Letos šestašedesátiletý Otakar Moťka je jeden z méně nápadných českých miliardářů. Jeho podnikatelské aktivity zahrnují sklářství, textilní výrobu či strojírenství. V minulosti třeba postavil na nohy Sklárny Kavalier, úspěšně se podílel také na obnově produkce ve strojírnách Kovopol v Polici nad Metují.
V byznysu se potkal i s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Roku 2011 Babišův koncern Agrofert koupil od Moťky lihovar Ethanol Energy a cukrovar Vrdy, hodnotu obchodu nezveřejnili. Moťka také promluvil do veřejného dění. V prezidentských volbách v roce 2018 podpořil soupeře Miloše Zemana Jiřího Drahoše částkou 200 tisíc korun.
Podnikání Otakara Moťky má však i temnou stranu. Finančními operacemi, v jejichž středu stála emise korunových dluhopisů, si zajistil nezdaněný příjem přes dvě miliardy korun. Od daně osvobodil i své firmy. Tuzemská justice konstatovala, že postupoval účelově. Jeho společnostem daňová správa nařídila vrátit desítky milionů.
Nepochybné zneužití práva
"Soud se musel zabývat tím, zda emise dluhopisů měla ekonomický smysl či zda byla součástí uměle nastolené situace naplňující znaky zneužití práva. Dospěl k závěru, že v popsaném postupu (…) pana Moťky a s tím spojenými transakcemi lze nepochybně spatřovat zneužití práva," stojí v rozsudku z ledna, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Městský soud v Praze takto vyhodnotil Moťkovy finanční operace, jež započaly roku 2012. Tehdejší vláda Petra Nečase (ODS) a její ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chtěli povzbudit stagnující českou ekonomiku tím, že stát začal vydávat korunové dluhopisy. Lidé je mohli kupovat s výhodným úrokem, bonusem pro ně byla nulová daň z výnosu.
Každý cenný papír se danil zvlášť, přičemž daň se zaokrouhlovala dolů. Při hodnotě dluhopisu jedné koruny se výnos nedanil vůbec. Nečasova vláda navíc novelou zákona umožnila, aby korunové dluhopisy vydávaly i soukromé firmy. Jen v roce 2012 této možnosti využilo na 500 subjektů s emisí v celkové hodnotě 100 miliard korun.
2,3 miliardy korun příjmů bez daně
Takto jednala i byznysová skupina Otakara Moťky. Coby prázdná schránka vznikla firma později nazvaná Samarinda, jež vydala dluhopisy za miliardu korun s dvanáctiprocentním úrokem. Moťka se poté stal majitelem Samarindy, jejíž dluhopisy koupil. Jinými slovy jí onu miliardu za uvedený úrok půjčil. Z operace vzešla nová firma, Realtoria, opět v Moťkově vlastnictví.
Transakce zajistila Moťkovi nezdaněný příjem z úroků vydaných dluhopisů až do roku 2032 v celkové výši 2,3 miliardy korun. Společnost Samarinda coby středobod zmíněného schématu získala daňové zvýhodnění odepsáním úrokových nákladů na dluhopisy. V roce 2017 se obdobnými případy začala systematicky zabývat finanční správa.
Impulzem k daňovým šetřením bylo odhalení, že s korunovými dluhopisy podobně zacházel i tehdejší, později odvolaný ministr financí a někdejší Moťkův obchodní partner Andrej Babiš. Finanční úřady prověřovaly, zda podnikatelé těmito transakcemi místo ekonomického rozvoje svého byznysu neusilovali o neoprávněnou daňovou optimalizaci.
Finanční správa Moťkovy peněžní postupy označila za nepoctivou snahu co nejvíce snížit daňovou povinnost. Odvolací finanční ředitelství předloni vydalo několik rozhodnutí, jež Moťkově firmě Samarinda za roky 2013 až 2018 nařídilo státu vrátit nejméně 122 milionů korun plus 20 milionů penále. Společnost proti tomu podala několik žalob.
Umělý sled transakcí s cílem získat výhody
"Zneužití práva spočívalo v zapojení žalobkyně (Moťkovy firmy) se zapojením emise dluhopisů do řetězce kroků, které neměly ekonomicky racionální smysl. Jednalo se o uměle vytvořený sled transakcí s cílem získat daňovou výhodu pro žalobkyni i pana Moťku," píše se v jednom z rozsudků, které vynesl Městský soud v Praze. Všechny spory Samarinda prohrála.
Podle pražské městské instance na zneužití práva za účelem obohacení ukazuje několik indicií. Všechny firmy zapojené do výše popsané transakce vlastnil Moťka. Emise dluhopisů nebyla veřejná, cenné papíry byly určené ke koupi právě jemu. Některé ze společností nevyvíjely podnikatelskou aktivitu, pouze jimi proudily peníze.
Jak se v Česku optimalizovaly daně díky dluhopisům
Stejně jako firmy z podnikatelské rodiny Otakara Moťky postupovalo i dalších pět set společností. Aktuálně.cz získalo od Generálního finančního ředitelství poslední dostupné údaje, které jsou k 30. červnu 2023. Plyne z nich následující:
- u firem ve věci korunových dluhopisů se doměřila daň v celkové výši 2,63 miliardy korun, daňové pochybení odhalila finanční správa u 172 subjektů.
- 43 firem proti doměření daně podalo 104 správních žalob.
- finanční správa podala 168 trestních oznámení, obviněn nebyl nikdo.
Jak v této souvislosti upozornily Hospodářské noviny, daně musely kvůli dluhopisům vracet například Koh-i-noor Hardtmuth, Synot Tip miliardáře Iva Valenty, Krkonošské papírny či výrobce koupelen Senesi.
"Otakar Moťka v podstatě jen přeskupil majetek ve skupině jím plně ovládaných subjektů, když přeměnil některé své vlastnictví z přímého na nepřímé, aniž pozbyl cokoli ze svého vlivu a aniž skupina získala jakýkoli nový kapitál nebo aniž došlo k podpoře jejího podnikání, což je právě cíl emise dluhopisů," uvádí další rozsudek.
Moťkova firma Samarinda se marně hájila, že její ambicí bylo zjednodušení řízení skupiny, rozložení rizik podnikání mezi firmy či jejich snazší předání možnému Moťkově nástupci. Soudy však jasně uvedly, že uvedených cílů šlo dosáhnout bez emise dluhopisů, na kterých byznysmen a jeho firmy nepoctivě vydělaly.
Policie konala bez výsledku
"Pan Moťka se do skončení všech soudních řízení nebude k této záležitosti vyjadřovat," sdělila Aktuálně.cz jeho asistentka Vladimíra Církvová. Redakce dohledala šest sporů, jež miliardářova firma s Odvolacím finančním ředitelstvím vedla. Tři jsou definitivně skončené, poslední z nich v neprospěch Moťkovy firmy uzavřel Nejvyšší správní soud minulý týden.
Ve zbylých třech případech Nejvyšší správní soud stížnosti společnosti Samarinda proti zamítnutým žalobám stále projednává. Nic to ale nemění na tom, že i ony jsou pravomocně rozhodnuté. V soudním řízení tohoto typu jsou rozsudky pravomocné už po jejich vynesení soudem prvního stupně, zde Městský soudem v Praze.
Moťkovou daňovou optimalizací se zabývala i police, vedla kvůli ní trestní řízení. Plyne to z jednoho rozsudku. "Dalším posudkem, tentokrát získaným správcem daně na základě vyžádání od Policie ČR (…) pro účely trestního řízení," píše se v něm. Kriminalisté kauzu odložili. Formálně se Moťkova firma pohybovala v mezích zákona.
Podle zjištění Aktuálně.cz policie přezkoumávala další Moťkovu transakci. Jiná jeho firma roku 2012 vydala korunové dluhopisy ve výši 200 milionů korun. Po dlouhém daňovém šetření podal kvůli tomu na jaře 2022 trestní oznámení Specializovaný finanční úřad, pod který spadají subjekty s obratem vyšším než dvě miliardy.
"Policie provedla šetření a na základě dostupných podkladů, aniž by zahájila trestní řízení, rozhodla o odložení věci," sdělil mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Důvod byl opět ten, že Moťkovi díky jeho postupu ve formálních mezích zákona nebylo možné prokázat subjektivní stránku trestného činu krácení daní.
