Chceme vyšetřovací komisi k nákupu ochranných pomůcek, shodla se opozice

ČTK ČTK
10. 5. 2020 14:20
Opoziční TOP 09 chce ve Sněmovně zřídit vyšetřovací komisi, která by prověřila hospodárnost nákupů ochranných pomůcek v rámci nouzového stavu. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v Otázkách Václava Moravce řekla, že už má podpisy šesti opozičních stran kromě SPD. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v televizi řekl, že jeho strana své podpisy připojí.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. | Foto: ČTK

Vznik vyšetřovací komise může navrhnout nejméně 40 poslanců, Sněmovna to pak ale musí schválit.

Předseda nejsilnějšího sněmovního klubu vládního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek v televizní debatě řekl, že poslanci ANO se ještě poradí. Prohlásil ale, že komise je zbytečná, protože žádná komise ještě nic nevyřešila. Také předseda klubu SPD Fiala poznamenal, že málokterá vyšetřovací komise cosi vyšetřila. Víc podle svých slov věří Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a policii.

Sněmovní opozice v některých případech kritizuje nákupy ochranných pomůcek jako neprůhledné nebo předražené. Pekarová Adamová v nedělní debatě odkazovala na nedávná slova prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kaly pro server HlídacíPes.org ohledně různých cen, které platila různá ministerstva.

"My to monitorujeme a už na základě naší analýzy můžu říct, že když třeba respirátor typu FFP2 nakoupí jedno ministerstvo za 34 korun a jiné za 636 korun, tak je můj názor jasný: děje se tu něco nesprávného," řekl tehdy Kala.

Nejvyšší kontrolní úřad již připravuje podklady pro případnou kontrolu nákupu ochranných pomůcek během nouzového stavu. Vedení úřadu by mohlo o jejím zařazení do letošního plánu rozhodnout v pondělí 18. května.

Fiala řekl, že pokud NKÚ prokáže, že nákupy byly předražené, měli by odstoupit ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). "Měl by za to nést odpovědnost každý, kdo v nějaké době něco udělal špatně," dodal Faltýnek.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy