Církevní restituce znovu budí vášně. Připomeňte si, proč má stát vracet miliardy

Jan Wirnitzer Domácí Jan Wirnitzer, Domácí
Aktualizováno 23. 1. 2019 13:27
Příběh církevních restitucí ani po téměř třiceti letech po pádu komunistického režimu není u konce. Sněmovnou ve středu hladce prošel návrh na jejich dodatečné zdanění, který vládní legislativci hájí argumentem, že výpočet náhrad byl nespravedlivý a zdanění je jediný způsob, jak mu zabránit. Proti tomu stojí argument, že stát už se k platbě církvím zavázal, peníze vyplácí a nemůže s tím jen tak přestat. On-line deník Aktuálně.cz k tématu restitucí připravil bodový přehled, který odpovídá na základní otázky ohledně náhrad za zestátněný církevní majetek a odluky církví od státu.
Rotunda sv. Longina v Praze
Rotunda sv. Longina v Praze | Foto: ÚZSVM

Kolik peněz by "zdanění restitucí" církvím vzalo?

Kromě pozemků a budov v ceně 75 miliard činí schválená (a skrze smlouvy s církvemi podepsaná) finanční náhrada 59 miliard korun, rozprostřená do třiceti let vyplácení po dvou miliardách ročně. Částka se má zvyšovat o inflaci.

Výše zdanění by činila 19 procent, z roční dvoumiliardové částky by tak zbylo 1,62 miliardy korun. Z celkového objemu 59 miliard by církve obdržely zhruba 48 miliard (respektive o něco více, opět podle inflace). Zdanění je vládními legislativci označováno za jediný možný prostředek nápravy - podle jejich slov - neúměrně vysoké výše finanční náhrady. K vyplacení částky v této úhrnné výši se ovšem stát smluvně zavázal.

 

Právě se děje

Další zprávy