Olomouc - Disidenti v komunistických státech východní Evropy byli podle amerického filosofa Noama Chomského protežováni západními velmocemi a jejich utrpení nebylo ve srovnání například s odpůrci režimů v Latinské Americe nijak výjimečné.
Americký filosof, lingvista a logik Noam Chomsky, který bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy, to řekl na tiskové konferenci v Olomouci.
"Východoevropští disidenti si v sobě utvrdili pocit, že oni byli ti jediní utlačovaní na celém světě. Latinskoamerické disidenty dnes v podstatě nikdo nezná, přestože se jednalo například o arcibiskupa, který byl zavražděn v okamžiku, když sloužil mši," uvedl Chomsky.
Intelektuálové a disidenti v zemích východní Evropy měli podle Chomského privilegované postavení.
Východoevropští disidenti dostali pocit, že jsou výjimeční
"Žádní jiní intelektuálové nebyli velmocemi tak podporováni, přestože jejich (disidentů ve východní Evropě) pozice nebyla nijak výjimečná a ani to jejich utrpení nebylo nijak výjimečné. Přesto začali mít pocit, že svým způsobem výjimeční jsou," míní Chomsky.
Útlak v komunistických státech východní Evropy podle něj nebyl tak velký jako v jiných částech světa, které byly v "americké doméně".
"Přicházeli tam o život statisíce lidí rukou teroristů, kteří byli dílem vycvičení v Rusku a kteří vraždili v Latinské Americe, na Filipínách nebo v jihovýchodní Asii," podotkl Chomsky.
Chomsky svůj názor na východoevropské intelektuály a disidenty dokreslil projevem československého disidenta a později prezidenta Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990. Havel v Kongresu vystoupil se svým projevem krátce poté, co v Salvadoru armáda na místní univerzitě podle Chomského zavraždila šest předních latinskoamerických intelektuálů.
Havel prý chválil USA jako obránce svobody
Administrativa amerického prezidenta Ronalda Reagana v salvadorské občanské válce podporovala armádu a krajně pravicovou vládu. Sovětský svaz stál naopak na straně povstalců.
"Vzápětí na to přijel Havel do Spojených států, kde měl projev před Kongresem, za který sklidil obrovským úspěch a aplaus. Vlastně tam chválil Spojené státy jako obránce svobody," uvedl Chomsky.
S jeho názorem ostře nesouhlasí Havlův spolubojovník proti komunismu Vondra. "Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem. V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži," napsal Vondra.
"Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu," dodal bývalý ministr zahraničí a obrany.
Chomsky dále řekl, že placení školného snižuje kvalitu vysokých škol a škodí také studentům, kteří se kvůli vzdělání zadluží na značnou část života a přizpůsobují tomu své chování.
Z prvotřídních univerzit jsou komerční podniky
Školné má podle Chomského za následek, že na některé univerzity se dostane pouze privilegovaná vrstva studentů. "Pak to (školné) má velký vliv na disciplínu absolventů, protože všichni vycházejí z univerzit s dluhy. To zajišťuje, že budou po zbytek svého života pasivní a disciplinovaní, aby tento dluh mohli splatit," upozornil Chomsky.
"Jako extrémní příklad uvedu Anglii. Jeden kritický analytik řekl, že v Británii chce vláda (zvýšením školného) udělat z prvotřídních univerzit komerční podniky třetí třídy. To je dopad placeného vzdělání," podotkl Chomsky.
Chomsky je emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Levicově orientovaný aktivista je znám kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád.
Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti je hlavní osobností lingvistické konference, kterou pořádá Univerzita Palackého. V Česku je poprvé. Navštívil i Prahu, kde v pondělí obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR.
