Po dobu několika týdnů bylo Česko známé jako země, která selhává v boji s pandemií. Zatímco v Evropě počty nakažených rostly jen minimálně nebo klesaly, české nemocnice byly přetížené.
V průběhu posledních týdnů se ale situace výrazně zlepšuje. Počet nově nakažených s příchodem léta klesá a Česko už nepatří k úplně nejhorším zemím Evropské unie. V polovině dubna se dokonce poprvé od září dostalo v počtu nových případů za jeden týden pod evropský průměr.
Během minulého a předminulého týdne se v Česku nakazilo 236 lidí na 100 tisíc obyvatel, což ho z třiceti zemí, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, řadí do poloviny žebříčku. Výrazné zlepšení situace znázorňují i nejaktuálnější čísla nakažených, podle kterých byl nedělní počet pacientů s nově prokázaným onemocněním covid-19 nejmenší od srpna loňského roku. Během úterního testování pak v Česku laboratoře odhalily 1673 nových případů, což je téměř o deset tisíc méně než před dvěma měsíci.
Epidemiolog Petr Pazdiora z plzeňské fakultní nemocnice tvrdí, že na obecné zlepšení epidemické situace v Česku má vliv více faktorů dohromady. "Rozhodující je to, že je tady už vysoké procento lidí, kteří si tu infekci jednak prodělali, čili mají nějakou ochranu, a potom také přibývá lidí, kteří jsou očkováni. Takže dohromady to vytváří určitou kolektivní imunitu," popisuje.
Z odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistik je momentálně v Česku zhruba třicet procent lidí, kteří se mohou nyní nakazit, zatímco ještě před pár týdny to byla až polovina populace. "Riziko opravdu ještě existuje, ale čísla klesají," vysvětloval pro Lidovky.cz ředitel ústavu Ladislav Dušek s tím, že číslo bude pravděpodobně i nadále klesat, jak poroste míra proočkovanosti. Kompletní vakcinaci má v Česku za sebou již přes milion lidí.
Koronavirus má tak výrazně omezenější možnosti se šířit než na začátku pandemie, kdy se ještě neočkovalo a nákazou si prošlo jen minimum lidí. Reprodukční číslo, které značí rychlost šíření epidemie, se stále pohybuje okolo hodnoty 0,8, což znamená výrazné zpomalování.
"Reálná data a vývoj epidemie dosud potvrzují, že rozvolnění v dubnu a po 3. květnu se na vývoji epidemie neprojevilo, situace začíná být stabilní. Pokud i další kroky budou pozvolné a uvážené, lze i v důsledku postupující vakcinace očekávat, že sedmidenní počet nově potvrzených případů bude dále významně klesat i v průběhu května," odhaduje ve své prezentaci z pondělí Ústav zdravotnických informací a statistik.
Podle imunologa Václava Hořejšího to byla právě opatření, která nastartovala postupný útlum epidemie v době, kdy byla proočkovanost ještě velmi nízká. Ačkoli je sedmidenní průměr nakažených v Česku o téměř desetinásobek menší než před dvěma měsíci, nedomnívá se, že by to v porovnání s ostatními evropskými zeměmi byl až tak výjimečný pokles.
"U nás je nápadné spíše to, že v té poslední vlně vrchol počtu nakažených byl opravdu hodně vysoko, z toho důvodu i ten pokles vypadá více dramaticky. Kdybychom v březnu měli třeba poloviční hodnoty, tak bychom se na dnešní čísla dostali mnohem dřív a ne tak nápadně," vysvětluje Hořejší.
Situace se lepší v celé Evropě
Počet nových případů skutečně neklesá pouze v Česku, ale také ve většině ostatních evropských zemí s výjimkou například Litvy, kde zažívají nárůst počtu nakažených. I té se však podle vyjádření tamní vlády daří křivku takzvaně zplošťovat. Nejlépe je na tom po přepočtu na 100 tisíc obyvatel momentálně Island, následovaný Portugalskem a Maltou.
Ze sousedních zemí je na tom nejlépe Slovensko, které za poslední dva týdny mělo po přepočtu na obyvatele o zhruba polovinu nakažených méně než Česko. Rakousko, ale i Německo jsou na tom pak velmi podobně. Situace se velmi zlepšila i v Polsku, kde v průběhu března, když už Česko epidemii brzdilo, čísla dramaticky rostla. Od začátku dubna ale už čísla zase klesají a momentálně jsou ještě o něco lepší než v Česku.
| Počet případů covidu-19 za 14 dní na 100 tisíc obyvatel | ||
| 1 | Island | 24,72 |
| 2 | Portugalsko | 49,55 |
| 3 | Malta | 52,28 |
| 4 | Finsko | 53,01 |
| 5 | Rumunsko | 99,39 |
| 6 | Slovensko | 105,83 |
| 7 | Norsko | 108,62 |
| 8 | Irsko | 124,40 |
| 9 | Bulharsko | 182,72 |
| 10 | Lichtenštejnsko | 185,82 |
| 11 | Polsko | 191,68 |
| 12 | Španělsko | 196,32 |
| 13 | Dánsko | 200,28 |
| 14 | Maďarsko | 214,26 |
| 15 | Česko | 236,04 |
| 16 | Rakousko | 242,29 |
| 17 | Itálie | 249,05 |
| 18 | Řecko | 269,39 |
| 19 | Německo | 274,06 |
| 20 | Lucembursko | 333,65 |
| 21 | Belgie | 354,14 |
| 22 | Estonsko | 373,14 |
| 23 | Francie | 414,50 |
| 24 | Slovinsko | 429,99 |
| 25 | Lotyšsko | 453,27 |
| 26 | Chorvatsko | 535,00 |
| 27 | Švédsko | 558,43 |
| 28 | Nizozemsko | 565,33 |
| 29 | Litva | 599,52 |
| 30 | Kypr | 797,63 |
Ačkoliv se koronavirová situace v zemi zlepšuje, Česko se stále drží na čele v počtu celkových obětí koronaviru, když eviduje již téměř 2,8 tisíce mrtvých na milion obyvatel. V celosvětových statistikách je na tom hůře pouze Maďarsko, které má ještě o zhruba 200 mrtvých na milion obyvatel více.
Momentálně se však na koronavirus již v takové míře jako v zimě či na jaře neumírá. Jednak je to způsobené nižším počtem případů a jednak tím, že nejohroženější populace je již z velké části naočkovaná.
Záleží na očkování
Jak se bude dále vyvíjet koronavirová situace v Evropě, bude záležet především právě na tom, jak rychle se bude očkovat. Kompletní vakcinaci má v Česku za sebou již přes milion lidí, alespoň jednu dávku pak dostalo celkem 2,8 milionu lidí, což znamená 26,5 procenta populace. Česko je v tomto ohledu mezi evropskou sedmadvacítkou na dvacátém místě.
Nejvíce naočkovaných má Malta, nejmenší členská země Evropské unie, kde minimálně jednu dávku už dostalo přes šedesát procent obyvatelstva. Následuje Maďarsko, kde jako v jediné zemi očkují i ruskou vakcínou Sputnik V nebo čínskou vakcínou Sinopharm, které nebyly schváleny Evropskou lékovou agenturou. Vakcínu tam dostalo už přes čtyři miliony obyvatel, z toho téměř tři miliony už je očkovaných plně. Naopak nejhůře si vede Bulharsko, kde ještě není naočkovaných ani prvních deset procent populace.
Ačkoliv čísla nakažených klesají a počty očkovaných rostou, odborníci varují, že se situace ještě může zhoršit, a to pokud by se objevila nová varianta viru, na kterou by nefungovaly protilátky, které jsou vyvolané proděláním onemocnění nebo očkováním.
"V tomto případě bychom zase byli úplně na samém začátku. Naštěstí se zatím u variant, které byly z něčeho takového podezřelé, ukázalo, že na ně protilátky alespoň zčásti zabírají. I tak jsou ale tyto obavy reálné a bohužel se to nedá do budoucna vyloučit. Z tohoto důvodu je to třeba hlídat masivním testováním," dodává imunolog Hořejší.
