Vimperk - Vedení Národního parku Šumava v čele s Janem Stráským porušilo zákon o ochraně přírody, když nasadilo proti kůrovci chemické látky.
Parku za to hrozí pokuta, jejíž horní hranice je dva miliony korun.
Vyplývá to ze závěrů měsíčního šetření České inspekce životního prostředí, na níž se s podnětem obrátilo Hnutí Duha.
Inspekce konstatovala, že vedení parku instalovalo chemické přípravky na chráněném území, přestože k tomu nemělo povolení.
"Zásadním zjištěním je skutečnost, že pro použití biocidů na území Národního parku Šumava nebyla vydána výjimka podle zákona o ochraně přírody a krajiny," uvádí se ve zprávě českobudějovické pobočky inspekce pro Hnutí Duha. Kopii dokumentu má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
Stráský přiznal, že výjimku neměl
Ředitel parku Jan Stráský přitom sám potvrdil, že chemii použil v době, kdy patřičnou výjimku ještě neměl vyřízenou. "I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod, a to včetně využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky," oznámil Stráský.
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha je na případu nejhorší právě to, že Stráský porušil zákon vědomě.
"Šetření inspekce prokázalo, že Jan Stráský použil chemické postřiky v národním parku protizákonně. Ještě horší je, že to udělal vědomě. Vědomě nařídil svým podřízeným zákon porušit," řekl Bláha.
Kvůli porušení zákona o ochraně přírody a krajiny podal na Stráského trestní oznámení student a regionální politik Martin Marek, který byl jedním z prvních, kdo otevřel kauzu s neoprávněnými tituly na Právnické fakultě v Plzni.
Otrávené stromy zůstávají
Jaromír Bláha z Hnutí Duha upozornil, že inspekce nenařídila odstranění chemických návnad.
"Otrávené kmeny jsou v parku stále," řekl Bláha. O insekticidech má rozhodnout správní řízení o udělení, nebo neudělení výjimky ze zákona o ochraně přírody, které ještě nebylo uzavřeno. Chemikálie jsou v parku tedy stále bez povolení.
Chemický postřik je přitom nebezpečný nejen pro kůrovce, ale i další hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Zahynou i ty druhy, které se kůrovcem živí.
Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti při sledování, jaký vliv má chemie na ekosystémy, už dříve napsali, že "účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového."
(Ne)trvale podmáčená území
Proniknou-li pesticidy do vody, zabíjejí všechny vodní organismy včetně žab nebo čolků. Hnutí Duha přitom zdokumentovalo umístění otrávených klád i do tůní s obojživelníky.
Jenže Česká inspekce životního prostředí konstatovala ve své závěrečné zprávě něco jiného.
"Při kontrole nebylo zjištěno umístění otrávených lapáků či trojnožek do I. zón Národního parku Šumava, ani umístění do trvale podmáčených stanovišť," sdělila inspekce.
Redakce Aktuálně.cz požádala o vyjádření i ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, ale ten na krátkou textovou zprávu neodpověděl.
