Praha - Přední čeští klimatologové a další vědci kritizovali knihu Václava Klause o globálním oteplování Modrá, nikoli zelená planeta i další Klausovy názory na globální oteplování. Doporučili mu, aby se spíše věnoval oblastem, kterým skutečně rozumí.
"Když se někdo vyjdařuje k věcem, kterým nerozumí, může to být zavádějící a škodlivé. Myslím, že je to tento případ," řekl Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd, která dnes zveřejnila své stanovisko ke klimatickým změnám.
Člověk za nic nemůže, píše Klaus
Klaus hrozbu globálního oteplování dlouhodobě zpochybňuje, naposledy tak učinil ve své poslední knize.
V útlé publikaci se odvolává na názorově blízké odborníky z celého světa, podle nichž "dochází k jistému, byť velmi mírnému oteplování, ale na základě velice rozsáhlé analýzy jsou přesvědčeni o tom, že je toto mírné oteplování součástí 1500letého cyklu a že s tím má lidská činnost jen velmi málo co do činění".
S tím ovšem čeští klimatologové zásadně nesouhlasí. Podle Jaroslavy Kalvové, která se klimatem zabývá na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, je takřka nezpochybnitelné, že se klima mění a že se na tom podílí člověk. "Člověk zasahuje do klimatického systému," řekla Kalvová.
Dodala, že nezná moc podobných příkladů, že by se k vědeckým poznatkům o klimatu někdo postavil tak vyhraněně jako právě Klaus.
Klaus je vedle, říká Moldan
Profesor Bedřich Moldan, ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí a senátor za ODS, uvedl, že naprostá většina klimatologů vidí hrozbu globálního oteplování jinak než Klaus. "Dal bych přednost této většině," poznamenal Moldan.
Čeští klimatologové při formulování svého stanoviska ke klimatickým změnám vycházeli i z mezinárodního panelu odborníků. "Závěry mezinárodního panelu považujeme za autoritativní hlas světové veřejnosti," řekl Moldan, podle něhož je téměř jisté, že se světové klima mění a že k tomu zásadně přispívá i člověk.
"Stanovisko klimatologů je výborný počin, který široké veřejnosti vysvětlí, co současná věda ví a co nikoli. Bylo by velmi nešťastné, kdyby bylo vykládáno jako politický boj mezi klimatology a prezidentem. Ten materiál je daleko důležitější, než aby se z něj stal atak na hlavu státu," upozornil Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Komise životního prostředí Akademie věd ve svém stanovisku uvedla, že lidská činnost přidává do atmosféry asi 5,4 miliardy tun uhlíku, především spalováním fosilních paliv. Dalších 1,7 miliardy tun uhlíku se do atmosféry dostává kvůli změnám ve využívání půdy, například vypalováním lesů.
Vymře až třetina druhů
Různé modely ukazují, že by průměrná teplota ve 21. století mohla vzrůst o 1,1 až 6,4 stupňů Celsia. Přitom při zvýšení průměrné globální teploty o 1,5 až 2,5 stupně by mohlo vymřít dvacet až třicet procent rostlinných a živočišných druhů.
"Zvyšující se hladinou moří budou kvůli hustému osídlení na pobřeží ohroženy stovky milionů lidí. Další jevy, jako jsou tropické bouře, ještě zvyšují riziko," uvedli čeští vědci.
Globální změna klimatu se dotkne i Česka, experti předvídají například četnější výskyt extrémních jevů, jako jsou povodně, bouře, vichry či lijáky.
I kdyby se podařilo v nejbližších letech výrazně omezit vypouštění skleníkových plynů, klima na to zareaguje nejdříve za deset, dvacet let.
"Ani energické snižování emisí nezabrání změnám klimatu úplně. Vždy bude existovat přirozená variabilita klimatického systému, se kterou lidstvo musí počítat. Některým změnám klimatu se už vyhnout ani nelze, protože koncentrace skleníkových plynů se už významně zvýšila," upozornili čeští vědci.
