Brno - Čeští vědci vyvinuli vakcínu proti borelióze. Účinná ochrana před touto chorobou přenášenou klíšťaty dosud chybí. Nová vakcína už dokázala vytvořit protilátky u myší a psů. Vědci výsledky představili v úterý v Brně.
Na vývoji vakcíny se podíleli odborníci z Olomouce, Brna a Prahy a firma Bioveta z Ivanovic na Hané. Vědci budou následně připravovat látku pro použití u lidí, což ale bude trvat ještě roky. Klíšťata přenášejí i encefalitidu, pro niž ale vakcína existuje.
Na vývoji vakcíny proti borelióze zatím vědci pracovali čtyři roky. Bioveta ji chce uvést na veterinární trh, nyní připravuje provoz pro výrobu.
"Cílem bylo připravit veterinární vakcínu, která by umožnila prevenci boreliové infekce u zvířat, zejména psů. Další práce směřuje k přípravě a výrobě vakcíny pro použití v humánní medicíně," uvedl Milan Raška z Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Vakcína již byla podána k patentování. Pro zvířata bude na trhu asi za čtyři roky, pro lidi patrně za šest let.
Čeští vědci nejsou ve světě jediní, kteří se snaží vakcínu proti borelióze vyvinout. Borelie jsou bakterie, které většinou parazitují v tělech zvířat i člověka a vyvolávají u nich různé formy onemocnění. Na tuto infekci dosud nebyla nalezena zcela spolehlivá léčba a jediný postup je včasné nasazení antibiotik v počátku onemocnění. Nicméně ne všichni léčení pacienti zůstanou bez následků.
Vakcína nemá nežádoucí účinky
Smyslem vakcíny je podle vědců bránit přenosu a infekci. Vakcína údajně nemá nežádoucí účinky, jako je horečka. Podle šéfa společnosti Libora Bittnera testy na psech prokázaly, že je vakcína účinná. Pro Biovetu bude nyní vakcína patřit mezi priority, firma na ni má výhradní právo.
"Pokud se podaří vakcínu dostat na veterinární trh a v budoucnosti i na trh humánních vakcín, vstoupí Bioveta mezi špičkové farmaceutické firmy," uvedl Bittner. Zatím však podle něj nelze zaručit, že všechny testy proběhnou dobře.
Na vývoji vakcíny se podíleli vědci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Spolupracovali také kromě Biovety s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Podle Bittnera se o borelióze ví od roku 1982. Vědci proto na vakcíně začali pracovat podstatně později, než tomu bylo u chřipky nebo vztekliny. "Bylo už podáno několik patentů, máme ale dobrou šanci v boji o prvenství uspět," uvedl Raška.
Klíště obecné, se kterým se lidé v Česku setkávají nejčastěji, přenáší kromě boreliózy také klíšťovou encefalitidu, tedy zánět mozku. Nemoc vyvolává vysoké horečky, prudké bolesti hlavy a dezorientaci a v krajních případech končí ochrnutím až smrtí. Proti encefalitidě je ale očkovací látka již běžně dostupná.
