Česko v Arménii pomáhá s ochranou krajiny. Je to přírodní drahokam, říká šéf projektu

Česko v Arménii pomáhá s ochranou krajiny. Je to přírodní drahokam, říká šéf projektu
Mokřady nedaleko města Metsamor s majestátní horou Ararat.
Koniklec u horského jezera Sevan, největšího jezera na Kavkaze.
Levhart perský je vlajkovým druhem arménské ochrany přírody (foto: Vladimír Čech ml.).
Jezero Arpi, které se nachází na severozápadě Arménie a je druhé největší v zemi.
Foto: Archiv: Jindřich Chlapek
Anna Dohnalová Anna Dohnalová
3. 8. 2021 15:33
Ještě před rokem byla Arménie ve válce. Listopadová dohoda o příměří, která ukončila boje se sousedním Ázerbájdžánem, umožnila návrat k normálnímu životu i k ochraně přírody. Na dvouleté misi je teď v zemi český přírodovědec Jindřich Chlapek, jako koordinátor projektu Evropské unie tu pomáhá zavést ochranářské podmínky podle vzoru českých národních parků. "Místní druhy je třeba chránit," říká.

Jak vaše práce v Arménii vypadá? Co si mají lidé představit pod tím, že pomáháte chránit přírodu? 

V Arménii pomáháme zavádět evropské standardy v ochraně přírody. To znamená, že se snažíme pozvednout institucionální ochranu přírody na vyšší úroveň. Připravujeme novely zákonů, které budou zohledňovat současné trendy, které se praktikují v Evropské unii. Jedná se o projekt financovaný EU, který byl sestaven na základě žádosti arménského ministerstva životního prostředí. Žádost pak putovala k Evropské komisi, která vypsala soutěž.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, kde pracuji, společně s Finským institutem pro životní prostředí podala návrh - a vybrali nás. Současně operujeme z místa a já jsem v pozici místního koordinátora projektu. V Arménii jsem vždy s menšími přestávkami od letošního března na dva roky, to je do konce roku 2022, kdy by měl náš projekt skončit. 

To ale není vaše první mise, vy jste předtím pracoval i v Gruzii…

Ano, v Gruzii jsem ale nebyl na stálé misi. Tam jsem vždy jel jen několikrát za rok - třeba na dva nebo tři týdny a řešili jsme konkrétní území. V Arménii teď pracujeme na ochraně přírody plošně. Vedle připravované novely zákona budeme dělat i sérii školení a věnovat se rozvoji odborných kapacit pracovníků v ochraně přírody. V neposlední řadě pak chceme zvyšovat povědomí o významu biologické rozmanitosti a vůbec přírodního bohatství Arménie mezi lidmi, protože je skutečně jedinečné. 

Jedna věc je totiž vytvořit dokument, který může být sebelepší, a ta druhá je pak samotná vymahatelnost zákona, která je v Arménii obecně mnohem slabší než u nás. Je proto třeba udělat mnohem víc než jen pozměnit zákony. 

Před časem jste Arménii z hlediska biodiverzity nazval drahokamem. V čem je tak specifická?

Ano, je to drahokam. V zemi je obrovská rozmanitost přírodních podmínek, a to od náhorních plošin na severozápadě Arménie s velkým jezerem Arpi přes velmi dobře zachované lesy v národním parku Dilidžan až po suché lesy, stepi a polopouště na jihu při hranici s Íránem. Obrovská diverzita přírodních podmínek dává základ různým typům biotopů a tím pádem i velkému množství rostlinných a živočišných druhů, které v Arménii žijí. 

Jaká krajina je pro Arménii typická? 

Step, která v létě vyschne a je úplně žlutá. V zemi je velmi malý podíl lesů, do 10 procent, což je ve srovnání s Českem, kde máme nějakých 35 procent, opravdu málo. Dále jsou tady sopky a poměrně vysoké hory. V hlavním městě Jerevan je pak úžasný výhled na Ararat, což je pětitisícová hora, která se nachází kousek za hranicemi v Turecku. Když je na jaře pěkná viditelnost, tak má člověk možnost se dívat na zasněžený Ararat až z Jerevanu. 

Co se týče klimatu, tak je v Arménii velké sucho. Od poloviny května tady prakticky nezaprší. Teploty jsou skoro pořád přes třicet stupňů, a to ještě v tom lepším případě. Začátkem června tady půda zežloutne a dochází k vegetačnímu klidu. V zemi se také vyskytují smrtelně jedovatí hadi, například zmije levantská, což je přes metr a půl dlouhý had, který je opravdu nebezpečný. 

V září minulého roku v Arménii vypukl znovu válečný konflikt o Náhorní Karabach, který byl v roce 1994 přerušen příměřím. Zároveň se i zdvojnásobily počty nákazy koronavirem. Nemocnice tak byly plné raněných z války i těžších covidových případů. Jak to zemi ovlivnilo, jsou dozvuky konfliktu s Ázerbájdžánem patrné dodnes?

Dozvuky jsou patrné dodnes hlavně v hlavách všech Arménů. Není vůbec jednoduché něco takového strávit. Jednak to byla porážka, a navíc ve válce také zahynulo nad pět tisíc mladých Arménů. Je to velmi trpká zkušenost pro celý národ, který je v regionu dlouhodobě vystavován různým nesnázím. 

Nálada tedy nebyla nejlepší, nicméně celý konflikt v zemi přehlušila proticovidová opatření. Dalo by se asi říct, že i kvůli celému konfliktu se arménská populace do značné míry promořila, a když jsem pak v březnu přijel, tak země více méně fungovala normálně. Byly otevřené hospody, úřady. Jediné, co nefungovalo ve standardním režimu, byly vysoké školy. Tu a tam příchozímu v restauraci změřili teplotu, povinné byly i roušky v obchodech, ale nic z toho nikdo striktně nedodržoval. 

Čili na jaře, v době, kdy v Česku byla covidová situace nejhorší v Evropě, v Arménii už na tom byli relativně dobře…

Ano, vlastně jsem na začátku března přijel jako do jiného světa, v Česku bylo všechno zavřené a já si po příjezdu do Arménie najednou mohl dovolit zajít do restaurace na pivo a na jídlo. 

Jak tam vypadá koronavirová situace teď? Jak se s tím země vypořádává?

Úplně v normálu to ještě není, přibývá tady necelá stovka nových případů za den. Lidé ale nejsou vůbec ochotni se očkovat. Mají pocit, že po tom, co v zemi proběhla ta největší vlna, jsou všichni z části imunní. Jiní to zase vnímají tak, že smrtnost byla tak nízká, že vakcína vlastně není vůbec potřeba. Všechny argumenty, které známe z Česka, jsou v Arménii mezi lidmi ještě mnohem rozšířenější. Plně vakcinovaných jsou pouze jednotky procent a nevypadá to na nějaký další růst. 

Bojuje proti tomu nějak stát a snaží se lidi k očkování motivovat? 

Nevím o tom, jestli stát pracuje na nějaké systematické kampani, ale občas se v ruských rozhlasových stanicích hlásá, že očkování je jediná cesta ven z pandemie. Ale i vzdělaní, velmi rozumní lidé tady v tuhle chvíli nevidí důvod se očkovat. 

Kromě arménštiny je druhým jazykem právě ruština, narážíte někdy na jazykové bariéry?

Oficiálním jazykem našeho projektu je angličtina, takže veškerá jednání probíhají v anglickém jazyce. Ale samozřejmě neformálně je to rusky leckdy snazší. Já nejsem v ruštině perfektní, ale pro každodenní kontakt v obchodě, restauraci nebo v taxíku mi moje ruština stačí. Takže problém nemám a kvůli tomu se mi ani nechce učit arménsky. Znám jen pár základních slov, která by tady měl člověk ze slušnosti asi umět používat vždycky. 

Arménie asi není úplně nejčastější turistickou destinací. Je to bezpečná země i pro život? 

Turismus se v zemi rozvíjel docela bouřlivě až do covidu. Všichni říkali, že rok 2019 byl vrcholem střednědobého trendu, kdy přibývalo návštěvníků Arménie, a dokonce se uvažovalo o vybudování dalšího terminálu na letišti. Bohužel z toho ale sešlo a propad v roce 2020 byl drastický. Většina turistů, kteří se tady teď objevují, je z Ruska a Ukrajiny. 

Jinak je země opravdu extrémně bezpečná. Člověka ani nenapadne, že by se mu tady mohlo něco stát. Jerevan je takový uspořádanější a klidnější, než je třeba hlavní město Gruzie Tbilisi, které je o hodně živelnější. Nejlepší dobou pro návštěvu je podzim, to už v Arménii nepanují taková horka. Příroda je opravdu nádherná, já jako přírodovědec jsem jí naprosto fascinován. A jsou tady milí lidé. Na to, čím si prošli, jsou všichni pozitivní a je jim jasné, že život jde dál.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy