Ani kdyby covid-19 složil celé ANO, opozici by to příliš nepomohlo, říkají právníci

Jakub Heller Jakub Heller
25. 8. 2020 15:11
Covidem-19 se nakazil první člen sněmovny - poslankyně Karla Šlechtová z hnutí ANO. Podle ústavních právníků by však ani desítky nakažených poslanců sněmovnu neparalyzovaly. Výjimkou by mohla být situace, kdyby se virus masivně šířil zejména mezi poslanci některé z vládních stran. I tak by toho ale opozice mohla jen těžko nějak zneužít, i kdyby chtěla.
Foto: Jakub Plíhal

Snad jen nevídaná katastrofa by mohla znemožnit zasedání Poslanecké sněmovny, koronavirus na to podle ústavních právníků nestačí. Alespoň zatím. Ústava totiž dala české sněmovně do vínku značnou odolnost proti zásahům zvenčí. Dolní komora parlamentu zůstává usnášeníschopná i v případě, že se na její zasedání nedostaví dvě třetiny poslanců.

Teoreticky by se tedy covidem-19 mohla nakazit většina českých poslanců a ti zbylí by se stále mohli sejít a rozhodovat o osudu země. 

Problém je ale v tom, že strany, jejichž poslanci zůstali v karanténě, by rázem přišly o část hlasů, kterými ve sněmovně vládnou. Nabízí se tak čistě teoretická otázka, co by se dělo, kdyby se například většina poslanců z řad sociální demokracie hromadně nakazila na sjezdu své strany. Rázem by totiž rozložení sil v Poslanecké sněmovně neodpovídalo tomu, jak karty rozdali voliči ve volbách.

Ani to by ale nebyl pro fungování Poslanecké sněmovny nepřekonatelný problém. "Přijímání rozhodnutí, včetně schvalování zákonů, je v ústavě podmíněné pouze většinou a kvórem, jinak ne," vysvětluje ústavní právník Vladimír Balaš.

Pro přijetí většiny zákonů tak stačí, aby s nimi souhlasila většina přítomných poslanců, pro část zákonů už je ale potřeba takzvaná kvalifikovaná většina, tedy 101 poslanců, a pro ústavní zákony musí hlasovat dokonce tři pětiny z celkového počtu poslanců.

Pokud by tedy koronavirus vyřadil třeba celou opoziční TOP 09 se sedmi poslanci, pozici vládních stran by to nijak nezlepšilo. Na absenci vládních poslanců by ale mohla vydělat opozice, která by zásahem osudu najednou pro část zákonů většinu ve sněmovně získat mohla. 

K "převratu" by virus opozici nepomohl

"I kdyby toho ale chtěla využít, a myslím si, že na to je česká opozice příliš slušná, příliš by jí to nepomohlo. Nemá ústavní většinu a tímto způsobem by ji ani získat nemohla, takže zcela zásadní věci by změnit nedokázala. Navíc, než se i běžný zákon přijme, nějakou dobu to trvá a ta doba je mnohem delší než čtrnáctidenní karanténa," říká Balaš. 

Přijetí zákonů je v Česku otázkou spíše měsíců, někdy i let. I poslanci skutečně nakažení koronavirem by se za tu dobu stihli ze setkání s nemocí pravděpodobně oklepat. Než by se opozice nadála, vládní poslanci by byli zpět a rozhodnutí v mezidobí protlačená "na sílu" by zase rychle zrušili. 

Ústava nicméně neobsahuje jasně daný postup, jak v případě nákazy mnoha desítek poslanců postupovat. "Je věcí parlamentu, aby si podle situace upravil svou činnost práce tak, aby zachoval co nejvíce svou reprezentativnost a legitimitu své činnosti. Je to orgán, který se organizuje sám, a je tedy čistě na něm, aby zvolil takovou cestu, která bude co nejcitlivější k právům všech zúčastněných a také k zastoupení voličů," říká k tomu ústavní právník Jan Kudrna.

Ve chvíli, kdy některého z poslanců koronavirus vyřadí, nabízí se podle něj jako řešení takzvané párování. "Jednoduše se počet poslanců ostatních klubů omezí tak, aby poměr sil zůstal zachován," dodává Kudrna.

A přesně s takovým plánem počítá i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). "Už jsme se o tom bavili ve chvíli, kdy byl nakažený pražský radní a několik poslanců bylo v karanténě. Jsme připraveni takovou situaci řešit tak jako předtím, tedy párováním," říká.

Počet svých poslanců by však strany musely omezit dobrovolně, nikdo je k tomu nutit nemůže. Situace by tak opozice mohla eventuálně využít k tomu, že by zbrzdila přijetí vládních rozhodnutí, se kterými nesouhlasí.

"Pevně ale doufám, že by se zachovali gentlemansky a že by nám vyšli vstříc," říká Vondráček. Stejnou naději chová i Balaš. "Politická kultura snad není v Česku tak nízká, aby si poslanci nevyhověli," říká.

V krajním případě, kdy by ze sněmovny vypadla celá jedna strana, by prý však Vondráček už sáhl po drastičtějších opatřeních. "Asi bych svolal organizační výbor a schůze by se nekonala. Ale to je opravdu hypotetický scénář a nemyslím si, že by se to mělo stát," uzavírá Vondráček.

V šíři a bohatství vládních návrhů už mám zmatek. Během pár let může být v ohrožení zdraví veřejných financí, říká šéfka Národní rozpočtové rady. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Střety v Jeruzalémě pokračují druhý den a noc, další desítky Palestinců utrpěly zranění

V Jeruzalémě ze soboty na neděli pokračovaly střety mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií poté, co se sešly desítky tisíc muslimů před mešitou Al-Aksá při oslavách svátku souvisejícího s postním měsícem ramadán. Podle místního Červeného půlměsíce utrpělo zranění nejméně 80 lidí včetně několika dětí, 14 lidí bylo převezeno do nemocnice. Zranění utrpěl rovněž jeden policista. Znepokojení nad situací dnes vyjádřil takzvaný blízkovýchodní kvartet, tedy Evropská unie, OSN, USA a Rusko.

Palestinská mládež házela kamení na policisty, zapalovala ohně a strhávala policejní bariéry v ulicích vedoucích k jeruzalémskému Starému městu. Policisté na koních a těžkooděnci proti davu nasadili zábleskové granáty a vodní děla, stříleli rovněž do lidí gumovými projektily.

Nepokoje v Jeruzalémě propukly po zahájení postního měsíce ramadánu v polovině dubna, kdy Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. V posledních dnech napětí podpořilo hrozící nucené vystěhování některých palestinských rodin z jejich domů ve východním Jeruzalémě. Při střetech z pátku na sobotu utrpělo zranění přes 200 Palestinců a šest izraelských policistů.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Sadiq Khan obhájil mandát a bude nadále starostou Londýna

Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan, britské hlavní město tak povede i příští čtyři roky. Podle oficiálních výsledků získal přes 55 procent hlasů a porazil svého konzervativního soupeře Shauna Baileyho, informovala v sobotu britská média. Khan se stal v roce 2016 prvním muslimem, který kdy stanul v čele západní metropole.

"Jsem pyšný, že jsem dnes získal velmi silný mandát," řekl Khan po oznámení výsledků. Slíbil rovněž, že si "natáhne každou šlachu při snaze vystavět lepší a zářnější budoucnost pro Londýn po temných dnech pandemie".

"Nebudu nikdy přehlížet vaše hlasy, vaše starosti a vaše obavy," vzkázal pak voličům, kteří ve volbách upřednostnili jednoho z jeho 19 soupeřů. "Jizvy po Brexitu stále přetrvávají a stále více nás rozděluje drsná kulturní válka," pokračoval s tím, že koronavirus nedbá na ideologické rozdíly. "Musíme využít této chvíle národního uzdravení k zacelení toho, co nás rozděluje," dodal. Slíbil rovněž, že bude usilovat o lepší komunikaci mezi londýnskou radnicí a britskou vládou, jíž nyní ovládají konzervativci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy