Český filmař točil zkázu Lidic, po válce za to pykal

Jan Gregor, Pavel Baroch
10. 6. 2012 10:30
Je úlisné a velmi úskočné povahy, psala komunistická StB o Janu Kučerovi
Pohled na střed vypálených Lidic s kostelem sv. Martina 11. června 1942. Unikátní snímek pořízený tajně českým četníkem Josefem Sýkorou.
Pohled na střed vypálených Lidic s kostelem sv. Martina 11. června 1942. Unikátní snímek pořízený tajně českým četníkem Josefem Sýkorou. | Foto: Osobní archiv Eduarda Stehlíka

Lidice - V nesprávný čas na špatném místě?

Filmař Jan Kučera před 70 lety točil zkázu Lidic a po válce za to pykal. Šla po něm StB, která si o něm vedla záznamy. A podle jednoho z dokumentů ho ministerstvo vnitra v 50. letech dokonce "zaverbovala".

Kučera, spoluzakladatel pražské FAMU, celý svůj život nepříjemný zážitek z roku 1942 bagatelizoval. A dodnes není přesně jasné, kdy se natáčení v Lidicích účastnil.

Kučera byl významným předválečným dokumentaristou, za okupace působil v protektorátních Aktualitách. Tak se dostal i k natáčení Lidic, kde se nacisté mstili za atentát na Reinharda Heydricha.

V monografii Jana Kučery Skladba a řád, kterou napsal Jan Svoboda, se uvádí, že Kučera spolu s kameramanem Čeňkem Zahradníčkem, asistentem kamery Ivanem Fričem a asistentem zvuku Josefem Fraňkem natáčeli ve zničené obci destrukci zbytků vesnice přibližně dva týdny poté, co okupanti začali s vyhlazováním Lidic.

Skutečně až dva týdny po vyhlazení?

Holandský historik Karel Margry, který se tomuto úseku dějin věnuje, ovšem v práci Filmové týdeníky v okupovaném Československu tvrdí, že čeští filmaři zkázu vesnice natáčeli už 11. června ráno, tedy den po začátku likvidace.

Kdo byl Jan Kučera

  • Filmový teoretik, novinář, publicista, pedagog.
  • Narozen 8. června 1908 v Plzni.
  • V letech 1928 až 1932 působil jako stříhač, kameraman a režisér prvního českého filmového zpravodajství Elektajournal.
  • Ve 30. letech natočil dokumenty jako Burleska, Pražské baroko nebo Cesta královská.
  • Za okupace byl šéfredaktor, kameraman a režisér Aktualit, které nacistům sloužily jako nástroj propragandy.
  • Po válce pracoval u Zpravodajského filmu a současně působil jako filmový kritik.
  • Je autorem publikací Kniha o filmu, Kreslený film, Filmová skladba, Filmová tvorba amatéra, Setkání s televizí nebo Pokrokové tendence v českém filmu v období 1920-1938.
  • V 60. letech natočil televizních filmů.
  • Je jedním ze zakladatelů pražské FAMU.

(Zdroj: Filmová databáze)

K této variantě se přiklání i zpráva Státní bezpečnosti z konce roku 1968, kterou Aktuálně.cz objevilo v archivu StB.

"Ve svém životopisu z 13.6.1952 uvedl, že byl v Lidicích, ale až tři týdny po likvidaci, při vypalování a bourání domů, což neodpovídá pravdě, protože podle dokumentárního filmu domy byly likvidovány bezprostředně po popravě lidických mužů," uvádí se ve zprávě StB.

Podle dokumentu byl Kučera v březnu 1948 na zásah filmové společnosti propuštěn z československého zpravodajského filmu, a to právě kvůli své protektorátní minulosti a účasti v Lidicích.

Byl to rozkaz

Kučera ve svých vzpomínkách dokonce posunul svou pracovní cestu ještě dál, dokonce až dva měsíce po zahájení jejich likvidace.

"Jednou za námi do Aktuality přišel protektorátní zmocněnec Lampl a říkal, že by nějaký kameraman měl s ním jet natočit něco obzvlášť zajímavého. To nebyla prosba, byl to spíš rozkaz," vzpomínal ve zmiňované monografii od Jana Svobody.

"Přijeli jsme na takovou pláň, kde pod námi v údolíčku ležely Lidice v troskách. Bylo asi dva měsíce od jejich vyhlazení. Zůstaly jenom tři téměř nedotknuté objekty - barokní statek, fara a kostel."

Popravené točit nesměl

Holandský historik Margry ovšem celou věc bez udání pramenů popsal tak, že rokaz odjet do Lidic dostal celý štáb už 10. června, do obce dorazil o den později.

"Ještě před nimi přijela na místo skupina třiceti Židů z terezínského ghetta pod dohledem SS, aby pohřbila 197 popravených mužů do masového hrobu. Zástupci Aktuality dostali instrukce netočit mrtvoly ani masový hrob či židovské vězně-otroky, ale zaznamenat jen likvidaci vesnice. Rozsah odvetných opatření je naplnil hrůzou. Natáčeli vyhození kostela do povětří, srovnání vyhořelých budov se zemí a odvoz sutin. Vyvolaný film byl redigován a sestřihán pod přísným německým dohledem," napsal Margry.

"Ve shodě s Lamplovým slibem nebyl materiál nikdy využit v týdenících. To, že nacisté svěřili nafilmování lidické operace Aktualitě, a nikoliv některému z jejich vlastních kamerových štábů Propaganda-Kompanien, svědčí o rostoucí důvěře Němců ve spolehlivost Aktuality," dodal Margry.

Smál se. Kvůli přilbě?

Kučera se po válce musel ze své lidické anabáze zpovídat. 18. srpna 1945 poslal ministr informací Václav Kopecký zmocněnci pro Československou filmovou kroniku následující dopis.

Jeden z dokumentů StB o filmaři Kučerovi.
Jeden z dokumentů StB o filmaři Kučerovi. | Foto: Ústav pro studium totalitních režimů

"Byl jsem upozorněn, že Čeněk Zahradníček a Jan Kučera se zúčastnili zániku obce Lidic. Z předložených fotografií je zřejmo, že se při tomto aktu národní tragédie, v níž vedle německých účastníků jsou i oba jmenovaní, celá společnost tak provokativně směje a chová, že je nutno z hlediska českého národa v tomto spatřovati neodpustitelné prohřešení proti národní cti."

Kučera ve vzpomínkách tuto obžalobu popisoval slovy: "Ještě, než začaly destrukce, přišli k nám minéři, že si musíme vzít na hlavu helmy, aby se nám nic nestalo. Když dostanete na hlavu německou helmu, vypadáte v ní jako blázen. Ostatně ti kolem vás také. Je trochu nervózní atmosféra. Smějete se sobě i těm druhým. A ten Čech - švagr drogisty Vítka - nás přitom vyfotografoval."

Přes onoho Čecha, Miroslava Wagnera, se po válce dostala fotka v helmách k prezidentovi Edvardu Benešovi. "Ti, kteří mi děkovali za fotografie z Lidic, se najednou chytali za hlavu. Kučera je zrádce a kolaborant! Točil vraždění v Lidicích! To nemohla být a nebyla pravda. Je pochopitelné, že k samotné "akci" by nacisté nikoho nepustili," vzpomínal Kučera.

StB chtěla identifikaci gestapáků

Vzpomínal, že byl i s Čeňkem Zahradníčkem kvůli tomu několikrát na vnitru. A tvrdil, že tím to pro úřady skončilo. Jenže StB se o Kučeru zajímala ještě na konci 60. let. A nepsala o něm vůbec hezky.

Příslušníci Schutzpolizei ve dvoře vypáleného Horákova statku v Lidicích.
Příslušníci Schutzpolizei ve dvoře vypáleného Horákova statku v Lidicích. | Foto: Osobní archiv Eduarda Stehlíka

"Jmenovaný je tiché, úlisné a velmi úskočné povahy. V jednání je vychytralý a snaží se dostat z každé situace, která je v jeho neprospěch," stojí ve zprávě z prosince 1968. Tehdy po Kučerovi chtěla StB pomoc při identifikaci členů gestapa, ale očividně neuspěla.

"Z důvodů vpředu uvedených a v zájmu dobré spolupráce byl požádán koncem října 1968 řídící orgán KUČERY s. kpt. Ota Majer z KS SNB o zprostředkování schůzky za účelem identifikace přítomných členů gestapa v Lidicích. S. Majer teprve po několika týdnech, kdy už bylo jednáno s jeho náčelníkem oddělení, na naši žádost přistoupil s podmínkou, že na schůzku půjde sám a pak nám sdělí termín další schůzky. Na dotaz s. Kokty po vykonané schůzce dne 16.12.1968 s. Majer uvedl, že KUČERA nemá zájem se s námi sejít a o Lidicích hovořit."

 

Právě se děje

Další zprávy