Sázavský klášter | Foto: Tomáš Cetkovský

Jak se vypočítala částka, kterou stát předává církvím a náboženským společnostem?

V roce 2007 církevní komise vlády Mirka Topolánka vypočítala, že metr čtvereční původně zemědělské půdy (bráno podle pozemkových knih z roku 1948) má nyní hodnotu 44,4 koruny a metr čtvereční lesa 27,7 koruny. Komise se tehdy opírala o studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.

Ministerstvo kultury následně výpočet ověřilo a v roce 2008 se jím externě zabývala společnost Ernst&Young. Ta ho pokládala za správný.

Český statistický úřad ale v roce 2014 spočítal, že tržní cena dotčené zemědělské půdy je v průměru 7,5 Kč za metr čtvereční - tedy zhruba šestina původně počítané částky. Levnější by podle statistiků měly být i lesy. Tento výpočet "nabil" kritikům.

Ministerstvo kultury ale argumentuje, že se od roku 1948 část původně církevních pozemků změnila ve stavební parcely, které mají vyšší hodnotu.

Od doby původního výpočtu se každopádně změnila jedna důležitá věc - ocenění zemědělské půdy se stalo bezpředmětnou otázkou. "Za vlády premiéra Petra Nečase se zvýšil podíl majetku vraceného naturálně. Prakticky všechna zemědělská půda se vydává, nevyplácejí se za ni tedy peníze," říká právník a odborník na restituce Jakub Kříž.

Vracení půdy jako takové není předmětem politického sporu. Kritikům vadí částka 59 miliard korun finanční náhrady za půdu, kterou už vydat nejde - třeba proto, že je v soukromých rukou.