti dalších budov v Moravskoslezském kraji.
Podle náměstka ministerstva Františka Mikeše byly zmiňované objekty a dalších 13 tisíc hektarů lesů řádu zabaveny na základě Benešových dekretů. Řád se ale brání, že poválečná konfiskace majetku byla soudně zrušena ještě před 25. únorem 1948.
V případě, že stát odmítne majetek za miliardy vydat, hodlá se německý řád také obrátit na soud.
Nároky na pole, zemědělské pozemky a dvě budovy Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově naopak zpochybnili odpůrci církevních restitucí. Odvolávají se přitom na existenci dokumentu ministerstva zemědělství z roku 1946, který má dokazovat kolaboraci řádu a následné odebrání majetku na základě Benešových dekretů.
Podle broumovských benediktinů ale výměr nikdy naplatil. Dokumentem se v současné době zabývá Státní pozemkový úřad, který má restituce na starosti.
Gentlemanská dohoda
Spekulovalo se také, že pražské arcibiskupství by mohlo zažádat o budovy v areálu Pražského hradu.
"Stále platí tři roky stará gentlemanská dohoda mezi kardinálem Dominikem Dukou a bývalým prezidentem Václavem Klausem," mírnil vášně Tomáš Holub, sekretář České biskupské konference.
Dohoda se přitom podle Holuba týká společného užívání katedrály svatého Víta mezi církvemi a Správou Pražského hradu, kdy Hrad poskytne církvi k užívání některé nemovitosti. Katolická církev na oplátku nebude požadovat navrácení objektů na Pražském hradě, které jí před rokem 1948 patřily.
Církvi se vrátí i umělecká díla
Vedle pozemků zažádaly některé řády i o vrácení věcí movitých. Například augustiniáni získali zpět dva cenné obrazy s námětem sv. Augustina a Umučení sv. Tomáše od holandského mistra Petera Paula Rubense.
"Považujeme to za velký úspěch. Augustiniáni tyto obrazy koupili přímo od Rubense ve 30. letech 17. století. Již před více než sto lety je ale zapůjčili Národní galerii, která se po roce 1948 stala jejich vlastníkem," popsal Provecho, jak se vzácné obrazy dostaly do Prahy.
Do rukou cisterciáckého řádu se zase bude vracet devět desek středověkého Vyšebrodského oltáře.
Oba řády slibují, že návštěvníci Šternberského paláce a Anežského kláštera o cenná díla nepřijdou. Souhlasily totiž s bezplatným pronájmem, za podmínek, že u obrazů budou uvedeny jako vlastníci.
O navrácení uměleckých děl, která jsou v současné době v majetku Národní galerie, žádají i Křižovníci s červenou hvězdou.
První miliardová splátka ještě vyplacena nebyla
Za majetek znárodněný po roce 1948, který již není ve vlastnictví státu, církve dostanou skoro 60 miliardové finanční náhrady navýšené o inflaci v ročních splátkách po dobu třiceti let.
"Tento rok jsme zatím nic nedostali. V zákoně je sice napsáno, že první splátka bude vyplacena v roce 2013. Už se tam ale neuvádí, kdy přesně by peníze měly přijít na účet," komentoval způsob vyplácení splátek Provecho.
Řád augustiniánů, kterému ministerstvo kultury ještě v roce 2012 vyplácelo plat 12 tisíc korun měsíčně na hlavu, by každý rok měl dostat 2 800 000 korun.
Podle Provecha je vyřizování majetkových nároků pomalé a zaslání náhrad se protahuje. "Povinné subjekty se tak snaží záměrně vyřizování restitucí co nejvíce oddálit a získat čas. Pouze odmítavá odpověď přijde rychle. Myslíme si, že peníze proto přijdou poslední den v roce."
Restituce se navíc staly i prubířským kamenem povolebních vyjednávání. ČSSD a ANO žádají jejich revizi a chtějí se během jednání takzvané expertní skupiny s církvemi domluvit na případné změně finančních náhrad. Zástupci církví na oplátku politikům vzkazují, že žádné ústupky v podobě snižování finančních náhrad dělat nehodlají.
