Praha - Chrám svatého Víta na Pražském hradě patří státu. Podle očekávání tak dnes rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Stejně před časem totiž rozhodl i Nejvyšší soud, ke kterému se stát dovolal po - pro něj nepříznivých - výrocích soudů nižších instancí.
Informaci o dnešním verdiktu přinesl zpravodajský kanál ČT 24.
Nejvyšší soud, který případ vrátil Praze, vyhověl státu. Či spíše: Potvrdil hlavní argumenty, které emisaři státu u soudů používají. Že církev nebyla po celou dobu jediným vlastníkem chrámu a tudíž se neměla právo majetku domáhat prostřednictvím určovací žaloby. Měla využít žaloby restituční.
K tomu se připojil i obvodní soud, který je právním názorem Nejvyššího soudy vázaný. Rozhodnutí ale ale není konečné. Lze se proti němu odvolat.
Obvodní soud církvi povolil, aby se jako vedlejší účastník řízení do sporu zapojil kardinál Miloslav Vlk. Ani to ovšem pro církev nepříznivý výsledek nezvrátilo.
Podstata sporu: Byla katedrála československého lidu?
Se státem se soudí Metropolitní kapitula u sv. Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Na straně státu je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Kancelář prezidenta republiky.
Právní podstata sporu spočívá v tom, zda církev byla jediným vlastníkem chrámu, nebo zda vlastnictví přešlo v době po roce 1948 na "československý lid".
Advokát Metropolitní kapituly Petr Zderčík předložil další dokumenty, které podle něj dokazují, že k faktickému vyvlastnění katedrály nedošlo. Zderčík citoval například stanovisko Generální prokuratury z roku 1954, podle kterého je církevní majetek soukromé vlastnictví.
"Mí klienti byli vlastníky katedrály. Dokonce to uznával i komunistický režim ve své největší síle a slávě v roce padesát čtyři," řekl například před soudem Zderčík.
Právnička z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Milada Šípková uznává, že majetkové nároky církví vůči státu nejsou patnáct let po změně režimu vyřešeny. "Mohu si o tom myslet cokoli, ale nevyřešíme to zde občanskoprávní žalobou. Křivdy z historie může napravit jedině zákonodárce ne soud. Zdá se mi nedůstojné, že se přeme o katedrálu, jako by to byl nějaký domek mezi pozemky dvou sousedů," řekla Aktuálně.cz Šípková po prvním dubnovém jednání.
Podle ní se podle stejného principu jako církev pak mohli soudit například všichni, kteří byli poškozeni pozemkovou reformou ve dvacátých letech.
